Detaily plánovaného výkupu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího koncentračního tábora, řešil ministr pro lidská práva Jan Chvojka se šéfem resortu kultury Danielem Hermanem. Vláda se jím naopak opět nezabývala, přestože tvrdí, že chce obchod uzavřít ještě do konce svého mandátu.
Jednání o koupi vepřína v Letech pokročila, tvrdí vláda i majitel. Nabídka ale nepadla
90’ ČT24 - Památník v Letech (zdroj: ČT24)
„Nemůžeme zatím říkat žádné věci ohledně ceny ani o tom, jaká bude finální hodnota a cena nemovitostí. Ale je potřeba říci, že to jednání dneska bylo velmi příjemné a že mám takový pocit, že jsme se pohnuli velmi dobrým směrem,“ uvedl po schůzce ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).
„Dohodli jsme se, že se dohodneme. Zástupci firmy Agpi do dneška nebyli podle mého názoru úplně na sto procent přesvědčeni o tom, že ten velkovepřín chtějí prodat. Co jsem dneska pochopil, tak ho prodat chtějí a už nám zbývá jenom jedna maličkost – dohodnout se na ceně,“ poznamenal Chvojka v 90' ČT24.
Chvojka věří, že se podaří věc uzavřít ještě do říjnových voleb. „Je to otázka příštích týdnů, kdy se dostaneme k řešení. Nevidím důvod, proč by jednání mělo zkrachovat,“ potvrzuje i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
„Dobrým směrem to jde, ale konkrétní informace, myslím nabídka, zatím nepadla. Ta doba se blíží, kdy dojde k předložení nějaké nabídky, alespoň podle vyjádření obou ministrů,“ řekl Jan Čech, ředitel firmy Agpi, které vepřín patří. Společnost už dříve uvedla, že letos je poslední rok, kdy je ochotna vyjednávat.
Vláda chce vepřín odkoupit a následně ho zbourat. Ministerstvo kultury nechalo vypracovat posudek o hodnotě pozemků, budov a vybavení. Cenu nezveřejnilo, spekuluje se o několika stovkách milionů.
Proti zbourání vepřína se na konci června vyslovil prezident Miloš Zeman, protože by to podle něj znamenalo ztráty pro státní rozpočet. Česko už dříve kvůli vepřínu kritizovala řada domácích i mezinárodních institucí včetně Evropského parlamentu.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech
Ze Sobotkova kabinetu zprvu zaznívaly ohledně letského tábora rozporné hlasy. Lidovecký ministr kultury Daniel Herman existenci vepřína na místě koncentračního tábora kritizoval už před třemi lety a přirovnal ji k situaci, kdy by se vepři váleli na místě koncentračního tábora Mauthausen. O rok později se za důstojné uctění památky romských obětí vyslovila i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka při pietním aktu v roce 2014 ovšem podotkl, že desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských děti a na zlepšování podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
Nový kurz v přístupu k letskému případu vláda ohlásila loni v květnu, když ministr Herman pro časopis Respekt potvrdil, že vůle dohodnout se na státním odkupu vepřína je na straně státu i vlastníka – ten přitom až do té doby upřednostňoval výměnu. Ministr pro lidská práva Jan Chvojka pak letos v březnu slíbil, že o budoucnosti celého prostoru rozhodne ještě tato vláda.