Jeden z minoritních akcionářů společnosti Agpi, které patří vepřín v Letech, hodlá žalobou zpochybnit záměr firmy odprodat vepřín státu. České televizi to řekl místopředseda představenstva Agpi Jan Čech. Je však přesvědčen, že to nijak neohrožuje předběžnou dohodu o budoucí smlouvě. Vepřín, který stojí na místě bývalého sběrného tábora pro Romy, chce stát odkoupit, aby na jeho místě postavil památník obětem romského holocaustu.
Prodej vepřína v Letech je na spadnutí, Agpi již přijala nabídku vlády, obě strany hovoří o blížícím se podpisu smlouvy. Podle Jana Čecha se ale menšinový akcionář firmy rozhodl po jednání valné hromady – kde se zástupci dohodli, že nabídku státu přijmou – podat žalobu.
Místopředseda představenstva Agpi však věří, že by ale postoj nespokojeného minoritního akcionáře neměl předběžnou dohodu o budoucí smlouvě ohrozit. „Je to jeden akcionář, který od nás chce získat prostředky a nemá rozhodující slovo, takže je to jedno,“ ujistil.
Stát i Agpi již hovořily o tom, že by smlouva mohla být hotová po prázdninách, nejspíše v září. Nejprve však musí odkoupení vepřína ještě projednat vláda. „Počátkem nového školního roku by mohlo dojít k uzavření kupní smlouvy,“ řekla již dříve mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Jan Čech však podotkl, že i kdyby byla letos smlouva hotová, fakticky ještě k převodu nedojde. „V letošním roce by převod nenastal. Majetek nemůže být připsán, než to schválí valná hromada,“ řekl. Valná hromada zatím vyslovila souhlas s převodem areálu. Pro hlasovalo 88 procent přítomných akcionářů.
Ačkoli ani jedna strana nechtěla sdělit, za kolik se bude vepřín prodávat, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) řekl, že se dojednaná částka už nemůže změnit. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech přitom dal najevo, že firma původně očekávala štědřejší nabídku.
Česká vláda uvažovala o odkupu vepřína přibližně dvacet let, ale nikdy nenašla na obchod dostatek peněz. Společnost AGPI preferovala převod vepřína na jiné místo, nakonec souhlasila s finanční kompenzací. Vláda o přesunu vepřína jinam nechtěla jednat, protože bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier upozornil, že vyřízení povolení pro tuto operaci mohlo trvat až deset let.
Proti zbourání vepřína se na konci června vyslovil prezident Miloš Zeman, protože by to podle něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet. Česko už dříve kvůli vepřínu kritizovala řada domácích i mezinárodních institucí včetně Evropského parlamentu.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
