Mírový plán Ukrajiny je venku. Počítá s amnestií i změnami v ústavě

Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko zveřejnil oficiální plán na uklidnění situace ve východní části Ukrajiny - jeho znění v předstihu otiskla tamní média. Hlava státu v dokumentu například žádá odzbrojení povstalců a těm, kteří tak učiní, slibuje svobodný odchod ze země. Zároveň chce udělit amnestii těm, kteří se nedopustili závažných zločinů. Už příští týden Porošenko hodlá také podepsat ekonomickou část asociační dohody s Evropskou unií. USA mezitím rozšířily seznam lidí, vůči nimž uplatňují sankce kvůli bojům na východě Ukrajiny.

Součástí navrženého řešení je zřejmě i dlouho diskutované vytvoření evakuačních koridorů pro civilní obyvatelstvo. S podobným plánem přišlo z kraje týdne i Rusko. Kyjev ale ruské návrhy odmítá s argumentem, že do míst bojových operací by se kromě potravin a léků mohla z Ruska dostávat i výzbroj a munice určená proruským radikálům.

Porošenko rovněž slíbil změny v ukrajinské ústavě, které by vedly k decentralizaci země. "Plán obsahuje bod týkající se odzbrojení, záruku pro ruské a ukrajinské ozbrojence k opuštění země, decentralizaci moci a ochranu ruského jazyka prostřednictvím dodatku k ústavě," uvedla místní soukromá televize Inter TV na svých internetových stránkách. Plán také počítá s uspořádáním předčasných místních a parlamentních voleb a slibuje vytvoření nových pracovních míst v regionu.

Zmíněný plán by měl vycházet z jednostranného příměří a následné amnestie pro separatisty, kteří odevzdají zbraně a nedopustili se zločinů. Porošenko ale zdůraznil, že zmíněné opatření bude krátkodobé. Vůdci rebelů už ve středu dali najevo, že Porošenkovi nevěří a na nic takového nepřistoupí. Výsledkem jejich odmítání byla údajně dosud nevídaná bitva, která se celý čtvrtek odehrávala u obce Krasnyj Lyman v Doněcké oblasti. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov před několika dny zdůraznil, že Porošenkovo příměří by mělo být „komplexní“, nikoli dočasné. Prohlásil nicméně, že pokud budou po příměří následovat jednání, „pak by to mohl být krok, který prezident Porošenko slíbil a na který všichni čekáme“.

Merkelová vyzvala Rusko, aby podpořilo mírový plán pro Ukrajinu

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyzvala Rusko, aby podpořilo Porošenkův mírový plán pro separatistický východ Ukrajiny. O možnosti dalších protiruských sankcí nechtěla spekulovat, podle ní je teď třeba sledovat vývoj situace. „S kolegy v Evropské unii i s partnery v G7 jsme se dohodli na jasném časovém plánu. Do příštího jednání Evropské rady budeme situaci sledovat,“ řekla. Teprve na summitu, který se koná v Bruselu příští týden, podle ní evropští představitelé rozhodnou, zda nový stupeň sankcí zavedou.

Už v pondělí v Lucembursku představí Porošenkův mírový plán unijním ministrům zahraničí jejich nový ukrajinský kolega Pavel Klimkin. Porošenko hodlá plán před jeho oficiálním zveřejněním ještě prodiskutovat právě s Klimkinem, Radou bezpečnosti OSN a zahraničními diplomaty.

Na sankčním seznamu USA přibyla nová jména

Spojené státy přidaly sedm Ukrajinců a Rusů na seznam lidí, vůči nimž uplatňují sankce kvůli separatistickému povstání na východě Ukrajiny. Na seznamu se nově objevili představitelé vzbouřenců Andrej Purgin, Denis Pušilin, Vjačeslav Ponomarjov, Igor Girkin, Sergej Meňajlo, Valerij Bolotov a Valerij Kaurov. Na „černý seznam“ se dostalo také 17 ruských společností a bank patřících lidem z blízkého okruhu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Západ zavedl v uplynulých měsících sankce proti Rusku zejména kvůli anexi Krymského poloostrova. Jde především o zákaz vstupu do země a zmrazení majetku pro desítky ruských politiků a podnikatelů či představitelů. Dosud však nebyly uvaleny „sektorové sankce“, které by postihly celá hospodářská odvětví. Navíc dosavadní sankce mají podle médií „trhliny“, aby nepoškodily obchodní zájmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 5 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 5 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 6 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Při střelbě na škole v Turecku zemřelo osm dětí a dospělý, oznámil ministr vnitra

Osm dětí a učitel zemřeli při střelbě na střední škole Ayser Calik v jihoturecké provincii Kahramanmaras, oznámil dle agentur ve středu odpoledne ministr vnitra Mustafa Ciftci. Dalších třináct lidí podle něj utrpělo zranění. Dřívější informace hovořily o čtyřech obětech a dvaceti raněných. Útočníkem byl dle dostupných informací čtrnáctiletý žák školy. Podle Reuters byl jeho otec zadržen. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko vyplatí odškodné za sestřelení ázerbájdžánského letounu

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.
před 8 hhodinami
Načítání...