Rok 2020 byl nejlepší v historii, vyplývá z policejní statistiky dopravních nehod. Rok 2020 byl nejhorší v historii, vyplývá ze statistik ministerstva dopravy a dalších institucí, které se týkají intenzit dopravy v Česku. Pozoruhodné je, že se statistika nehodovosti začala výrazně zlepšovat až o prázdninách, kdy však byly silnice plné a k historicky nejlepšímu výsledku napomohl podzim. Naopak jaro s prvním lockdownem bylo vzhledem k výraznému utlumení provozu velmi tragické.
Provoz nejvíce zeslábl na jaře, mrtvých na silnicích ale začalo ubývat spíš až s létem, prozrazují statistiky
Při prostém pohledu do policejní statistiky to vypadá jako posun: V roce 2019 zemřelo při dopravních nehodách na českých silnicích 547 lidí, v roce 2020 zahynulo 460 lidí. Loňský rok byl výrazně lepší i ve srovnání s rokem 2017, ze kdy bylo dosavadní historické minimum počtu obětí. Lepší byl rok 2020 ve srovnání s kterýmkoli předchozím i v dalších ohledech – těžce zraněných lidí po nehodách bylo poprvé méně než dva tisíce (1807) a lehce zraněných necelých 21 tisíc.
Celkový počet nehod, u kterých zasahovala policie, byl nejnižší za pět let, přičemž poprvé od roku 2017 jich bylo pod sto tisíc. Relativně poklesl počet šetřených nehod o 12 procent, počet úmrtí o 16 procent a počet těžkých zranění o 14 procent.
obrázek
Nad všemi těmito čísly se ale vznáší otazník, vykřičník a pět písmen: covid. Odpovídá zlepšení v počtu nehod alespoň poklesu provozu? Odpověď je dvojí: Na jaře v žádném případě, na podzim už to bylo lepší. Nejvýraznější pokles počtu nehod zaznamenala policie v březnu – tedy měsíci, kdy lidé zprvu v obavách ze šíření dosud málo popsaného koronaviru sami začali omezovat cesty, náhle se vyprázdnily silnice, ale třeba i pražské metro a tramvaje, aby před polovinou měsíce přišlo rozhodnutí o uzavření škol a vzápětí i vyhlášení prvního lockdownu s omezením volného pohybu a důraznými apely, aby lidé zůstali co nejvíce doma.
Meziročně v březnu poklesl počet šetřených nehod o 22 procent a v dubnu, kdy byl lockdown od začátku měsíce téměř až do jeho konce, o 27 procent. Počet smrtelných nehod však klesl podstatně méně, v březnu bylo obětí o čtyři méně (tedy 11 procent), v dubnu o tři méně (7 procent), což je vcelku běžný rozptyl – v únoru, kdy si ještě sotvakdo dokázal představit, že by se někde něco zavíralo nebo že by se ve velkém pracovalo z domova, ubylo meziročně o sedm obětí, naopak v lednu jich bylo o osm více než v předchozím roce.
Pokles provozu byl podle údajů správců komunikací na okrajích velkých měst asi třicetiprocentní, dále od měst padesátiprocentní. Pokles počtu nehod tedy odpovídá míře utlumení provozu, ale počet mrtvých byl naopak vzhledem k poloprázdným silnicím až extrémně vysoký.
O prázdninách to bylo docela naopak než na jaře. Počet šetřených nehod v červenci loni téměř vyrovnal počty z roku 2019 (minus dvě procenta) a v srpnu je překonal (plus jedno procento). O prázdninách přitom v Česku neplatila téměř žádná „koronavirová“ omezení, mohlo se jezdit i do sousedních států.
Mnoho lidí však poslechlo vládní doporučení uskutečnit dovolenou ve vlasti, a tak se v létě 2020 nebývalým způsobem zaplnily třeba Krkonoše nebo Šumava, a tedy i příjezdové cesty na hory. Při tom všem však výrazně klesl počet obětí prázdninových dopravních nehod – v součtu obou měsíců jich bylo o 20 méně než o prázdninách 2019, pokles tedy činil 17 procent.
Zeslábnutí silniční dopravy zaznamenali správci komunikací opět na podzim, kdy vláda znovu vyhlásila restrikce včetně omezení volného pohybu a nově i nočního zákazu vycházení. Provoz zeslábl méně než na jaře, na dálnicích ubylo aut zhruba o pětinu až čtvrtinu. Tentokrát tomu již odpovídal i pokles počtu obětí dopravních nehod. V říjnu, listopadu a prosinci zahynulo loni při nehodách 103 lidí, v roce 2019 bylo smrtelných zranění 141, pokles byl tedy 27procentní při 20procentním poklesu počtu nehod šetřených policií.
Tragická nehoda u Mníšku
Příliš rychle po prázdných silnicích
Policie – a nejenom ona – si během jarní celostátní karantény stěžovala na to, že někteří řidiči, kteří na poměrně volné silnice vyjeli, jeli o to nebezpečnějším způsobem. Ostatně se změnila nejčastější příčina tragických nehod. Jestliže v roce 2019 šlo nejčastěji o přejetí do protisměru, v roce následujícím stanovili policisté v 77 případech jako příčinu smrtelné nehody „nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky“. To zjednodušeně řečeno značí situace, kdy jelo auto tak rychle, že se nemohlo udržet na daném typu komunikace, příkladem může být příliš rychlé projíždění zatáček.
