Brexit nesmí ohrozit evropský integrační projekt, shodli se nejvyšší ústavní činitelé na pravidelné schůzce na Pražském hradě. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka také ústavní špičky odmítly koncept vícerychlostní Evropy a zužování diskuse o budoucnosti Unie po odchodu Británie jen na některé země.
„V jednáních o vzájemných vztazích bude klíčové zabezpečit práva občanů ČR, kteří legitimně pracují či studují ve Velké Británii, a omezit dopad brexitu na pracovní místa a konkurenceschopnost ČR,“ uvedl Hrad v tiskové zprávě.
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) bude prioritou také spravedlivé finanční vyrovnání Británie do rozpočtu EU, ochrana exportu a rozvoj spolupráce v bezpečnostní oblasti. Zaorálek podle svých slov věří, že se podaří tyto body prosadit na summitu, který bude o brexitu na konci dubna.
Podle Hradu také účastníci schůzky ocenili pokrok v zahraniční a bezpečnostní politice EU, zvlášť intenzivní práci na vnější bezpečnosti a obraně: „Připravenost EU reagovat na vnější bezpečnostní výzvy, včetně účinné ochrany hranic Unie a boje s nelegální migrací, považují za zásadní předpoklad udržení důvěryhodnosti evropského projektu pro občany,“ stojí v tiskové zprávě.
„Panovala shoda na tom, že by mělo být naší snahou v Evropě posilování obranných schopností zemí a také politické vůle je nasadit. To znamená nemluvit pouze o EU Battle Groups, ale abychom skutečně byli schopni sestavit jednotky – řekněme z vojáků různých zemí – které budou v případě potřeby opravdu schopny někde zasáhnout,“ uvedl po setkání ministr zahraničí a dodal: „To je něco, co se nám doposud nepovedlo, pořád se o tom mluví a je potřeba, aby ten výsledek byl jednou vidět.“
Pravidelná schůzka nejvyšších ústavních činitelů se koná jednou za čtvrt roku. Zúčastnili se jí prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předsedové obou komor parlamentu Jan Hamáček (ČSSD) a Milan Štěch (ČSSD) a k tomu také ministři zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a obrany Martin Stropnický (ANO). Loni v listopadu vyvolaly ústavní špičky lavinu kritiky společným prohlášením o nedělitelnosti Číny.
V USA o návštěvě Zemana vědí, ujišťuje Zaorálek
Kromě brexitu byla dalším tématem schůzky také návštěva prezidenta Zemana v USA. Podle ministra zahraničí bude významným bodem jednání boj proti terorismu a extremismu. Zaorálek také prohlásil, že američtí představitelé se Zemanovou návštěvou počítají, nejasnosti ohledně přesné podoby programu jsou podle něj důsledkem lednové změny administrativy v USA.
„Vím, že výměna administrativy není jednoduchá věc a ještě drtivá část není vyměněná. To, že se tam obtížně vyjednávají schůzky, vůbec není věc jen České republiky,“ prohlásil. Američtí představitelé, včetně ministra zahraničí Rexe Tillersona, podle něj o Zemanově návštěvě vědí a program se připravuje.
Ministr také nevyloučil to, že by se i on mohl stát součástí delegace, která do USA poletí. Stalo by se tak v případě, že by se mu podařilo dohodnout bilaterální setkání s Tillersonem.
Opozice: Vláda o zahraniční politice nic neříká
Navzdory tomu, že se nejvyšší ústavní činitelé pravidelně scházejí k diskusím o zahraniční politice, podle opozice není vláda příliš ochotná k debatám o zahraničněpolitickém směřování Česka. „Byl jsem dlouhodobě nespokojen, jak vláda informuje o zahraniční politice a koordinuje zahraniční politiku nejenom s opozicí, ale dlouhodobě i s Hradem a prezidentem Zemanem,“ řekl v Událostech, komentářích předseda opoziční ODS Petr Fiala.
Podle něj zahraniční politika „není srozumitelná“, za silné přitom považuje ty země, které se domlouvají na zahraničněpolitickém konsensu.
Jan Hamáček ovšem připomněl, že je to vláda, která zodpovídá za zahraniční politiku, a nikoli Poslanecká sněmovna, ve které zasedají i opoziční politici. „Poslanecká sněmovna je primárně zákonodárný sbor. (…) Nemůžeme si dovolit ten luxus, že budeme věnovat polovinu jednací doby sněmovny diskusím o zahraniční politice,“ řekl předseda dolní komory.
Zdůraznil přitom, že považuje českou zahraniční politiku za cílevědomou a úspěšnou. „Chtěli jsme vnější ochranu hranic, to se povedlo, chtěli jsme navýšení rozpočtu Frontexu, to se povedlo. Nemohu akceptovat argumenty, že nevíme, co chceme. Na konkrétních důkazech ukazujeme, že jsme věděli, co chceme,“ uzavřel Jan Hamáček.
