Praha - Ministerstvo zahraničí popřelo, že by šéf diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09) chtěl bez jakýchkoliv podmínek vstoupit do nové rozpočtové a hospodářské unie a vzdát se suverenity nad státním rozpočtem. Ministerstvo tak reagovalo na dnešní informaci Lidových novin, podle kterých Schwarzenberg pohrozil, že pokud vláda do nové unie bezpodmínečně nevstoupí, odejdou ministři TOP 09 z vlády. Poslední návrh smlouvy, o němž se dnes jedná v Bruselu, je podle ministerstva pro Česko mnohem příznivější. Rozhodnutí o připojení k dohodě ale bude záviset na konečném textu, uvedla česká diplomacie v tiskovém prohlášení.
„Hlavní diskusí na středečním jednání ministrů o Mezinárodní dohodě o posílené hospodářské unii byla vnitrostátní schvalovací procedura. Ministr zahraničních věcí vyjádřil na jednání přesvědčení, že do té doby, než bude známa definitivní podoba smlouvy, není možné rozhodnout, zda bude schvalována kvalifikovanou většinou, prostou většinou a podobně. Není totiž jasné, jestli smlouva přinese transfer kompetencí, či nikoli,“ stojí ve vyjádření resortu s tím, že rozhodnutí o připojení ČR ke smlouvě by mělo padnout až podle podoby konečného textu smlouvy.
„Nebudu sedět ve vládě, která povede Českou republiku mimo hlavní proud evropské integrace. Je naším bytostným zájmem sedět u stolu a podílet se na zásadních rozhodnutích, která nás silně ovlivňují,“ řekl listu Schwarzenberg. Šéf TOP 09 také upozornil, že Česko je na EU, kam míří 80 procent tuzemského vývozu, ekonomiky naprosto závislé a nemůže tak stát mimo evropskou politiku. „Všechny ostatní země s výjimkou Velké Británie se k rozpočtové unii připojí, nemůžeme zůstat jediní mimo a v izolaci,“ dodal.
ODS zvažuje i ratifikaci v referendu
Premiér se zatím jasně nevyjádřil, jak se ke vstupu do rozpočtové unie postaví ODS. Podle něj bude záležet hlavně na tom, co ve smlouvě nakonec bude, a to se mění každou hodinu. „Ve hře je samozřejmě i alternativa, že pro nás budou podmínky nepřijatelné a ke smlouvě se nepřidáme,“ řekl Nečas. Jedním z kompromisů, o němž ODS uvažuje, by mohla být ratifikace smlouvy o rozpočtové unii v referendu. To požadují Věci veřejné, které smlouvu považují za zásah do suverenity státu. Schwarzenberg naopak referendum zásadně odmítá.
Na zásadní rozhodnutí nemá kabinet moc času. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v pondělí prohlásil, že smlouva o rozpočtové unii by měla být podepsána do konce ledna. Vláda o ní bude znovu jednat už příští týden.
Klaus kritizuje Schwarzenberga: Takhle se politika vést nedá
Proti smlouvě je naopak prezident. Jeho mluvčí Radim Ochvat potvrdil, že Klaus odeslal Nečasovi dopis, v němž mu oznámil, že novou smlouvu o rozpočtové unii v žádném případě nepodepíše.
Prezident navíc tvrdě kritizoval současnou situaci ve vládní koalici. „Jsem z toho skutečně velmi rozladěn a myslím, že nejen já. Témata jako církevní restituce na straně jedné a radikální a revoluční zvrat v Evropské unii směrem k fiskální unii na straně druhé, jsou samozřejmě těžká témata, která musí vést ke sporům. Ale já myslím, že spory to musí být normální, kultivované, standardně řešené. Jako prezident republiky se nemohu smiřovat s tím, aby jedna politická strana dvakrát za den a půl vyhrožovala odchodem z koalice, jestli nebudou církevní restituce, jestli nebude podepsána evropská smlouva. Takhle se politika vést nedá. Myslím, že je třeba už to straně TOP 09 a zejména panu Schwarzenbergovi říci velmi jasně,“ uvedl Klaus pro Radiožurnál.
S podporou církevních restitucí ve vládě do posledních chvil váhaly Věci veřejné. TOP 09 stejně jako premiér Petr Nečas požadovali, aby VV dodržely dříve uzavřenou dohodu koaličních stran s církvemi. Pokud by VV pro návrh ve vládě nehlasovaly, bylo by to podle TOP 09 hrubé porušení koaliční smlouvy. Nečas hrozil ministrům VV, že je z vlády odvolá, pokud se postaví proti majetkovému vyrovnání s církvemi.
Nová rozpočtová unie ve zkratce:
- každá signatářská země si ústavně zakotví, že celkové státní dluhy daní země nepřekročí 60 % hrubého domácího produktu (HDP) a roční schodek rozpočtu nebude vyšší než 3 % HDP
- za porušení těchto limitů přichází finanční sankce, kterou bude po jednotlivých signatářských zemích vymáhat Evropský soudní dvůr v Lucemburku
- úmluva má začít platit od začátku příštího roku, pro země mimo eurozónu ale až ve chvíli, kdy přijmou euro