Statistiky nehod a jejich srovnání s dostupnými údaji o intenzitách provozu naznačují, že se koronavirové restrikce na poklesu počtu obětí částečně podílely, ale spíše na podzim. Nelze přitom přehlédnout, že ani v roce, kdy byla společnost v některých ohledech zhruba čtyři měsíce, v jiných i šest měsíců, částečně paralyzována, se nepodařilo naplnit vládní strategii bezpečnosti silničního provozu.
Ta stanoví cíle pro každé desetiletí a strategie pro léta 2011 až 2020 počítala po poslední revizi z roku 2017 s poklesem počtu obětí nehod do konce desetiletí na 333 za rok. Jak upozornilo oddělení BESIP ministerstva dopravy, „celoroční předpoklad Národní strategie bezpečnosti silničního provozu v oblasti usmrcených osob byl překročen v září 2020“. Strategii se podařilo splnit alespoň v kategorii těžce zraněných osob. Že by za celý rok utrpělo těžká zranění při nehodách méně než dva tisíce lidí, tvůrci strategie neočekávali, ovšem příznivě se alespoň tato kategorie vyvíjela již v roce 2019.
Nyní BESIP připravil novou strategii pro nové desetiletí, jejím cílem je snížit roční počet mrtvých do roku 2030 na polovinu počtu roku 2020. Protože do nového desetiletí vykročila Česká republika s uzavřenými školami, obchody či divadly a protože vládní systém hodnotící epidemickou situaci, jímž se restrikce řídí, nedává naději na výrazné zlepšení dříve než v řádu týdnů, lze očekávat, že v lednu a nejspíše i v únoru budou počty obětí meziročně klesat.
Vlaky prázdné, letadla prázdnější
Zatímco na silnicích byla perioda roku 2020 docela jasná – když se někam mohlo, lidé jezdili a bourali, když se nemohlo, jezdili a bourali mnohem méně – ve veřejné dopravě to bylo komplikovanější a pro dopravce mnohem horší. Že by se alespoň v létě provoz vrátil k normálu, ani náhodou neplatilo.
Podle statistiky ministerstva dopravy ve vlacích osobní dopravy za loňské tři letní měsíce jelo 39 tisíc cestujících oproti 49 tisícům ze třetího čtvrtletí roku 2019.
Ve druhém čtvrtletí byl propad nejvýraznější, a to z necelých 50 milionů v roce 2019 na 25 milionů cestujících. Údaje za celý rok zatím nejsou k dispozici, z vyjádření dopravců a objednatelů ale vyplývá, že o tolik cestujících jako na jaře v podzimních měsících přece jenom nepřišli.
Jaro 2020: Na pražském hlavním nádraží se kolem 11. hodiny dopoledne pohybovalo několik desítek lidí čekajících na vlakové spojení. Nástupiště jinak zela prázdnotou
Podobné propady zaznamenali i autobusoví dopravci. Po obrovském, více než polovičním propadu přepravy ve druhém čtvrtletí se v létě situace zlepšila, ale pouze v linkové dopravě. Cestujících ve třetím čtvrtletí ubyla asi desetina z 66 milionů přepravených v létě 2019, avšak v nepravidelné dopravě byl propad i ve třetím čtvrtletí poloviční. Naproti tomu první čtvrtletí, tedy období lyžařských zájezdů, ještě v nepravidelné autobusové dopravě výrazný útlum nepřineslo.
Jestliže osobní železniční doprava se propadla v nejhorším období o polovinu a na silnicích byl útlum čtvrtinový až poloviční, v letecké dopravě byl rok 2020 bez velké nadsázky apokalyptický. Skupina Smartwings, která zastřešuje aerolinky Smartwings i České aerolinie, v úterý vydala svoji celoroční statistiku, podle které jí ubylo přes 80 procent cestujících.
Z čísel ministerstva dopravy vyplývá, že nejprudší propad přineslo druhé čtvrtletí. V době, kdy byly zavřené hranice a provoz se téměř zastavil, přepravili čeští letečtí dopravci 34 tisíc cestujících oproti 1,8 milionu v předloňském druhém čtvrtletí – čili propad v tomto období byl 98procentní.
obrázek
Léto to ani zdaleka nespravilo. Zatímco české hory praskaly ve švech, pláže, které obvykle bývají plné českých turistů přepravujících se letecky, často zely prázdnotou. Třetí čtvrtletí, tedy vrchol sezony, přivedlo na paluby letadel českých dopravců 465 tisíc cestujících, předloňské léto jich však bylo přes tři miliony.
Slavně na tom nebyla ani nákladní letecká doprava. Na kolejích se přitom nákladní doprava docela držela, i když i zde poptávka klesla. Jediné, co sílilo, byla nákladní silniční doprava. Ta rostla podobným tempem jako v předchozích letech. Projevilo se to ovšem i v nehodovosti. Zatímco v osobních autech loni zemřelo o 67 lidí méně a na motocyklech o 14 méně a v autobusech o dva dva méně, v nákladních autech naopak o osm lidí více než před dvěma lety.