Rok od útoku v Salisbury nejsou o Skripalových téměř žádné zprávy. Média spekulují o jejich stavu

6 minut
Horizont ČT24: Před rokem byl otráven Sergej Skripal
Zdroj: ČT24

Před rokem svět obletěla zpráva o otravě bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Dvojici tehdy našli kolemjdoucí v bezvědomí v centru jihoanglického městečka Salisbury. Podle britských vyšetřovatelů útok spáchali agenti ruské vojenské rozvědky a použili k tomu nervově paralytickou látku novičok. Případ rozpoutal vlnu diplomatických přestřelek. Navzdory odhadům odborníků Skripalovi útok přežili. Nyní se ukrývají na neznámém místě ve Spojeném království a informace o nich se téměř neobjevují.

Šestašedesátiletý někdejší ruský agent ve službách britské zpravodajské služby Sergej Skripal a jeho třiatřicetiletá dcera Julija upadli do bezvědomí loni v neděli 4. března na lavičce v parku před nákupním centrem v Salisbury. V kritickém stavu po otravě tehdy neznámou látkou byli převezeni do nemocnice. Hospitalizován byl také policista, který se dvojici jako první věnoval. Celkem muselo být ošetřeno 21 lidí.

Detektivové se při vyšetřování v prvních dnech zaměřili na tři místa: hospodu, kterou Skripal s dcerou navštívili, restauraci, kde jedli, než byli nalezeni na lavičce, a Skripalův dům. Komisař britské policie Mark Rowley čtyři dny po útoku řekl, že na kauze pracují stovky policistů. Zkoumali záznamy z bezpečnostních kamer a sestavovali podrobnou časovou osu událostí. Policisté z protiteroristické jednotky a jednotky chemických specialistů následně odhalili stopy jedu v restauraci Zizzi a v hospodě The Mill v centru Salisbury.

8 minut
Publicista Jan Jůn k výročí útoku v britském Salisbury
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová krátce po otravě dvojice označila za vysoce pravděpodobné, že je za ni zodpovědné Rusko. Oznámila, že byli otráveni látkou novičok vyvinutou v bývalém Sovětském svazu a označovanou kódem A-234. Ruský prezident Vladimir Putin následně vyzval Londýn, aby nejprve zjistil, co se stalo, a pak teprve o tom s Ruskem hovořil. O den později Vil Mirzajanov, jeden z tvůrců zmíněné látky, řekl, že novičok nemohla použít jiná země než Rusko, složení bylo tajné.

Británie 14. března oznámila, že v reakci na případ otravy vypoví 23 ruských diplomatů. Do konce března se k vyhošťování ruských diplomatů přidaly další tři desítky zemí včetně USA a ČR. Rusko reagovalo stejně a vypovědělo diplomaty západních zemí.

Ačkoli byl po otravě stav Skripala a jeho dcery kritický, postupně se zlepšoval. Julija byla už 9. dubna propuštěna z nemocnice. Její otec zhruba o měsíc později. Oba se pak přestěhovali na neznámé místo.

Kdo je Skripal?

Skripal dlouhá léta působil jako agent ruské vojenské rozvědky a v 90. letech se nechal naverbovat pro spolupráci s britskou tajnou službou MI6. Ruská tajná policie ho v roce 2004 zatkla kvůli podezření, že Londýnu vyzradil desítky ruských agentů. V roce 2006 byl v tajném procesu odsouzen na 13 let, ale v roce 2010 ho Moskva spolu s dalšími třemi osobami vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Od té doby žil v Británii, kam za ním přijela Julija z Ruska.

Použití novičoku v Salisbury mělo ještě jednu dohru. Na konci června se v Amesbury, asi deset kilometrů od Salisbury, zhroutili a následně byli převezeni do nemocnice pětačtyřicetiletý Charlie Rowley a o rok mladší Dawn Sturgessová. Protiteroristická policie poté potvrdila, že pár byl také zasažen novičokem. Otrávili se při manipulaci s kontaminovaným předmětem, asi nešťastnou náhodou. Podle médií šlo o uživatele drog. Sturgessová 8. července zemřela, Rowley byl z nemocnice propuštěn 20. července.

