Praha - Česká republika bude mít připomínky k návrhu nových sankcí EU vůči Rusku. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se mají týkat například finančního trhu či zbrojních dodávek. Podrobnosti předseda vlády nezveřejnil. Eskalaci sankcí ale pokládá za velmi rizikovou. Nikdo podle něj není schopen odhadnout, jaké dopady by mohla mít další vlna sankcí, které by Rusko v reakci směřovalo k zemím EU. Prezident Miloš Zeman by tvrdší sankce podpořil, ale pouze v případě, že se prokáže ruská invaze na Ukrajinu.
Vláda obdržela nový návrh sankcí EU dnes. O mandátu pro české vyjednavače bude jednat ve středu. Ve stejný den se Sobotka sejde i s prezidentem Milošem Zemanem. Ten dnes ve sněmovně poslancům řekl, že je pro tvrdší sankce vůči Rusku, pokud se prokáže, že Moskva vyslala invazní jednotky na východní Ukrajinu. Jinak je proti nim. Návrh nových sankcí nyní studují i jednotlivá ministerstva, která připraví také připomínky. „Budeme chtít konzultovat i s Českou národní bankou,“ dodal Sobotka. Ve čtvrtek pak vláda probere své návrhy i se zástupci odborů na jednání tripartity.
Premiér si už na víkendovém summitu EU vyhradil pro Česko právo nesouhlasit s některými opatřeními, pokud by znamenala třeba nepřiměřeně velké hospodářské škody. „Pokud se dostaneme do rozsáhlé vleklé obchodní války mezi EU a Ruskem, tak na to doplatí jak Evropa, tak Rusko,“ upozornil. Podle Sobotky totiž dosavadní sankce vůči Rusku k ničemu nevedly a není jisté, zda obdobně neskončí i další možné návrhy. Český premiér tak chce jejich důsledek podrobně vyhodnotit – a až poté se rozhodnout.
Prezident ale dnes vyjádření Sobotky označil za předčasné: „Myslím, že by mělo zaznít teprve v okamžiku, kdy buď invaze bude, pak bych tvrdší sankce podpořil, a nebo naopak invaze nebude, a v tom případě bych se přimluvil, aby žádné sankce nebyly a aby nastalo jednání a během toho jednání aby bylo uzavřeno příměří,“ poznamenal. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) ale považuje ruské počínání na východě Ukrajiny za jasně prokázanou invazi. Podle jeho informací se jí účastní kolem 5 000 ruských vojáků.
Nové sankce vůči Rusku se mají vztahovat na finanční trhy, zbrojní zakázky, dodávky zboží dvojího určení a speciální technologie pro těžbu ropy v arktických oblastech a technologie, které se dají použít nejen v civilním, ale i ve vojenském průmyslu. Podle Radiožurnálu komise členským zemím navíc doporučuje zvážit i sankce úplně nové - týkat by se mohly účasti Ruska na některých sportovních akcích nebo omezení přístupu ruských státních firem k evropským půjčkám.
Sobotka: Mimořádnou schůzi sněmovny uvítáme
Rozhodnutí o finální podobě sankcí chce mít EU do pátku. Premiér se nebrání ani mimořádné schůzi sněmovny, po které volá opozice: „Určitě to uvítám. Je naprosto namístě, aby se o takto závažném tématu v parlamentu diskutovalo. Na rozdíl od ODS a TOP 09 se ale na eskalaci sankcí netěším. Nemyslím, že je to řešení krize na Ukrajině.“ Sobotka zároveň označil za absurdní, že mu pravicová opozice po víkendovém summitu EU vyčítala nesouhlas se sankcemi, když v tu chvíli ještě ani nebyly definovány.
Bohuslav Sobotka: „Musíme postupovat tak, abychom co nejvíce zohlednili zájmy České republiky a Evropské unie. Evropa by neměla sankcemi sama sebe poškozovat. Eskalaci sankcí pokládám za velmi rizikovou věc… Může přijít reakce ze strany Ruska a my v tuto chvíli nejsme schopni odhadnout, jaké dopady bude mít další vlna sankcí, které by Rusko adresovalo směrem k zemím EU.“
"Myslet si, že budeme jen tlačit Rusko hospodářsky ke zdi a Rusko zareaguje tím, že přestane realizovat své cíle na Ukrajině bez diplomatického jednání, není možné. Je potřeba najít politické řešení. Tím může být Porošenkův mírový plán."
Proti odmítnutí části sankcí se ale ostře vyhradili lidovci. Podle nich je zesílení sankcí jediným přijatelným nevojenským řešením, a proto ho budou prosazovat. „Zesílené, účinné a důsledně uplatňované sankce jsou v tuto chvíli jediným nevojenským nástrojem, který má šanci přimět prezidenta Putina jednat o ukončení agrese na východě Ukrajiny. KDU-ČSL bude ve vládě prosazovat, aby ČR plně podporovala společnou pozici EU a její tlak na ukončení válečného konfliktu na východě Ukrajiny,“ uvedli lidovci v prohlášení.
Naopak mírnější postoj sdílí s premiérem hnutí ANO. „V rámci vlády se chováme loajálně. Spíš mě překvapuje separátní vyjádření jednoho z našich koaličních partnerů, aniž to bylo v koalici prodiskutováno,“ řekl České televizi předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
