Akcionáři firmy Agpi schválili prodej vepřína v Letech státu. O ceně obě strany mlčí

Akcionáři firmy Agpi schválili převod vepřína v Letech na stát (zdroj: ČT24)

Valná hromada společnosti Agpi schválila prodej vepřína v Letech státu. Podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) by v září mohla být uzavřena kupní smlouva. Sumu, kterou by stát měl zaplatit, firma ani ministr neuvedli. Vepřín stojí v místech protektorátního koncentračního tábora. Česko za to sklízí kritiku tuzemských i mezinárodních organizací.

Valné hromady společnosti Agpi se zúčastnily necelé dvě desítky akcionářů. Pro převod provozu v Letech jich hlasovalo 88 procent, proti bylo 11 procent. V usnesení společnost uvedla, že o situaci vepřína se jedná přes dvacet let a vláda deklaruje prioritní zájem o jeho odstranění.

„Vláda má eminentní zájem to řešit, v návrzích žádná jiná vláda nedošla tak daleko. Ještě ale nemáme cenu ani podmínky… Vše závisí na konkrétní nabídce, ale ta zatím není,“ řekl místopředseda představenstva Jan Čech na valné hromadě.

Jednání probíhají v utajeném režimu

Vedení firmy podle Čecha ministrům řeklo, jakou má představu o ceně. „My jsme svoji představu státu sdělili a v současné době stát, si myslím, dokončuje svoji nabídku,“ uvedl Čech. Vláda si k hodnotě vepřína nechala vypracovat dva posudky. Agpi si nechalo zpracovat studii, kolik peněz by stálo postavit nový areál. 

Čech: Máme představu o ceně. Konečná nabídka ale ještě není (zdroj: ČT24)

Přípravy na odkup se ale odehrávají v utajeném režimu. Případné cenové nabídky proto zatím nikdo nekomentoval. Společnost sumu neřekla ani na dotaz akcionářů. Zveřejní ji až v případě, že se s vládou dohodne. Na dotaz jednoho akcionáře Čech pouze řekl, že vepřín by mohlo koupit Muzeum romské kultury nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Herman: Smlouva může být počátkem září

Ministr kultury rozhodnutí akcionářů uvítal. Kupní smlouva mezi státem a majitelem vepřína by podle něj mohla být uzavřena počátkem září. „Vláda bude materiál pravděpodobně projednávat na přelomu srpna a září. Předpokládám, že na začátku školního roku by mohla být koupní smlouva podepsána,“ uvedl Daniel Herman.

Kolik stát za areál zaplatí odmítl s odkazem na utajená jednání komentovat. „Jsme na dobré cestě. K vyřešení věci by mělo dojít v řádu několika týdnů,“ dodal ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD), který má spolu s Hermanem odkup vepřína na starosti. 

Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů.

Romští aktivisté ale spekulace o tak vysoké ceně kritizují. „Firma Agpi koupila vepřín od firmy Prasečka. Ta vepřín koupila od okresního úřadu za 3,5 milionu korun a dnes se tady hovoří o stech milionů. (…) Národ ať žene k odpovědnosti toho, kdo to za 3,5 milionu korun prodal,“ reagoval před pár týdny pro server Romea.cz romský aktivista Čeněk Růžička.

Lokalizace tábora v Letech
Zdroj: ČT24

Vepřín v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972. V areálu o rozloze 7,1 hektaru je ve 13 halách 13 000 prasat. Pozemky pod budovami patří státu. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie.  

Většina bývalého tábora leží pod vepřínem

Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. 

Na bývalý koncentrační tábor se zaměřili také vědci. Archeologům ze Západočeské univerzity v Plzni se podařilo určit přesnou polohu tábora. Potvrdili, že se z většiny nachází pod areálem současného vepřína. Pod úrovní terénu nalezli původní povrch tábora, lokalizovali jednotlivé budovy a našli zbytky oděvů a další věci patřící vězňům.

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace. 

Romský koncentrační tábor v Letech
Zdroj: ČTK
Vydáno pod