V případu je podezřelá trojice ruských agentů

Zlom v případu nastal počátkem září, kdy britská premiérka Theresa Mayová před poslanci uvedla, že za otravou Skripala a jeho dcery stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Petrov (identifikovaný později jako lékař Alexandr Miškin) a Ruslan Boširov, který se ve skutečnosti podle britských médií jmenuje Anatolij Čepiga.

Později média přišla s informací, že do akce byl zapojen ještě třetí agent GRU známý pod krycím jménem Sergej Fedotov (podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat se jmenuje Denis Sergejev). Operace podle Mayové musela být schválena v nejvyšších patrech ruského vedení.

Kreml opět jakýkoli podíl Ruska na otravě popřel a obvinění Londýna, který podpořily USA a další země, označil za nepřijatelná. Ruský prezident Vladimir Putin o několik dní později prohlásil, že Petrova a Boširova ruské úřady znají, ale že jsou to civilisté, a ne zločinci. Oba muži připustili, že byli v osudné dny v Salisbury, ale jako turisté. Letos v lednu EU na dva údajné pachatele a na šéfa GRU a jeho zástupce uvalila sankce.

O Skripalových nejsou informace

Skripalova matka tento měsíc požádala ruskou policii, aby jejího syna a vnučku Juliji prohlásila za nezvěstné. Devadesátiletá Jelena Skripalová oznámila, že o nich má poslední zprávy z loňského června, kdy s nimi telefonicky hovořila Julijina sestřenice Viktorija. Od té doby o nich prý nejsou žádné informace. 

Britský a ruský tisk v únoru psal, že zdravotní stav bývalého agenta ruské rozvědky se zhoršil. Britský velvyslanec v Moskvě Laurie Bristow v reakci na to uvedl, že Skripalovi jsou živí, o jejich zdravotním stavu se ale nezmínil. Podle něj se nacházejí na bezpečném místě v Británii a o kontakt s ruskými úřady nestojí.

Vyšetřování dodnes neskončilo

List The Guardian přišel s informací, že britské tajné služby vyšetřují „nezvyklou“ aktivitu, kterou loni v březnu zaznamenaly v budově ruského velvyslanectví v Londýně. MI6, MI5 a GCHQ prý prověřují „horečné příchody a odchody“ do budovy ruské ambasády v londýnské čtvrti Kensington, které tajné služby zaznamenaly několik dní před a poté, co byli Skripalovi 4. března nalezeni v bezvědomí na lavičce v centru britského města Salisbury. Vyšetřovatelé označili pohyb na velvyslanectví za bezprecedentní.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v rozhovoru s listem Komsomolskaja pravda označila první výročí od útoku na Skripalovy za tragikomické. „Pořád nevíme, co se se Skripalovými stalo. Jednou nebo dvakrát jsme viděli Juliji Skripalovou vystoupit před kamerou… Samotného Skripala nikdo neviděl,“ prohlásila mluvčí. Kritizovala mimo jiné i nedostatek podrobností o události ze strany britských úřadů.

K záležitosti se vrátila i britská premiérka a vyjádřila podporu městu Salisbury. „Doufám, že jednou bude opět známé jako krásné anglické město, a ne jako dějiště událostí ze 4. března 2018,“ uvedla Theresa Mayová.

Teprve nyní skončily dekontaminační práce v domě Skripala v Salisbury, trvaly dohromady 13 tisíc hodin. Skripalův dům je posledním z dvanácti míst ve městě a okolí, které musely britské úřady při bezprecedentní operaci vyčistit kvůli stopám nervové látky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 17 mminutami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 8 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...