Někteří odborníci chtějí přimět rozvádějící se rodiče k dohodě dřív, než vzniknou táhlé soudní spory a jeden z páru pak zůstane v podstatě vyloučený z výchovy potomka. Pomoci by mohli mediátoři, rodiče ale jejich služeb dosud využívali zřídkakdy. Zájem ovšem začínají mít opatrovnické soudy.
Loni se rozešlo přes 26 tisíc párů, což mělo dopad na 23 tisíc dětí. V drtivé většině rozhodnutí soudy svěřují potomky do péče matky. A to i přesto, že se za střídavou péči v několika nálezech postavil Ústavní soud. Počet případů, kdy soudy svěří dítě do střídavé nebo společné péče, přibývá.
„Pokud jsou oba rodiče způsobilí, tak má dítě mít právo na výchovu obou rodičů,“ myslí si Jan, který se soudí už sedm let. Dceru vídá každý druhý týden, jelikož ji do péče dostala exmanželka.
Vyhrocených rozchodů je podle Nadace Naše dítě asi pětina. Největší trauma si z nich odnášejí děti. „Rodiče si často neuvědomují, že dítě skutečně psychicky týrají - co bych doporučila, aby se děti do této situace vůbec nedostaly,“ konstatovala ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.
Předcházet vleklým sporům mají pomoci mediace. „Mediátor nemá talár, nesoudí, neříká, kdo z nich má pravdu,“ podotkla ředitelka Asociace mediátorů ČR Elena Mešková. Tuto možnost ale zatím úřady i samotné rodiny využívají jen málo, a navíc pozdě, tudíž se šance na dohodu snižuje.
Základem takzvané Cochemské praxe je začít pracovat s rodiči ještě před prvním stáním u soudu a v krátkých lhůtách je přimět k dohodě. Při ní postupují soudci, sociální pracovníci i mediátoři společně s cílem zajistit dítěti právo na oba rodiče.
„Přijde do rodiny a kontaktuje oba rodiče - nejlépe společně - někdo zespodu, kdo se jim snaží říci, že je potřeba, aby se dohodli, aby v životě dítěte zůstali oba rodiče,“ říká zakladatelka spolku Cochem.cz Markéta Nováková.
O spolupráci už projevily zájem některé opatrovnické soudy. „Justiční akademie tyto informace poskytuje při svých pravidelných školeních. Zatím namátkově několik soudů už na tuto praxi chce najet a postupovat podle ní,“ potvrdil ředitel Justiční akademie Filip Glotzmann.
Střídavá péče není v řadě případů vhodná
Zákon umožnil v Česku střídavou výchovu v roce 1998. Podle psychologů je akceptovatelná tam, kde se rodiče dokáží shodnout a domluvit na základních principech výchovy nebo třeba návštěvy školních zařízení či kroužků a jejich placení. V opačném případě dítě vždy více či méně trpí.
V Evropě se střídavá péče praktikuje nejvíce ve Švédsku, Belgii nebo Německu. Pro soudy je tam první volbou. Například ve Švédsku ji nařizují v 94 procentech případů. V Norsku pak 98 párů ze 100 uzavírá předmanželskou smlouvu, která péči o děti v případě rozvodu řeší předem.
