Praha - Čtyři tisíce základních škol odpočítává poslední dny, než do nich naplno vpadne reforma ve vzdělávání. Příprava trvala roky, výsledkem má být nový obsah i podoba vyučování a hlavně lepší průprava dětí pro život.
Reforma začíná, není cesty zpátky. Podle ministryně školství je jejím smyslem dát školám víc samostatnosti a žáky lépe připravit na další život. Teď vycházejí ze škol napěchováni informacemi, které buď zapomenou, nebo neumějí využít. „Výzkumy ukazují, že pro naše děti je obtížné vytvořit si vlastní názory, nějakým způsobem je obhajovat. Třeba v přírodních vědách mají výborné znalosti, ale je pro ně obtížnější dělat nějakou samostatnou práci,” uvádí Jana Straková ze Sociologického ústavu AV ČR. Po dlouhá léta bylo totiž hlavní strategií českého školství biflování.
Školská reforma ruší dosavadní jednotné osnovy a místo nich zavádí rámcové vzdělávací programy. Ty stanovují hlavní pravidla a obsah vzdělávání na základní škole a vymezují takzvané očekávané výstupy, tedy to, co si má dítě ze školy odnést. Všechno ostatní je na samotných školách. Teprve jejich vlastní programy určí přesně co, kdy a jak se děti budou učit. Školy se tak mohou výrazně lišit, stejnou látku například budou vyučovat jindy. „Budou víc využívány další formy a metody práce, které budou umožněny, i když jsou časově náročnější, tím, že nebudeme do žáků chtít dostat tolik vědomostí,” popisuje výhody reformy ředitel ZŠ Palachova v Brandýse nad Labem František Tomášek. Autoři reformy říkají, že to, jestli se skutečně povedla, se pozná až za několik let. Hlavně učitelé si na změny budou muset teprve zvyknout. Jak se dělá reforma školství se totiž sami nikde neučili.
