První setkání Západu se zástupci Charty 77: Max van der Stoel má v Praze pomník

Nahrávám video
Události: Setkání Jana Patočky s Maxem van der Stoelem připomíná nový památník
Zdroj: ČT24

Přesně před 40 lety došlo k prvnímu kontaktu politického západu s československým disentem. Tehdejší ministr zahraničí Nizozemska Max van der Stoel se totiž 1. března 1977 tajně sešel s jedním z prvních mluvčích Charty 77 Janem Patočkou. Právě tuto událost a také památku obou osobností připomnělo slavnostní setkání, kterého se zúčastnil i první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Společně s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) odhalili nizozemskému politikovi památník.

Timmermans uvedl, že vystoupení Charty 77 proti komunistickému režimu mělo zásadní vliv na konec studené války a pád železné opony. „Bez Charty 77 nebo hnutí Solidarita by Evropa byla rozdělena mnohem déle,“ řekl. „Byli to lidé z Východu, kteří vyhráli studenou válku, na to bychom nikdy neměli zapomenout,“ doplnil Timmermans. Dnešní jednotná Evropa je podle něj i zásluhou Patočky a dalších chartistů.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) označil vystoupení chartistů proti režimu za jeden z nejvýznamnějších okamžiků českých a československých dějin 20. století. Přirovnal ho k atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, k pražskému jaru nebo sametové revoluci. „Ta chvíle je zdrojem sebeúcty, stejně jako jiné události v různých těžkých okamžicích českých dějin, kdy jsme dokázali zřetelně vystoupit proti nesvobodě,“ doplnil.

Nahrávám video
Historik Libor Svoboda z ÚSTR o setkání Patočky s van der Stoelem a Chartě 77
Zdroj: ČT24

Mezi řečníky nechyběl ani jeden z prvních signatářů Charty Petr Pithart nebo novinář Dick Verkijk, který schůzku organizoval. Verkijk na setkání pustil zvukový záznam ze setkání, jejž řada z přítomných slyšela poprvé: Patočka na něm v němčině ministrovi vysvětloval, že cílem Charty není bojovat proti režimu – signatáři pouze žádali dodržování platné ústavy a zákonů. 

Podporu nizozemského státníka československému disidentskému hnutí připomíná památník, který odpoledne slavnostně odhalil Timmermans a Zaorálek v parku Maxe van der Stoela v Praze 6. Jeho autorem je český sochař Dominik Lang, držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Setkání premiéra Sobotky s místopředsedou EK Timmermansem na besedě v hotelu InterContinental
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Patočka po schůzce podstoupil brutální výslech

K československo-nizozemské schůzce došlo jen necelé dva měsíce poté, co skupina tuzemských disidentů prostřednictvím diplomatické pošty vyslala znění Charty 77 za železnou oponu. Dokument tak už v prvním lednovém týdnu publikoval francouzský list Le Monde, německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung a britské Timesy.

Van der Stoel pak byl prvním představitelem politického Západu, který se s českým disentem prostřednictvím Patočky spojil. „Právě mezinárodní rozměr a mediální přesah tohoto setkání umožnily tlumočit Patočkovými slovy do širšího světa pravé motivy Charty 77,“ uvedlo k výročí ministerstvo zahraničí.

Z dokumentu Jan Patočka: darovat smrt
Zdroj: ČT

Kontakt mezi oficiální nizozemskou delegací a zástupci Charty obstaral nizozemský novinář Dick Verkijk, který byl z Československa vyhoštěn v roce 1970 poté, co strávil týden ve vazbě za kontakt s disidenty. 

„Nejdříve oslovil Jiřího Hájka, ale ten byl sledován, byl v takovém domácím vězení. Takže druhý den – 1. března 1977 – navštívil Jana Patočku a Patočka okamžitě zareagoval a odjel do hotelu InterContinental, kde se zhruba v poledne odehrála ta proslulá schůzka,“ popisoval ve Studiu 6 zástupce ředitele v Centru pro studium totalitních režimů Petr Blažek.

To se ale stalo Patočkovi osudným. Jednoho z největších českých myslitelů 20. století po tomto setkání zadržela policie a podrobila ho jedenáctihodinovému výslechu. Na jeho následky – mozkovou příhodu a selhání srdce – Patočka 13. března 1977 zemřel.

Nahrávám video
Max van der Stoel bude mít v Praze pomník
Zdroj: ČT24

40 let stará reportáž upozorňuje na represe, kterým čelí signatáři Charty

Návštěvu Maxe van der Stoela v Československu dokumentovala i nizozemská televize. ČT se podařilo získat ukázky z reportáže: materiál se soustřeďuje na přístup komunistického režimu k čerstvě vzniklé Chartě 77 a upozorňuje na represe, kterým čelí její signatáři.

Moderátor Frits Bom uvádí reportáž z Prahy slovy, že nikde jinde ve východní Evropě nebyly protesty tak masivní, jako právě na počátku roku 1977 v Československu.

Zatímco diváci mohli sledovat záběry Václavského náměstí, pokračoval už hlas reportérky: „Po pádu Alexandera Dubčeka jsou disidenti v Praze tvrdě potlačovaní. 'Zrada na socialistickém zřízení.' Tato věta následuje po každém druhu kritiky. Víc než dvě stě lidí se proto rozhodlo podepsat Chartu 77. Prezentují se nepolitickým způsobem.“ 

Nizozemská reportáž upozorňuje na to, že signatáři Charty 77 jsou pod dohledem tajné policie, a zmiňuje, že na Západě zaznívající podpora vzbuzuje mezi oficiálními místy podezření. „Mnoho se vyjasnilo. V tom smyslu, že hnutí, které usiluje o dodržování lidských práv v Československu, se dostalo do konfliktu s úřady,“ uvádí v reportáži sám van der Stoel.

Setkání nizozemského ministra stálo podle Petra Blažka na počátku dlouhé tradice, která se ovšem ustavovala velmi pomalu: „Spíše se stala zvyklostí až ve druhé polovině 80. let. Když někdo přijel do Prahy, tak měl snahu se setkat, ať už oficiálně, nebo neoficiálně, se zástupci opozice. Nejznámějším takovým setkáním potom byla ta proslulá snídaně s francouzským prezidentem Mitterrandem.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů v Íránu, sdělil Babiš

V reakci na útok proti Íránu sdělil premiér Andrej Babiš (ANO), že prioritou je zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se v zemi ještě nachází. Politici opozičních stran považují americké a izraelské údery k zastavení íránského jaderného programu za správné či pochopitelné. Pokud přispějí k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil předseda opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem.
10:57Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 4 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 5 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 5 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
před 15 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Budějovicích bylo dvacet stupňů, maxima hlásí pětina stanic

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...