Valašské Meziříčí - Radnice ve Valašském Meziříčí hodlá od září otevřít na místní základní škole dvě první třídy, jedna bude pro romské děti, ta druhá pro ostatní žáky. Romové ani odborníci s takovýmto oddělením tříd podle barvy pleti nesouhlasí. Proti záměru se ostře postavil také ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. Informaci přinesla Mladá fronta Dnes. Podle vedení města nemá být cílem opatření vyčlenění, ale naopak lepší integrace romských dětí a rychlejší osvojení školních návyků.
„Jedná se o proces řízené integrace, která na krátkou dobu zohledňuje specifické potřeby dětí,“ uvedla místostarostka Valašského Meziříčí Dagmar Lacinová (ČSSD). Do první třídy se v únoru zapsalo celkem 20 dětí, z toho deset romských. Podle ředitele školy Oto Medka se proto řešilo, zda vytvořit dvě třídy smíšené, nebo obě skupiny dětí rozdělit. Pro vzdělávací experiment se město rozhodlo po konzultaci s vedením školy, rodiči i odborníky. Jedním z důvodů podle Medka byly i dřívější zkušenosti, kdy část neromských dětí ze smíšených tříd ze školy odcházela. Podobné zkušenosti mají i v některých školách v Praze, kde převažují romské děti.
Romské děti by podle radnice měly mít možnost rychleji si osvojit školní návyky, což by zamezilo tomu, aby později skončily ve speciálních školách. Dětem v romské třídě by se navíc kromě učitele měl věnovat i speciální asistent. Většina z nich totiž nechodí do mateřských škol, kde by se mohly na přechod do školy připravit. „Po vyrovnání těchto handicapů počítáme s jejich sloučením,“ dodala Lacinová.
Podle ředitele školy si děti k sobě cestu najdou
Při přípravě romských dětí na základní docházku škola několik let spolupracuje s centrem Zeferino provozovaným místní charitou. „Všichni mysleli především na to, aby se děti do tohoto projektu zapojily a aby se jim pomohlo,“ vysvětlila ředitelka meziříčské charity Zdislava Odstrčilová. Podle vedení města i základní školy je začleňování romských dětí do výuky úspěšné. Díky spolupráci se Zeferinem se do speciální školy letos zapsalo jediné romské dítě. V minulosti tam končila většina z nich.
Rodičům romských budoucích prvňáčků se návrh radnice nelíbí. „Oni by byli odstrčení, všichni by si na ně ukazovali, že to je ta romská třída, a pak by to tak dělali všude,“ myslí si otec budoucího prvňáčka David Kandráč. Podle ředitele školy si ale děti cestu k sobě najdou: „Školní družina, tam je třicet čtyřicet normálních dětí a přijde tam patnáct romských a za půl hodiny už si hrají všichni spolu.“ V tom ho podporuje i Petr Tulia, poradce starosty pro národnostní menšiny a předseda Demokratické aliance Romů: „My se budeme snažit, aby celý ten proces byl integrační, ne asimilační.“
Kocáb: Vracíme se někam do Jihoafrické republiky 80. let
S rozdělováním dětí ale zásadně nesouhlasí ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb: „Já to považuji za segregační proces, který je v realitě 21. století naprosto nemyslitelný. Vracíme se někam do Jihoafrické republiky 80. let.“ Vyčleňování romských žáků do zvláštních tříd by prý mohlo být chápáno jako znevýhodňování. Záměr radnice odmítá i ministerstvo školství. „Vytvoření segregovaných tříd se v praxi neosvědčuje a tuto praxi jednoznačně nedoporučujeme,“ dodala Helena Müllerová z ministerstva. Škola podle ní může využívat řadu jiných vyrovnávacích opatření.
