Dopravní policie bude řidičům víc na očích, slibuje její nový šéf. Pomáhá to, říká psycholog

Nahrávám video

Aby byla dopravní policie na silnicích více vidět – to je jedna z priorit, které přináší její nový ředitel Jiří Zlý. Podle něj více označených policejních aut může působit preventivně na chování řidičů. S tím souhlasí i dopravní psychologové nebo někteří politici. Bezpečnost silniční dopravy včetně připravovaných změn bodového systému byla tématem úterní 90' ČT24.

Dopravní policie má nového ředitele. Jiří Zlý ji sice vede již od září, jistotu, že na postu zůstane, má však až od počátku prosince, kdy byl jmenován po úspěšném výběrovém řízení. Zlý mezi své priority – jež do značné míry převzal po bývalém řediteli „dopraváků“ Tomáši Lerchovi – nově zařadil snahu policii na silnicích zviditelnit.

„Chtěl bych vyvážený systém skrytého a viditelného dohledu. Je to činnost ve vztahu k budování bezpečného dopravního prostoru,“ řekl Jiří Zlý v 90‘ ČT24. Připustil, že hlídkování na dálnicích v neoznačených autech má svůj význam v boji s „piráty silnic“, ale s tím, že o policistech řidiči nevědí, jako by se vytrácela preventivní funkce jejich práce.

To potvrdil i dopravní psycholog Michal Walter. „Byl bych rád, kdyby byla policie více vidět. Když označené auto někde stojí, tak řidiči podvědomě dají nohu z plynu a začnou lépe monitorovat provoz kolem sebe,“ poukázal.

Zlý ale odmítl, že by méně označených aut na silnicích vypovídalo o selhání policejního sboru. Zdůraznil, že hlavním faktorem, který ovlivňuje bezpečnost provozu, není policie, nýbrž sami řidiči.

Místo volantu mobil. Problém pro policejní dohled i pro zákonodárce

Příkladem může být docela čerstvá nehoda, která se stala v úterý na dálnici D6. Do auta hasičů, kteří zasahovali u jiné nehody, narazila rozjetá dodávka. Záznam incidentu se záhy dostal na veřejnost. Podle Zlého jde o zjevný příklad nevěnování se řízení.

„Ten řidič prakticky neměl reakci, jakoukoli snahu vozidlo ovládat, brzdit. Je otázkou, co před nehodou v kabině vozidla dělal,“ poukázal.

Právě rozpoznávání řidičů, kteří se nevěnují řízení, by podle poslance Jana Birkeho (ČSSD) mělo být jedním z nejdůležitějších úkolů pro dopravní policii. „Lidé smskují, starají se o navigaci a nevěnují se volantu. Je to věc, která byla v roce 2018 o 20 procent navýšena,“ poukázal.

Zlepšení situace na silnicích si policisté, psychologové i politici slibují od změny bodového systému a pokut. O tom se ostatně zmínil i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) po úterním zasedání rady vlády pro bezpečnost silniční dopravy – k posouzení ministrům, a poté zákonodárcům by se měla příslušná novela dostat v příštím roce.

Například za držení mobilu v ruce by se měla pokuta zvýšit z nynějších 1500 až 2500 korun na čtyři až 10 tisíc a bodový postih vzrůst ze stávajících dvou na čtyři.

Výrazné zpřísnění trestu za některé přestupky uvítal i dopravní psycholog Michal Walter. „Je třeba od začátku nastavit systém tak, aby si řidiči uvědomili, že existují nějaká pravidla a aby je respektovali,“ poznamenal.

Ministerstvo zároveň počítá s rehabilitačním programem pro recidivisty – tedy řidiče, kteří opakovaně páchají vážné přestupky. Podle Waltera ale má stát v tomto ohledu už zpoždění. Upozornil, že k rehabilitačním programům již vznikla metodika a jsou i vyškolení lektoři.

„Působí to na změnu chování, způsobu přemýšlení řidiče, na jeho návyky. Výsledky v zahraničí i tady – pilotně se to dělalo – jsou velmi dobré. Ti lidé si mají šanci sednout, zapřemýšlet o tom, jak by měli řídit, rozeberou se s nimi předchozí přestupky,“ poznamenal.

