Archiv nizozemské televize vydal zapomenuté svědectví o Chartě 77

Nahrávám video

České televizi se podařilo získat ukázky z reportáže nizozemské televize, která na přelomu února a března 1977 zaznamenala pražskou návštěvu svého ministra zahraničí Maxe van der Stoela. Materiál se soustřeďuje na přístup komunistického režimu k čerstvě vzniklé Chartě 77 a upozorňuje na represe, kterým čelí její signatáři.

Delegace šéfa nizozemské diplomacie přicestovala do husákovské Prahy 28. února 1977 a na Ruzyni ji přivítal van der Stoelův protějšek a ministr zahraničí ze Štrougalovy vlády Bohuslav Chňoupek. Zdánlivě zdvořilostní návštěva se ale pro tuzemskou diplomacii záhy změnila v nepohodlné setkání.

K československo-nizozemské schůzce došlo jen necelé dva měsíce poté, co skupina tuzemských disidentů prostřednictvím diplomatické pošty vyslala znění Charty 77 za železnou oponu. Dokument tak už v prvním lednovém týdnu publikoval francouzský list Le Monde, německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung a britské Timesy.

Rudou Prahu vehnaly do kouta Helsinky

Československá média Chartu na rozdíl od zahraničního tisku nezveřejnila a místo toho proti ní spustila propagandistickou kampaň. Démonizovaný manifest přitom jen požadoval dodržování lidských a občanských práv, k němuž se normalizační Československo samo zavázalo tím, že přijalo Závěrečný akt mezinárodní konference v Helsinkách.

Právě kolem Helsinek a Charty 77 se nakonec točila i debata mezi van der Stoelem a Chňoupkem. O tom nemlčelo ani Rudé právo, nabídlo ovšem jen oficiální výklad a reprodukovalo pouze slova tuzemského ministra: „Vyjádřil překvapení a neporozumění pro tendenční nevyváženou orientaci některých zahraničních sil na hrstku lidí v Československu, která nereprezentuje nikoho, jen sama sebe.“

Svědectví o počátcích Charty a skutečné situaci v normalizační Praze v předjaří roku 1977 tak mohlo znát jen publikum na Západě, a to i díky televiznímu štábu, který van der Stoelovu pražskou cestu pokrýval. Bruselskému zpravodaji Bohumilu Vostalovi se nyní – při čtyřicátém výročí od vzniku Charty – podařilo z archivu získat dokument nizozemské televize, který se československé protikomunistické opozici věnuje.

Nizozemská televize: Disidenti jsou v Praze tvrdě potlačováni

Moderátor Frits Bom uvádí reportáž z Prahy slovy, že nikde jinde ve východní Evropě nebyly protesty tak masivní, jako právě na počátku roku 1977 v Československu.

Zatímco diváci mohli sledovat záběry Václavského náměstí, pokračoval už hlas reportérky:  „Po pádu Alexandera Dubčeka jsou disidenti v Praze tvrdě potlačovaní. 'Zrada na socialistickém zřízení.' Tato věta následuje po každém druhu kritiky. Víc než dvě stě lidí se proto rozhodlo podepsat Chartu 77. Prezentují se nepolitickým způsobem.“

Reportáž upozorňuje na to, že mluvčím chartistů je bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek. Pro západního diváka nemuselo jít o zcela neznámé jméno, protože šéf tuzemské diplomacie z časů pražského jara vzbudil v srpnu 1968 pozornost svým projevem před Radou bezpečnosti, kdy protestoval proti sovětské invazi. Západním novinářům o devět let později řekl: „Charta 77 je tu pro to, aby urychlila a zajistila naplnění mezinárodní dohod o občanských a politických právech.“

Max van der Stoel v roce 1993
Zdroj: ČTK/Lehtikuva

Nizozemská reportáž upozorňuje na to, že signatáři Charty 77 jsou pod dohledem tajné policie, a zmiňuje, že na Západě zaznívající podpora vzbuzuje mezi oficiálními místy podezření. „Mnoho se vyjasnilo. V tom smyslu, že hnutí, které usiluje o dodržování lidských práv v Československu, se dostalo do konfliktu s úřady,“ uvádí v reportáži sám van Der Stoel.

