Praha - Senát dnes schválil pravidla přímé volby prezidenta beze změn. Zákon počítá s tím, že budoucí hlavu státu si budou lidé v lednu či únoru příštího roku vybírat podobným způsobem, jakým volí senátory. Kandidáti ale budou moci do kampaně vložit nejvýše 50 milionů korun a budou mít zdarma vyhrazený prostor v České televizi a v Českém rozhlase. Senátoři budou mimo to jednat i o snížení růstu důchodů nebo návrhu na omezení imunity zákonodárců. Vládní snahu o pomalejší zvyšování penzí však ale zřejmě Senát hlasy opozice odmítne.
Senát schválil pravidla přímé volby prezidenta
Klaus označil přímou volbu hlavy státu za fatální omyl
Normu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus, který označil nahrazení parlamentní volby hlavy státu za fatální chybu a omyl. Příslušnou změnu ústavy ale už v únoru podepsal. Prezidenta si budou lidé vybírat ve dvou kolech, přičemž do druhého by se dostali dva nejúspěšnější adepti z kola prvního. Na kampaň před prvním kolem by mohli dát nejvýše 40 milionů korun, na finále by mohli ještě dalších deset milionů přidat. Na rozdíl od senátních voleb se závěrečné kolo uskuteční až dva týdny po úvodním kole.
Zákon stanoví také termíny pro organizaci volby hlavy státu. Voliči si půjdou vybírat nástupce Václava Klause nejdříve 11. a 12. ledna, nejpozději 1. a 2. února příštího roku. Přesné datum má stanovit předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nejpozději devadesát dní před jejím konáním. Kandidáti se pak musejí přihlásit nejpozději 66 dnů před dnem volby.
Adepty na prezidenta bude moci navrhnout nejméně dvacet poslanců nebo alespoň deset senátorů. Kandidáti bez podpory členů parlamentu budou potřebovat petici s nejméně 50 000 podpisy. Tou už disponuje někdejší premiér Miloš Zeman, který je průzkumy řazen spolu s dalším bývalým premiérem Janem Fischerem a ekonomem Janem Švejnarem mezi favority. Soupeřit budou mimo jiné s kandidáty ČSSD a ODS Jiřím Dienstbierem a Přemyslem Sobotkou.
Zákonodárci a ústavní soudci by mohli být chráněni jen po dobu mandátu
Z návrhů na omezení imunity pravděpodobně získá podporu méně radikální varianta, podle níž by zákonodárci a ústavní soudci mohli být chráněni před trestním stíháním jen po dobu mandátu. K této verzi, která má nahradit možnost doživotní imunity, se nedávno přihlásila i sněmovna. V Senátu ale v květnu nezískala dostatek hlasů. Stejnou úpravu už navrhli znovu i poslanci a získali pro ni souhlas vlády.
Razantnější omezení imunity jen na projevy a hlasování v parlamentu, které navrhla ODS, asi podporu Senátu nezíská. Kritici argumentují mimo jiné tím, že podobnou senátní snahu sněmovna před pěti lety odmítla.
Zamítnutí hrozí v Senátu také poslanecké novele, která by kvůli snížení přeplněnosti věznic zavedla nižší trestní sazby za zanedbání povinné výživy a maření úředního rozhodnutí. Problémy by měla mít rovněž novela, která má snížit počet dětí v ústavech a naopak podpořit pěstounskou péči. I když zrušení kojeneckých ústavů ani dětských domovů nepřináší, podle kritiků vytváří z pěstounství trh.
Povolování staveb má být jednoudušší, ale dražší
Horní komora bude rozhodovat také o novele stavebního zákona, která má zjednodušit proces povolování staveb. Senátoři ale chtějí předlohou navíc uzákonit, že náklady na demolice staveb nebezpečných okolí by místo obce hradil stát. V případě tohoto doplnění by se novela vrátila k novému projednání sněmovně.
Novela má také zvýšit některé poplatky, které s povolováním staveb souvisí. Stavební povolení pro bytový dům s nejvýše třemi byty má stát 5 000 místo dosavadních 300 korun, stavba garáže pro maximálně tři vozy pak tisícikorunu místo tří set korun.
Beze změn by měl Senát naopak schválit novelu, podle níž budou muset být budovy do budoucna označovány energetickými štítky. Ty mají sloužit kupujícím či nájemcům ke zjištění provozních nákladů na energie. Norma má vést k nižší spotřebě energií a snížení výdajů za energie.
Podobně se má Senát vypořádat s novelou, podle níž budou muset telefonní operátoři půl roku ukládat provozní a lokalizační údaje o svých klientech. Podobnou povinnost uchovávat informace o tom, kdo, odkud, s kým a jak dlouho komunikoval, mají mít i poskytovatelé internetového připojení.