Policisté jako preventisté. A kritici stavu silnic

V souvislosti s příchodem nového ředitele dopravní policie se ale vrací také debata o jejím postavení nejenom jako represivního orgánu, nýbrž i instituce dopravní prevence.

„Pana ředitele čeká velký úkol. To je změnit vnímání policie ze složky represe ve složku, která pomáhá s prevencí. V tomto směru by změny měly jít nejenom za policií, ale ruku v ruce i v legislativě,“ míní poslanec Ondřej Polanský (Piráti).

Zlý se tomu nebrání. Upozornil, že je policie zapojena do mnoha preventivních projektů, zároveň také přispívá k tomu, aby k nehodám nenapomáhal stav silnic. Policisté především doporučují vlastníkům komunikací, co by měli zlepšit – a je nač upozorňovat, ujistil šéf dopravní policie. „Rezervy tady jsou,“ komentoval Jiří Zlý stav českých silnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V obvodu Karviná bude podle propočtu senátorem Kazík (za OK)

Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Kazík (za OK), zatím má 53,26 procenta hlasů, plyne z prognózy agentury ČTK na základě sčítání hlasů. Druhá Lenka Brzyszkowská (ANO) dostala zatím 46,73 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 13,17 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 29,51 procenta. Dosavadní senátor Ondřej Feber (ANO) letos nekandidoval.
Právě teď‌‌

Minutu po minutěNejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Starostové po letech vyhráli senátní volby, zvítězilo deset z jejich čtrnácti adeptů. Polepšila si ODS, získala sedm senátorů, pět křesel obhajovala. Ze třinácti finalistů ANO nepatřil mezi vítěze ani jeden. Podle ČTK přišla k volebním urnám místy až čtvrtina voličů.
13:59AktualizovánoPrávě teď‌‌

Senátorem v obvodu Kladno bude Paták (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Kladno bude Petr Paták (ODS). Ve druhém kole senátních voleb získal 51,64 procenta hlasů. Vyplývá to z konečného výsledku sčítání hlasů. Dosavadní senátorka Adéla Sucharda Šípová (za Zelené, STAN, Piráty, TOP 09 a SEN 21) dostala zatím 48,35 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,54 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 42,14 procenta.
15:32AktualizovánoPrávě teď‌‌

V obvodu Litovel bude senátorem Ošťádal (24/7)

Senátorem ve volebním obvodu Litovel bude opět Marek Ošťádal (24/7). Ve druhém kole senátních voleb získal 65,42 procenta hlasů. Vyplývá to z konečných výsledku sčítání. Druhý Martin Škurek (ANO) dostal 34,57 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,49 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 40,02 procenta.
15:01Aktualizovánopřed 2 mminutami

V obvodu 78 Zlín bude opět senátorem Goláň (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu 78 Zlín bude znovu Tomáš Goláň (ODS), zatím má 62,92 procenta hlasů. Druhý Ivo Mitáček (STAN) dostal zatím 37,07 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 14,75 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 45,49 procenta.
před 8 mminutami

V obvodu 9 Plzeň-město bude senátorem Řehka (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu 9 Plzeň-město bude Karel Řehka (STAN), zatím má 58,72 procenta hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů. Druhá Lucie Kantorová (ANO) dostala zatím 41,27 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 26,6 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 40,75 procenta. Dosavadní senátor Lumír Aschenbrenner (ODS) neuspěl už v prvním kole volby.
před 8 mminutami

V Praze 9 v senátních volbách podle propočtu opět zvítězil Smoljak (za STAN)

Senátorem ve volebním obvodu Praha 9 bude opět David Smoljak (za STAN), zatím má 79,56 procenta hlasů, plyne z prognózy agentury ČTK na základě sčítání hlasů. Druhá Dagmar Pecková (za ODS) dostala zatím 20,43 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 19,02 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 44,77 procenta.
před 9 mminutami

Na Uherskohradišťsku bude podle propočtu senátorem opět Bazala (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Uherské Hradiště bude opět Josef Bazala (KDU-ČSL), zatím má 64,79 procenta hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů. Druhý Jiří Vašica (ANO) dostal zatím 35,2 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo přibližně 21,89 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 46,75 procenta.
před 10 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.