Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.

Když 8. prosince 1988 přistál na starém ruzyňském letišti airbus s francouzským prezidentem na palubě, jednalo se o historický okamžik, aniž by Francois Mitterrand musel v následujících dvou dnech cokoli prohlásit či vykonat. Až do té doby totiž do Československa žádný francouzský prezident nezavítal, a to ani v období první republiky, která si na těsných vztazích s Paříží zakládala. Výjimečnost události ostatně neopomnělo zdůraznit ani Rudé právo ve svých zprávách („První návštěva francouzského prezidenta od roku 1918“) ani Mitterrand a Gustáv Husák ve svých projevech na slavnostní recepci téhož dne večer.

Mitterrandova návštěva Prahy působila o to mimořádněji, že cesty západních státníků do zemí východního bloku nebyly zrovna časté. Jakkoli konec 80. let představoval díky Gorbačovově perestrojce období tání (Prahu tentýž rok na jaře navštívil i německý kancléř Kohl), západní diplomacie zůstávala v kontaktech s komunistickými zeměmi zdrženlivá.

Výrazný moment pro československo-francouzskou diplomacii ovšem nakonec zcela zastínila událost jiná a vyvrátila i obavy některých lidskoprávních organizací, že Mitterrandova cesta komunistický režim legitimizuje. Po oficiálních ceremoniích, návštěvě Lán, procházce po Karlově mostě a jednání s Husákem i generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem totiž usedl francouzský prezident ke společnému stolu také se signatáři Charty 77. K pověstné snídani s Mitterrandem došlo 9. prosince 1988 – na den přesně před třiceti lety.

Na velvyslanectví s kartáčkem na zuby

„Při cestě do Paříže jsem prezidentovi řekl: Musíte jet do Prahy a vyžádat si od vládnoucích autorit setkání s disidenty,“ vzpomínal později francouzský velvyslanec Jacques Humann, který kontakty s protirežimními aktivisty navázal jako první. Podle jeho slov vzešel z následného požadavku Elysejského paláce „celkem vážný střet“ s Gustávem Husákem, Pražský hrad ale nakonec ustoupil. Když potom Mitterrand svému československému protějšku zájem o schůzku s opozicí potvrdil, měl Husák bez odporu prohlásit: „Je vaší věcí, s kým se ve volném čase setkáte, to nebudeme ovlivňovat. Jenom jsme žádali, abyste se nesetkal s Alexandrem Dubčekem.“

Symbol sovětské okupace v roce 1968, kterou Mitterrand zmínil hned po příletu, se setkání skutečně nezúčastnil – podle šéfa Jazzové sekce Karla Srpa mu bylo znemožněno opustit Bratislavu. K jednacímu stolu v jídelně malostranského Buquoyského paláce tak nakonec usedlo „jen“ osm představitelů tuzemského disentu: Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier, Miloš Hájek, Václav Havel, Ladislav Lis, Václav Malý, zmíněný Karel Srp a Petr Uhl. Francouzskou stranu zastupoval nejen prezident Mitterrand a velvyslanec Humann, ale i ministr zahraničí Roland Dumas a dalších pět diplomatů.

Témata hovoru byla nasnadě. Komunistickým režimem perzekvovaní chartisté s francouzským státníkem mluvili o lidských právech a politické situaci v zemi, vyjádřili zklamání nad opatrnickou politikou Kremlu, respektive nad nulovými důsledky pražské cesty Michaila Gorbačova. Dostalo se i na vztahy mezi Československem a Francií; disidenti Mitterranda žádali o to, aby Paříž rozlišovala svou politiku vůči Moskvě a Praze.

Tradovanou se později stala především slovní výměna mezi francouzským prezidentem a Václavem Havlem – když se státník chartistů zeptal, jak se činnost disentu a obhajoba lidských práv promítá do jejich pracovní a rodinné situace, Havel odpověděl, že i nyní má s sebou kartáček na zuby, protože neví, jak celý den skončí. Sám navíc nepočítal ani s tím, že se setkání uskuteční. „Byl jsem si jistý, že nám zabrání se na ambasádu dostat a vezmou nás k výslechu. Ale nezastavili nás,“ vzpomínal později.

Husák musel kvůli Havlovi čekat

Harmonogram Mitterrandova pobytu v Praze původně počítal s tím, že snídaně na francouzské ambasádě potrvá třicet minut. Nakonec se protáhla na hodinu a čtvrt; její další účastník, novinář Petr Uhl vzpomínal, že se kvůli tomu musel posouvat celý oficiální program.

„My jsme na snídani diskutovali tak dlouho, že se setkání s Husákem zdrželo o půl hodiny. A Husák to věděl,“ vracel se Uhl k francouzské schůzce v rozhovoru pro Český rozhlas. „Bylo to významné už tím, že on (Mitterrand) nám položil otázku, zda nám nevadí, že jde za tím Husákem a že vůbec jednají. My jsme ho ujišťovali, že ne, pokud se tam bude hovořit o lidských právech, což v jeho případech bylo samozřejmé.“

Mitterrand nakonec zamířil s komunistickými funkcionáři do Bratislavy a disidenti opouštěli Buquoyský palác s pocitem satisfakce. „Já jsem s rozhovorem velmi spokojen. Je to poprvé, kdy se hlava státu oficiální setkala s nezávislými aktivisty. Je to nový fenomén, který je pro nás velice důležitý,“ uvedl tehdy Havel pro reportéry agentury AP.

Francois Mitterrand a Gustáv Husák
Zdroj: ČT24/ČTK

Jak reagovala československá média?

