Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. Rozhovory probíhají v pořadí podle volebních čísel stran. S číslem 4 kandidují Národní socialisté, do voleb je vede nestraník Ivan Šterzl. Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.
Na kterou jednu problematiku, tu nejdůležitější, se v případě úspěchu chcete v Evropském parlamentu zaměřit? Proč právě na ni?
Vzhledem k tomu, že jsem lékař, univerzitní profesor v oboru lékařské imunologie, tak samozřejmě zdravotnictví, sociální politiku. Jsem dlouhodobý člen výkonné rady, dokonce krajské rady odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, takže jsem přímo nasměrován do oblasti zdravotnictví a sociální péče.
A co v tom europarlamentu tedy z hlediska zdravotnictví pro občany České republiky uděláte?
Myslím si, že v současné době je poměrně krizová doba a je zapotřebí si uvědomit, že mohou být nataženy různé infekce do Evropské unie, kde občané nemají dostatečnou imunitu na tato onemocnění.
Rozumím. Nějaká centrální nařízení ohledně očkování, boje s viry, to by se mělo dít z centra, z Evropské unie a o to se budete v Evropském parlamentu snažit?
Ano. Oni sice už mají určitý program, ale je potřeba, aby tam byl odborník, a ne jenom politik. Přece jenom jsem to poznal v řadě situací i tady u nás v rámci karenční doby, že neodborník si myslí, že je to poměrně jednoduché, ale pouze odborník vysvětlí, že to může být opravdu problém.
A to jde z Bruselu nařídit, to není záležitost národních rozhodnutí?
V zásadě jednotlivé státy mají zcela svoji pravomoc, co se týče zdravotnictví, nicméně jsou určité zásadní programy, které musí respektovat. Je také důležité, aby navzájem informace probíhaly, to znamená, aby někdo Evropu neinformoval, že je tady naprosto všechno v pořádku, a my víme, jak je to v tom zdravotnictví se sestrami, s lékaři v realitě.
Na to musíte být poslanec Evropského parlamentu, to nejde jinou cestou?
V podstatě ne, to je jediná šance, která nám umožní informovat pravdivě a naprosto reálně a zpětnovazebně se dostat i na tu naši úroveň, protože pořád tvrdím, co se v Evropě uvaří, to si tady sníme.
Do které frakce by se vaše strana, pakliže uspějete, přiřadila?
Pro mě je to poměrně složité, protože si myslím, že po těchto volbách dojde k velkým změnám. Samozřejmě ta frakce bude taková, která bude podporovat zdravotnictví a sociální péči.
Takže kterákoliv?
Ne úplně kterákoliv, protože uvidíme, poměrně výrazně se změní.
Nečekáte, že lidovci a socialisté zůstanou nejsilnější?
Pravděpodobně lidovci a socialisté zůstanou nejsilnější. Mohou to být různé frakce, ale bude mi především záležet na tom, aby tedy podporovaly i suverenitu národních států.
Takže se přidáte ke komukoli, kdo slíbí suverenitu národních států a zdravotnictví.
Kdo toto bude podporovat na celoevropské úrovni, ano.
Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je zatím stanovené datum 31. října?
Osobně si myslím, že celá ta hra je poměrně složitá, protože velké státy Evropské unie z toho nejsou radostné a udělají všechno pro to, aby k tomu brexitu nedošlo.
Myslíte, že velké státy Evropy záměrně brání Velké Británii v odchodu?
Když se na to podíváte, tak samozřejmě oni ovlivňují téměř celou Evropskou unii, a když se podíváte, jakou složitou formou oni mohou vyjednávat s Evropskou unií, tak na tom něco bude.
A co té Británii brání, aby šla? Británie sama se přece nemůže rozhodnout, jestli půjde, nebo nepůjde.
Já bych si do budoucna strašně přál, aby politiku Evropské unie neovlivňovala jenom ekonomika, a tady to jsou zcela jasně ekonomické tlaky.
Ekonomické tlaky brání v odchodu Velké Británie?
Myslím si, že pro ty mladé lidi ano, protože se bojí budoucnosti, jakou tam budou mít.
A neměla by pak Británie tedy zůstat, když se lidé bojí ekonomických dopadů?
To nechávám opravdu na občanech Velké Británie, protože nějaký důvod určitě měli.
