Archiv nizozemské televize vydal zapomenuté svědectví o Chartě 77

4 minuty
UDÁLOSTI: Nizozemská televize o začátcích Charty 77
Zdroj: ČT24

České televizi se podařilo získat ukázky z reportáže nizozemské televize, která na přelomu února a března 1977 zaznamenala pražskou návštěvu svého ministra zahraničí Maxe van der Stoela. Materiál se soustřeďuje na přístup komunistického režimu k čerstvě vzniklé Chartě 77 a upozorňuje na represe, kterým čelí její signatáři.

Delegace šéfa nizozemské diplomacie přicestovala do husákovské Prahy 28. února 1977 a na Ruzyni ji přivítal van der Stoelův protějšek a ministr zahraničí ze Štrougalovy vlády Bohuslav Chňoupek. Zdánlivě zdvořilostní návštěva se ale pro tuzemskou diplomacii záhy změnila v nepohodlné setkání.

K československo-nizozemské schůzce došlo jen necelé dva měsíce poté, co skupina tuzemských disidentů prostřednictvím diplomatické pošty vyslala znění Charty 77 za železnou oponu. Dokument tak už v prvním lednovém týdnu publikoval francouzský list Le Monde, německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung a britské Timesy.

Rudou Prahu vehnaly do kouta Helsinky

Československá média Chartu na rozdíl od zahraničního tisku nezveřejnila a místo toho proti ní spustila propagandistickou kampaň. Démonizovaný manifest přitom jen požadoval dodržování lidských a občanských práv, k němuž se normalizační Československo samo zavázalo tím, že přijalo Závěrečný akt mezinárodní konference v Helsinkách.

Právě kolem Helsinek a Charty 77 se nakonec točila i debata mezi van der Stoelem a Chňoupkem. O tom nemlčelo ani Rudé právo, nabídlo ovšem jen oficiální výklad a reprodukovalo pouze slova tuzemského ministra: „Vyjádřil překvapení a neporozumění pro tendenční nevyváženou orientaci některých zahraničních sil na hrstku lidí v Československu, která nereprezentuje nikoho, jen sama sebe.“

Svědectví o počátcích Charty a skutečné situaci v normalizační Praze v předjaří roku 1977 tak mohlo znát jen publikum na Západě, a to i díky televiznímu štábu, který van der Stoelovu pražskou cestu pokrýval. Bruselskému zpravodaji Bohumilu Vostalovi se nyní – při čtyřicátém výročí od vzniku Charty – podařilo z archivu získat dokument nizozemské televize, který se československé protikomunistické opozici věnuje.

Nizozemská televize: Disidenti jsou v Praze tvrdě potlačováni

Moderátor Frits Bom uvádí reportáž z Prahy slovy, že nikde jinde ve východní Evropě nebyly protesty tak masivní, jako právě na počátku roku 1977 v Československu.

Zatímco diváci mohli sledovat záběry Václavského náměstí, pokračoval už hlas reportérky:  „Po pádu Alexandera Dubčeka jsou disidenti v Praze tvrdě potlačovaní. 'Zrada na socialistickém zřízení.' Tato věta následuje po každém druhu kritiky. Víc než dvě stě lidí se proto rozhodlo podepsat Chartu 77. Prezentují se nepolitickým způsobem.“

Reportáž upozorňuje na to, že mluvčím chartistů je bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek. Pro západního diváka nemuselo jít o zcela neznámé jméno, protože šéf tuzemské diplomacie z časů pražského jara vzbudil v srpnu 1968 pozornost svým projevem před Radou bezpečnosti, kdy protestoval proti sovětské invazi. Západním novinářům o devět let později řekl: „Charta 77 je tu pro to, aby urychlila a zajistila naplnění mezinárodní dohod o občanských a politických právech.“

Max van der Stoel v roce 1993
Zdroj: ČTK/Lehtikuva

Nizozemská reportáž upozorňuje na to, že signatáři Charty 77 jsou pod dohledem tajné policie, a zmiňuje, že na Západě zaznívající podpora vzbuzuje mezi oficiálními místy podezření. „Mnoho se vyjasnilo. V tom smyslu, že hnutí, které usiluje o dodržování lidských práv v Československu, se dostalo do konfliktu s úřady,“ uvádí v reportáži sám van Der Stoel.

Video rovněž upozorňuje na problematický přístup ministra Chňoupka k západním médiím. Když se ho novináři ptali, jak hodnotí nizozemskou návštěvu, odpovídal anglicky a označil ji za úspěšnou. Když ale padla otázka na Chartu 77 a van Der Stoelovo setkání s jejími zástupci, přešel Chňoupek v odpovědi do slovenštiny: „Měli jsme velmi dobré a užitečné rozhovory.“

Patočkova oběť

Po skončení reportáže se moderátor diskusního pořadu Frits Bom otáčí na ministra přítomného ve studiu a ptá se ho, proč se zajímá právě o Československo, když jsou lidská práva v dané době porušovaná ve 117 zemích světa. Max van der Stoel odpovídá: „Protože tam opravdu postupují velmi tvrdě, má to na svědomí oběti.“

Lidé dnes zase vědí, že existují věci, pro které stojí za to trpět. Že věci, pro které se eventuálně trpí, jsou ty, pro které stojí za to žít.
Jan Patočka
český filosof

Během své pražské návštěvy se totiž šéf nizozemské diplomacie sešel se signatářem Charty 77 a jejím druhým mluvčím, kapacitou tuzemské filosofie Janem Patočkou. Jednoho z největších českých myslitelů 20. století po tomto setkání zadržela policie a podrobila ho jedenáctihodinovému výslechu. Na jeho následky – mozkovou příhodu a selhání srdce – Patočka 13. března 1977 zemřel.

Poslední ze tří mluvčích Charty 77, dramatik Václav Havel, se s van der Stoelem setkal o čtrnáct let později, když ve funkci československého prezidenta navštívil Nizozemsko. Už před schůzkou na diplomatovu adresu uváděl, že v boji o demokracii v Československu sehrál významnou roli. Dnes se po něm jmenuje pražský park nedaleko Černínského paláce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vystrčil v adventním poselství vyzval ke slušně vedenému dialogu

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve veřejném poselství vyzval ke slušně vedenému dialogu, k ochotě dohodnout se a k budování důvěry jako základu fungujícího společenství. Veřejné poselství předseda Senátu pronesl na konci roku již pošesté. V letech 2020 až 2022 se k veřejnosti obracel na Nový rok.
20:10Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 51 mminutami

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Havlův odkaz je zvláště letos stále aktuální, uvedl Vystrčil

Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zvláště v letošním roce stále aktuální. Týká se svobody a schopnosti zastat se druhého, uvedl na pražském Vinohradském hřbitově. Lidé tradičně nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku, kde před čtrnácti lety zemřel. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomínal společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
07:59Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hrad potvrdil Turkovi schůzku s prezidentem Pavlem

Prezident Petr Pavel přijme v pondělí 22. prosince v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Odbor komunikace prezidentské kanceláře to oznámil na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka (Motoristé). Turek potvrdil, že na Hrad v pondělí půjde.
11:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel jmenoval ústavním soudcem Michala Bartoně

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Premiér a předsedové parlamentu budou brát od ledna přes 300 tisíc korun

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.
před 7 hhodinami

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...