Navzdory očekávání se zpráva o snídani s Mitterrandem objevila i na stránkách Rudého práva, a to v záznamu tiskové konference, které se francouzský prezident zúčastnil 9. prosince odpoledne při návštěvě Bratislavy:

„Zpravodajové rozhlasové stanice France-Inter a americké agentury AOP položili v různých obměnách několik otázek týkajících se A. Dubčeka, setkání francouzského prezidenta se signatáři Charty 77 a tematiky lidských práv v Československu. F. Mitterrand odpověděl, že v pátek ráno se sešel s osmi až devíti lidmi, kteří jsou vesměs signatáři charty. Pan Dubček mezi nimi nebyl. Pokud jde o lidská práva, řekl dále F. Mitterrand, prezident a generální tajemník (tzn. Husák a Jakeš – pozn. red.) začali o této otázce hovořit, což usnadnilo náš vstup do této problematiky. Neslyšel jsem nikoho, kdo by říkal, že tento problém byl vyřešen mlčením nebo odmítání. To je vše, co k tomu mohu říci.“

Československá televize na rozdíl od oficiálního stranického tisku Mitterrandovu snídani zamlčela - v reportážích pro Televizní noviny se věnovala jen neproblematickým částem prezidentova programu. Záběry ze snídaně jsou tak k dispozici jen díky nezávislým filmařům. Podívejte se, jak se tématu věnovala ČT v roce 2013:

Cesta k první demonstraci

Obdobně jako Havel později hodnotil snídani s Mitterrandem i historik Oldřich Tůma – ve studii pro časopis Dějiny a současnost uvedl, že její význam nespočíval ani tak v projednávaných tématech, jako spíše v tom, že k ní vůbec došlo. Mitterrand byl totiž prvním vrcholným představitelem západní Evropy, který se s reprezentanty disentu setkal.

Podle Tůmy tak projevil mimořádnou prozíravost a politickou intuici a celou událost je možné vnímat i jako kolíkování francouzských pozic ve střední a východní Evropě. Nejednalo se totiž o jediné setkání tohoto druhu; později jednal i s čelnými představiteli sovětské a polské opozice – s Andrejem Sacharovem a Lechem Walesou.

„Francouzská snídaně“ a Mitterrandova návštěva Prahy měla také bezprostřední dopad na následující činnost protirežimních aktivistů. Jen o den později se na Škroupově náměstí na pražském Žižkově odehrála první povolená opoziční demonstrace. A Havel v této souvislosti uvedl: „Bylo to znamení, že se věci začínají měnit. Neříkám, že se začala bortit železná opona, ale první trhliny se objevily.“

Ve stejném složení jako 9. prosince 1988 se snídaně na francouzské ambasádě opakovala ještě 14. září 1990. Tentokrát ovšem s tím rozdílem, že Jiří Dienstbier byl už ministrem zahraničních věcí – a Václav Havel prezidentem demokratizujícího se Československa.

Prezident Václav Havel s prezidentem Francoisem Mitterrandem před Elysejským palácem v roce 1990
Zdroj: ČT24/France.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
před 6 hhodinami

Po D3 se řidiči 150kilometrovou rychlostí svezou zřejmě až v říjnu

Po dálnici D3 se řidiči svezou 150kilometrovou rychlostí zřejmě až na začátku října. Maximální povolená rychlost se v úseku mezi Planou nad Lužnicí a Českými Budějovicemi měla původně zvýšit už na konci prázdnin. Jenže tendr na dodavatele proměnného značení se zpozdil. „Byly problémy v rámci výběrového řízení, že se nám posunul termín pro dodání nabídek z důvodu množství dotazů,“ uvedl šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Proměnné dopravní značky jsou zatím ve výrobě. Firma je podle ŘSD namontuje do poloviny září, přičemž cena činí 55 milionů. Většina řidičů zvýšení nejvyšší povolené rychlosti v tomto úseku vítá. Podle odborníků jsou ale i nezkušení a nevyježdění řidiči, kteří by se změnou mohli mít problém.
před 9 hhodinami

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
před 10 hhodinami

Obrana koupí zbraně od České zbrojovky za více než čtyři miliardy korun

Ministerstvo obrany koupí ruční zbraně od společnosti Česká zbrojovka v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH. Pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole, a to včetně příslušenství, oznámilo ministerstvo na webu. Se zakázkou ve čtvrtek vyslovilo souhlas kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS), informaci nyní dostane vláda.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie navrhla obžalovat 10 lidí a 16 firem v kauze libereckého dopravního podniku

Policie navrhla obžalovat deset lidí a šestnáct firem kvůli korupci a zmanipulování veřejných zakázek Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ), sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Kriminalisté vedou stíhání mimo jiné pro trestné činy zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, poškození finančních zájmů Evropské unie, přijetí úplatku a podplacení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie navrhuje obžalovat Okamuru a SPD kvůli předvolebním plakátům

Policie chce poslat před soud předsedu SPD Tomia Okamuru i samotné hnutí. Kauza se týká plakátů z loňské předvolební kampaně. Vyplývá to z vyjádření šéfa dozorového Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka. O žalobě zatím ale státní zástupce nerozhodl. Sněmovna kvůli případu vydala Okamuru k trestnímu stíhání. To policie zahájila v únoru. Viní jeho i SPD z podněcování k nenávisti, za které hrozí až tři roky vězení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Začala stavba dalšího úseku D6

U Bochova na Karlovarsku začala stavba dalšího úseku dálnice D6 mezi Prahou a Karlovými Vary. Úsek Žalmanov–Knínice bude téměř sedm kilometrů dlouhý a stát bude přes dvě miliardy korun. Stavba by měla být hotová v listopadu 2027. Do Karlových Varů budou zbývat už jen dva úseky. S jejich dokončením se počítá do roku 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...