Teď by se to tedy mělo urychlit, nebo nemělo urychlit? A za jakých okolností?
Hlavně se to musí rozhodnout.
Jste pro referendum o vystoupení Česka z Evropské unie?
Ne, v žádném případě.
Ani referendum?
Vzhledem k tomu, že jsme vstupovali v rámci referenda, tak samozřejmě je i logické, abychom to referendum měli i v rámci výstupu, ale v žádném případě bych si nepřál, abychom vystoupili z Evropské unie, to je pro nás velice špatná budoucnost.
Referendum byste podpořili?
Pakliže se toho nechopí populisti a nezačnou podobným způsobem jako v Banské Bystrici ovlivňovat odchod Slovenska z Československa, asi bych byl pro toto referendum, protože je to čistší.
Jak by měla být řešena ochrana společných hranic Evropské unie?
Především bych byl velice rád, kdyby byly i možnosti ochrany státních hranic jednotlivých států.
Vlastních, každý stát sám své vlastní hranice?
Každý stát aby měl právo se rozhodnout, jak bude reagovat.
Ale ono to za určitých okolností jde. To by mělo být trvalé právo? Kdykoli?
V zásadě ano. Ale co se týče vnějších hranic, tak bezesporu přesunout problém jinam. To znamená, že tady zřejmě v rámci migrace, která dlouho byla téměř zesměšňována, nesmělo se psát o tom, jaká jsou rizika, a tak dále, tak to na mě vždy působilo, že tam za tím někdo je a že přece jenom je to uměle vytvářený problém. To znamená, my musíme především vyřešit tento problém, aby někdo mocný na to netlačil, protože to musí stát obrovské peníze.
Na migraci?
Na migraci, protože to musí stát obrovské peníze.
Ale ochranu hranic není třeba řešit.
Ochrana hranic je zapotřebí, ale ten problém přesunout tam, odkud ti lidé utíkají, a ne tlačit je sem.
Sankce proti Rusku. Mají se prodlužovat?
Nemyslím si, že sankce proti Rusku jsou v pořádku, protože si osobně myslím, že je to populistická záležitost, která celkově i snižuje postavení Evropské unie. Myslím si, že když vidíte Spojené státy, jakým způsobem dneska vlastně obchodují s východem, a změny politiky…
Bavíme se o sankcích vůči Rusku, které tedy mají nastaveny i Spojené státy americké a ty sankce jsou nastavené z konkrétního důvodu, mimo jiné tím důvodem je Krym. Čili to je populistické rozhodnutí? Evropa populisticky rozhodla v reakci na anexi Krymu, že zavede sankce, to je populistické rozhodnutí?
Na mě to trošičku působí, protože to je tak trochu navenek, ale vevnitř v rámci té Evropské unie i Spojených států dochází k poměrně bystrým ekonomickým a byznys výměnám. To znamená, že já si osobně nemyslím, že Rusko je až tak velký problém, aby bylo potřeba zhoršovat nebo tlačit na tyto sankce.
Jak jste spokojen s tím, jak se Evropská unie postavila k problému dvojí kvality potravin?
To je jeden z hlavních důvodů, proč kandiduji. Právě proto, že mám takový pocit, že i na úrovni zdravotnictví je zapotřebí, aby tam byl odborník, abychom se nestali zemí nebo naši občané druhé kategorie, jak to právě je v rámci potravinářství. Nedovedu pochopit, že i někteří naši zástupci říkají, že vlastně naši lidé to chtějí, že by byli rádi, že si vyžadují takové potraviny.
Všude to má být stejně?
Kvalita má být přinejmenším taková, aby jedna část populace nebyla znevýhodněna.
Vy požadujete taxativní vymezení toho, o čem rozhoduje Evropská rada, která by se měla scházet častěji než teď, tak to píšete na vašich webových stránkách. Dvě věci, o kterých by Evropská rada měla určitě rozhodovat, a dvě věci, o kterých určitě ne. Když tam má být taxativní vymezení.
Některé věci by se mohly přesunout právě z Evropské rady do parlamentu a není zrovna…
Já bych chtěl dvě konkrétní věci. O tom Evropská rada ano, o tom ne.
Tak to je pro mě teď trochu složitá otázka. Takhle musím říct, že jsem si to tak nějak v hlavě neupravil.
Měla by Česká republika přijmout euro?
Zatím ne.
