Špidla: Migrační krizi musí řešit EU, země nedosáhnou za hranice Evropy

Nahrávám video
Špidla: Migrační krizi musí řešit EU
Zdroj: ČT24

„Základem pro zvládnutí migrační krize je Evropská unie,“ domnívá se šéf poradců premiéra a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. „Jen Unie má totiž dost sil na to, aby uspořádala blízké okolí,“ upozornil Špidla na to, že klíčem k řešení současné migrační krize je právě zvládnutí situace nejen v Evropě, ale také v okolních zemích, přes které se běženci dostávají na evropské území.

Evropská unie přitom již nyní se zeměmi za svými hranicemi pracuje. „Unie vytváří takzvané svěřenecké fondy,“ poukázal Špidla na fondy, které finančně pomáhají zemím potýkajícím se s velkým přílivem uprchlíků. „Unie jim poskytne prostředky k tomu, aby mohli nával uprchlíků zvládnout,“ vysvětlil. Zároveň existuje dohoda se zeměmi, do kterých budou evropské země uprchlíky vracet.

„Nedá se říci, kolik to bude stát, protože tento proces bude trvat ještě dlouho,“ zmínil Špidla například finanční i organizační podporu Turecka, kde se v současné chvíli nachází asi dva miliony Syřanů.

Zdaleka není pozdě, migrační pohyb nás bude provázet velmi dlouhou dobu, protože je v prvé řadě vyvolán válkou. A ta válka nekončí, může trvat ještě měsíce, možná i roky. Takže připravovat a měnit dosavadní politiku je velmi rozumné.
Vladimír Špidla

„Česká republika chce v první řadě dosáhnout toho, aby se především vyvinula účinná politika vůči zemím, odkud běženci přicházejí,“ řekl Špidla k prioritám české vlády pro nadcházející summit k migrační krizi.

V druhé řadě pak česká vláda podporuje účinnou ochranu evropských hranic. „Jsme toho názoru, že by měla vzniknout jednotná ochrana hranic,“ řekl Špidla s tím, že tuto ochranu by měla zajišťovat agentura Frontex ve spolupráci s jednotlivými zeměmi na evropské hranici. V tomto bodě podle Špidly již došlo k některým úspěchům, mezi které patří například společné hlídkování na moři

obrázek
Zdroj: ČT24

.

Ve třetí fázi pak Česko prosazuje funkční systém registrace běženců. Právě to je nyní velkým problémem, protože nefungují hotspoty a lidé přicházející do Evropy tak nejsou řádně identifikováni. „Myslím si, že to neběží tak rychle, jak by mohlo. Pokud si ale uvědomíme, jak je to složitý problém, rozhodně nemohu říci, že se nic neděje,“ shrnul dosavadní postup Špidla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 37 mminutami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 1 hhodinou

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 1 hhodinou

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 3 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 12 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 12 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami
Načítání...