Senát schválil pravidla přímé volby prezidenta

Praha - Senát dnes schválil pravidla přímé volby prezidenta beze změn. Zákon počítá s tím, že budoucí hlavu státu si budou lidé v lednu či únoru příštího roku vybírat podobným způsobem, jakým volí senátory. Kandidáti ale budou moci do kampaně vložit nejvýše 50 milionů korun a budou mít zdarma vyhrazený prostor v České televizi a v Českém rozhlase. Senátoři budou mimo to jednat i o snížení růstu důchodů nebo návrhu na omezení imunity zákonodárců. Vládní snahu o pomalejší zvyšování penzí však ale zřejmě Senát hlasy opozice odmítne.

Klaus označil přímou volbu hlavy státu za fatální omyl

Normu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus, který označil nahrazení parlamentní volby hlavy státu za fatální chybu a omyl. Příslušnou změnu ústavy ale už v únoru podepsal. Prezidenta si budou lidé vybírat ve dvou kolech, přičemž do druhého by se dostali dva nejúspěšnější adepti z kola prvního. Na kampaň před prvním kolem by mohli dát nejvýše 40 milionů korun, na finále by mohli ještě dalších deset milionů přidat. Na rozdíl od senátních voleb se závěrečné kolo uskuteční až dva týdny po úvodním kole. 

Zákon stanoví také termíny pro organizaci volby hlavy státu. Voliči si půjdou vybírat nástupce Václava Klause nejdříve 11. a 12. ledna, nejpozději 1. a 2. února příštího roku. Přesné datum má stanovit předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nejpozději devadesát dní před jejím konáním. Kandidáti se pak musejí přihlásit nejpozději 66 dnů před dnem volby.

Adepty na prezidenta bude moci navrhnout nejméně dvacet poslanců nebo alespoň deset senátorů. Kandidáti bez podpory členů parlamentu budou potřebovat petici s nejméně 50 000 podpisy. Tou už disponuje někdejší premiér Miloš Zeman, který je průzkumy řazen spolu s dalším bývalým premiérem Janem Fischerem a ekonomem Janem Švejnarem mezi favority. Soupeřit budou mimo jiné s kandidáty ČSSD a ODS Jiřím Dienstbierem a Přemyslem Sobotkou.

Zákonodárci a ústavní soudci by mohli být chráněni jen po dobu mandátu

Z návrhů na omezení imunity pravděpodobně získá podporu méně radikální varianta, podle níž by zákonodárci a ústavní soudci mohli být chráněni před trestním stíháním jen po dobu mandátu. K této verzi, která má nahradit možnost doživotní imunity, se nedávno přihlásila i sněmovna. V Senátu ale v květnu nezískala dostatek hlasů. Stejnou úpravu už navrhli znovu i poslanci a získali pro ni souhlas vlády.

Razantnější omezení imunity jen na projevy a hlasování v parlamentu, které navrhla ODS, asi podporu Senátu nezíská. Kritici argumentují mimo jiné tím, že podobnou senátní snahu sněmovna před pěti lety odmítla.

Zamítnutí hrozí v Senátu také poslanecké novele, která by kvůli snížení přeplněnosti věznic zavedla nižší trestní sazby za zanedbání povinné výživy a maření úředního rozhodnutí. Problémy by měla mít rovněž novela, která má snížit počet dětí v ústavech a naopak podpořit pěstounskou péči. I když zrušení kojeneckých ústavů ani dětských domovů nepřináší, podle kritiků vytváří z pěstounství trh.

Povolování staveb má být jednoudušší, ale dražší

Horní komora bude rozhodovat také o novele stavebního zákona, která má zjednodušit proces povolování staveb. Senátoři ale chtějí předlohou navíc uzákonit, že náklady na demolice staveb nebezpečných okolí by místo obce hradil stát. V případě tohoto doplnění by se novela vrátila k novému projednání sněmovně.

Novela má také zvýšit některé poplatky, které s povolováním staveb souvisí. Stavební povolení pro bytový dům s nejvýše třemi byty má stát 5 000 místo dosavadních 300 korun, stavba garáže pro maximálně tři vozy pak tisícikorunu místo tří set korun.

Beze změn by měl Senát naopak schválit novelu, podle níž budou muset být budovy do budoucna označovány energetickými štítky. Ty mají sloužit kupujícím či nájemcům ke zjištění provozních nákladů na energie. Norma má vést k nižší spotřebě energií a snížení výdajů za energie.

Podobně se má Senát vypořádat s novelou, podle níž budou muset telefonní operátoři půl roku ukládat provozní a lokalizační údaje o svých klientech. Podobnou povinnost uchovávat informace o tom, kdo, odkud, s kým a jak dlouho komunikoval, mají mít i poskytovatelé internetového připojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
Právě teď‌‌

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Iniciativa Veřejnoprávně sdružující pracovníky České televize a Českého rozhlasu vyhlásila na 3. listopadu 2026 celodenní stávku. Reaguje tak na přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku, které ve sněmovně prosadila koalice.
15:02Aktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěKoalice prosadila přednostní jednání o televizních a rozhlasových poplatcích

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení předlohy navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici.
09:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 2 hhodinami

Spojenci uzavřeli koalici s Příbramí zdola, Šancí a Příbramáky pro Příbram

V Příbrami uzavřeli koaliční smlouvu Spojenci, Příbram zdola, Šance pro Příbram-Naše Česko a Příbramáci pro Příbram. Vítězné ANO tak skončí v opozici. Starostkou se má stát lídryně Spojenců Markéta Škodová, posty uvolněných, tedy plně placených místostarostů obsadí Vladimír Král (Šance pro Příbram), Lucie Albrechtová (Příbram zdola) a Marek Školoud (Spojenci).
10:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.