Kontroverze kolem vepřína v Letech na místě bývalého romského koncentračního tábora by mohla brzy skončit. Majitel velkovýkrmny přijal vládní nabídku na odkoupení. Zástupci akcionářů byli velmi korektní, řekl v Interview ČT24 ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Ocenil jejich vstřícný postoj. Dojednaná částka se podle něj už nemůže změnit.
Částka za vepřín v Letech se už nezmění, řekl Herman. Ocenil vstřícný postoj majitele
Herman hostem Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Historie Letů je velmi dlouhá, podotknul Herman. „Začíná v době druhé světové války, v roce 1940, kdy byl zřízen pracovní a kárný tábor, který se v roce 1942 změnil na takzvaný cikánský tábor, prošlo tím přes 1300 lidí, přes tři sta tam zahynulo, přes pět set bylo odesláno do Osvětimi a z těch více než tří set zesnulých bylo přes dvě stě dětí,“ řekl.
Po válce tam pozůstalí začali jezdit, a tak bylo podle něj necitlivé, že se komunistický stát rozhodl vystavět na místě na začátku sedmdesátých let farmu.
„Diskuse o vyřešení a nepřijatelnosti velkovýkrmny se otevřela až po listopadu 1989. První usnesení vlády je z roku 1997,“ dodal Herman. Až nyní se podařilo dosáhnout dohody s majitelem areálu – společností AGPI. Podle ministra je možné, že průtahy způsoboval nedostatečný politický zájem s věcí pohnout.
„Nechci nikomu sahat do svědomí, vím, že rozhodnutí není jednoduché,“ řekl. Pro něj to ovšem byla i osobní věc. „Řada mých příbuzných zahynula v Mauthausenu, v Osvětimi, v Dachau. Kdybych si představil, že na místě těchto koncentračních táborů bude něco takového, tak bych to vnímal velmi negativně,“ prohlásil.
„Vyrovnání se s minulostí, schopnost poctivého podívání se do očí vlastní minulosti je velmi důležitá součást kultury společnosti. Vnímám to také jako svůj úkol, protože kultura připomínání je součástí kultivovanosti života společnosti,“ přiblížil.
Herman ocenil vstřícný přístup majitelů, částka za odkup už se nezmění
Ocenil, že zástupci akcionářů byli při vyjednávání velmi korektní a otevření. Roli ale ve věci samozřejmě hrály peníze. „Jednáme s obchodním partnerem a musíme respektovat, že jsou tady obchodní zájmy, dohodli jsme se, že částku nebudeme zveřejňovat, dokud nebude kupní smlouva podepsána,“ doplnil ministr. Dohodnutá částka se už podle něj ale změnit nemůže.
Vepřín v Letech
Správu má převzít ministerstvo kultury a dál chce Herman postupovat v součinnosti s výborem pro odškodnění romského holocaustu nebo Muzeem romské kultury v Brně. Otázkou pak zůstává budoucí podoba prostoru.
„Když se podíváme na místa některých jiných koncentračních táborů, ať je to Terezín na našem území, Mauthausen v Rakousku, Dachau v Německu, nebo Osvětim v Polsku, vidíme dostatek možností, jak taková pietní místa mají být upravena. Na místě bývalého pohřebiště už je instalace. Bude to také zapojeno do budoucího areálu, musí tam být místo pro pořádání různých pietních aktů,“ přiblížil ministr.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech