Politiky zaměstnává bývalý koncentrační tábor v Letech u Písku už desítky let, nově se na něj zaměřila také pozornost vědců. Archeologům ze Západočeské univerzity v Plzni se podařilo určit přesnou polohu tábora. Potvrdili, že se z většiny nachází pod areálem současného vepřína. Vědci pod úrovní terénu nalezli původní povrch tábora, lokalizovali jednotlivé budovy a našli zbytky oděvů a další věci patřící vězňům.
„Přímo v areálu tábora v Letech v současnosti probíhá archeologický výzkum, který je součástí rozsáhlého mezinárodního projektu, na kterém se podílí šest evropských univerzit. Projekt se zaměřuje na velmi temné dědictví dvacátého století, zkoumá Evropu jako krajinu posetou internačními a koncentračními tábory, tábory nucených prací nebo vyhlazovacími tábory,“ uvedl archeolog Pavel Vařeka.
„Ten tábor nezmizel“
Průzkum tábora, ve kterém byli během druhé světové války za nelidských podmínek vězněni zejména Romové, probíhá v několika fázích. „V zimním období jsme provedli takzvaně nedestruktivní nebo neinvazivní výzkum, který nám ledacos napověděl zejména o poloze tábora,“ říká Pavel Vařeka.
Nyní druhým týdnem probíhá zjišťovací výzkum neboli sondáž, která si klade tři cíle: zaprvé ověřit přesné umístění tábora, zadruhé zjistit charakter a rozsah archeologických pozůstatků a zatřetí získat artefakty, které by mohly být bezprostředním svědectvím o životě v táboře.
Všechny tři cíle se již podařilo částečně naplnit. „Díky archeologickým metodám jsme tábor přesně lokalizovali. Z větší části je na území vepřína. Ovšem pod vlastní haly zasahuje, podle našich zjištění, jenom okrajově,“ uvedl Pavel Vařeka. Archeologové zároveň zjistili, že přesné umístění tábora se odchyluje od dosavadních předpokladů.
„Ukazuje se, že současná lokalizace, se kterou se mohou návštěvníci památníku seznámit na informačních tabulích, je zatížena určitou chybou a celý areál tábora je posunut více k západu. Díky tomu i náš výzkum bylo možné realizovat ne přímo v oploceném areálu vepřína, ale na severozápadní straně, na přiléhající louce, která patří obci,“ popisuje Vařeka okolnosti aktuálního archeologického průzkumu.
Kromě přesné lokalizace archeologové odhalili povrch původního tábora. „Hlavním zjištěním je, že pod povrchem terénu skutečně jsou zachovány hmotné pozůstatky tábora. Ten tábor nezmizel, nebyl zlikvidován, zplanýrován, odbagrován. Pod povrchem jsou hmotné pozůstatky, které je možné archeologicky dokumentovat,“ uvedl Vařeka.
Korálky z fotografie
Průzkum například odhalil umístění jednotlivých budov. „Je možné zjistit umístění administrativní budovy nebo budovy velitelství, kde jsme již odhalili její základy,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 Pavel Vařeka, podle kterého byly zbytky spáleného tábora roku 1943, kdy byl tábor likvidován, zahrnuty do odvodňovacích rýh před ubytovacími objekty.
Dalším svědectvím o životě v táboře je několik nalezených věcí, které patřily zadrženým lidem – například keramika, části oděvů nebo barevné skleněné korálky. „Podobné korálky vidíme na krku mladé romské ženy, která je na jedné z dochovaných fotografií. Je možné, že tyto korálky jsou to jediné, co zbylo po jedné z obětí,“ ukazuje archeolog.
Podle Vařeky bude výzkum na místě trvat už jen pár dní: „Zjišťovací výzkum je první etapa. Přinesl první podklady, které budeme diskutovat s dalšími odborníky. Výzkum nutně musí být interdisciplinární a archeologie skládá pouze několik kamínků do rozsáhlé mozaiky.“
Tábor v Letech u Písku byl otevřen za nacistické okupace v srpnu 1940 jako pracovní tábor pro vězně. V té době tam Romové tvořili necelých deset procent vězňů. V roce 1942 se Lety v rámci nacistického programu likvidace Romů změnily na takzvaný cikánský sběrný tábor.
Do května 1943 prošlo táborem v Letech 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo, značná část při epidemii tyfu, přes 500 lidí bylo převezeno do Osvětimi. V genocidních mašinériích nacistického Německa za druhé světové války zahynulo téměř 90 procent českých a moravských Romů. Po válce se vrátilo méně než 600 romských vězňů.
