Praha - Šestiletý trest uložil odvolací pražský vrchní soud Miroslavu Čurejovi za znásilnění v Novém Bydžově na Hradecku a snížil tak původní rozsudek soudu nižší instance o 3,5 roku. Podle obžaloby v prosinci 2009 vylákal Čureja svou známou z restaurace do auta, odvezl ji k úpravně vody, kde ji pod pohrůžkou násilí přikázal, aby se svlékla, a znásilnil ji. Zároveň ho soud potrestal i za několikanásobné maření výkonu úředního rozhodnutí. Rozsudek je pravomocný, obhájce však po jednání sdělil, že zváží podání dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.
Poškozená se Čurejovi ze strachu z výhrůžek podvolila a v důsledku jeho útoku utrpěla nepatrná zranění a následně se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha. V lednu a únoru 2010 byla v péči psychiatrů. Muž všechna obvinění od počátku řízení zatvrzele odmítal a uvedl, že s ním žena měla pohlavní styk dobrovolně. „Proč bych měl jít sedět, když jsem nikoho neznásilnil,“ bránil se u soudu.
Podle Čurejova obhájce Pavla Pokorného soud vůbec nevzal v potaz důkazy svědčící o jeho nevině, naopak uvěřil tvrzení poškozené, že byla znásilněna. Pokorný také upozorňoval na rozpory v její výpovědi, čímž se prý stala značně nevěrohodnou. Žena se podle něj navíc léčila na psychiatrii. Po incidentu se pak vrátila zpátky do baru a pokračovala v zábavě, jako by se nic nestalo. Na policii případ ohlásila až po dvou dnech.
Pavel Pokorný: „Kdyby pokaždé platilo tvrzení, že když žena řekne muži ne, tak to myslí vážně, dost pohlavních styků by bylo znásilnění.“
Advokát také zpochybnil, že by žena kladla fyzický odpor, a slovní výroky podle něj nebyly tak silné, aby jeho klient pochopil, že žena míní odmítnutí vážně. Soud však dospěl k závěru, že k znásilnění došlo tak, jak bylo popsáno v obžalobě. „Bylo prokázáno, že žena odporovala alespoň slovně,“ řekl předseda senátu Jiří Zoula. Podle něj soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti poškozené.
Na druhou stranu úhrnný trest 9,5 roku, kterým v březnu Čureju potrestal hradecký krajský soud, se mu zdál nepřiměřeně přísný i přesto, že muž byl už šestnáctkrát soudně trestán za méně závažnou trestnou činnost. „S přihlédnutím k jeho rodinným poměrům jsme zvolili trest lehce nad spodní hranicí trestní sazby, která činila pět až dvanáct let,“ podotkl Zoula.
Poškozené musí navíc Čureja zaplatit jako náhradu škody 270 tisíc korun. Maření výkonu úředního rozhodnutí se podle soudu muž dopustil tím, že několikrát řídil osobní automobil v době, kdy měl soudem uložený zákaz řízení motorových vozidel. V dubnu 2010 také nenastoupil výkon desetiměsíčního trestu vězení.