Video rovněž upozorňuje na problematický přístup ministra Chňoupka k západním médiím. Když se ho novináři ptali, jak hodnotí nizozemskou návštěvu, odpovídal anglicky a označil ji za úspěšnou. Když ale padla otázka na Chartu 77 a van Der Stoelovo setkání s jejími zástupci, přešel Chňoupek v odpovědi do slovenštiny: „Měli jsme velmi dobré a užitečné rozhovory.“

Patočkova oběť

Po skončení reportáže se moderátor diskusního pořadu Frits Bom otáčí na ministra přítomného ve studiu a ptá se ho, proč se zajímá právě o Československo, když jsou lidská práva v dané době porušovaná ve 117 zemích světa. Max van der Stoel odpovídá: „Protože tam opravdu postupují velmi tvrdě, má to na svědomí oběti.“

Lidé dnes zase vědí, že existují věci, pro které stojí za to trpět. Že věci, pro které se eventuálně trpí, jsou ty, pro které stojí za to žít.
Jan Patočka
český filosof

Během své pražské návštěvy se totiž šéf nizozemské diplomacie sešel se signatářem Charty 77 a jejím druhým mluvčím, kapacitou tuzemské filosofie Janem Patočkou. Jednoho z největších českých myslitelů 20. století po tomto setkání zadržela policie a podrobila ho jedenáctihodinovému výslechu. Na jeho následky – mozkovou příhodu a selhání srdce – Patočka 13. března 1977 zemřel.

Poslední ze tří mluvčích Charty 77, dramatik Václav Havel, se s van der Stoelem setkal o čtrnáct let později, když ve funkci československého prezidenta navštívil Nizozemsko. Už před schůzkou na diplomatovu adresu uváděl, že v boji o demokracii v Československu sehrál významnou roli. Dnes se po něm jmenuje pražský park nedaleko Černínského paláce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš chce drahá paliva řešit na evropské úrovni, marže zastropovat neplánuje

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot, ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, prohlásil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce premiér řešit na evropské úrovni. Babiš podle šéfa ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
15:03Aktualizovánopřed 8 mminutami

V laboratoři v Brně unikla žíravá látka, evakuovalo se 150 lidí

V laboratoři ve Studentské ulici v Brně unikly desítky mililitrů žíravé, toxické látky, hasiči ji zlikvidovali. Z budovy odešlo asi 150 lidí. Záchranáři měli v péči dva pacienty, jeden z nich skončil v nemocnici. Zatím není jasné, o jakou chemickou látku jde. Ulice byla uzavřená. Nehoda se stala podle informací agentury ČTK v budově budoucí Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
13:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bývalý příslušník StB dostal podmínku za perzekuci Töpfera

Soud v pondělí uložil bývalému příslušníkovi komunistické Státní bezpečnosti (StB) Jurajovi Štúrovi dvouletý podmíněný trest za to, že se podílel na perzekuci herce Tomáše Töpfera, který v současnosti působí jako senátor za ODS, kvůli jeho názorům na socialistický režim a jeho židovskému původu. Uznal ho vinným z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Verdikt není pravomocný, Štúrův advokát i státní zástupce si ponechali lhůtu na podání odvolání.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o volbách v Německu či rozpočtu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali zemské volby v Sasku-Anhaltsku, v nichž podle odhadů zvítězila Alternativa pro Německo (AfD), sabotážní akce v Evropě či rozhovor ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) se zakukleným mužem neznámé identity. Diskutovali také o návrhu státního rozpočtu se schodkem 389 miliard korun a o dětech, které stály fronty, aby si ve škole zabraly zadní lavice. Pozvání přijali ekonomická novinářka Lenka Zlámalová, influencer Svatopluk Barek, moderátorka Pavlína Horáková, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb a někdejší novinář, politik a manažer Vladimír Mlynář. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 8 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 9 hhodinami

VideoNové trendy: Garáže jsou hit a domácí investiční byty mají konkurenci v cizině

Průměrná garáž v Česku vyjde přes 600 tisíc korun. Nejdražší jsou tradičně v Praze a Brně. V posledním roce ale cena nejvíc stoupá v Ústí nad Labem a především Plzni. Za poslední rok se zde zvedla o víc než 20 procent. Někteří experti pak čekají další růst, protože aut přibývá a míst na parkování ubývá. Obecně platí, že nejdražší jsou místa, kde řidiči mohou nabít elektromobil. Oproti klasické variantě jsou po celém Česku dražší asi o pětinu.
před 9 hhodinami

VideoAutoservisy se potýkají s nedostatkem specialistů na elektromobily

Vývoj moderních aut představuje novou výzvu i pro servisy. Hledat specialisty na elektromobily je pro ně obtížné a absolventi středních a vyšších odborných škol stále nestačí pokrýt potřebu. Autoservisy proto na výuce spolupracují se samotnými školami. Kromě praxe nabízejí po škole i zaměstnání. Trhu se chtějí přizpůsobit i samotné školy a v minulosti se snažily jednat s ministerstvem o změnách ve výuce, nebo novém učebním oboru – ale bez výsledku. Zároveň chybí ve školách i zkušení odborníci či učební pomůcky.
před 10 hhodinami

Někteří politici chtějí nepromlčitelnost vražd, advokátní komora je proti

Nepromlčitelnost u vražd prosazuje koalice, část opozice i senátoři. Proti zůstává Česká advokátní komora, které chybí odborná debata. Avizovaný krok vnímá taky jako jeden z příkladů, kdy vládní politici přicházejí se zásadní změnou a vyhýbají se standardnímu připomínkovému řízení.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.