Problémy Babiše a Agrofertu se neměly do Bruselu vůbec dostat, myslí si Čunek. Bojí se, že ČR ztratí stamiliony

27 minut
Jiří Čunek v Interview ČT24: „Zájmem ČR je, aby se neprovinila – a dotace zůstaly tady.“
Zdroj: ČT24

Problémy Andreje Babiše (ANO) se vůbec neměly dostat do Bruselu, měly o nich rozhodovat pouze české soudy. Myslí si to senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL). Nelíbí se mu, že má v důsledku problémy celá Česká republika, které hrozí, že bude muset vracet peníze, které z Bruselu dříve dostala. Jiří Čunek byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

V Senátu vznikla zvláštní komise, která má sledovat přípravu auditní zprávy, která se týká skupiny Agrofert, jejího vztahu k premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a dotací, které firma dostává. Podle návrhu první auditní zprávy, která unikla na veřejnost, je Babiš i po převedení Agrofertu do svěřenského fondu jako premiér ve střetu zájmů a v důsledku může hrozit i vracení dotací, které Agrofert dostal od státu a následně je uhradila Evropská unie.

Jiří Čunek hlasoval pro vznik komise, samotné okolnosti vzniku návrhů auditních zpráv Evropské komise ale kritizuje. Souhlasí s premiérem Babišem, že audit iniciovala česká strana, což se podle Čunka nemělo stát.

„Já to vidím jako závadovou záležitost. Víte proč? Když jsem byl zvolen starostou, hejtmanem, senátorem či ministrem, vždy jsem to bral tak, že zastupuji daný region. Mnohokrát se stane, i v této pozici, když vyjednáváme, tak jsou chvíle, kdy bych chtěl říct něco, čím bych si ulevil, ale poškodilo by to moji vyjednávací pozici. Takže skousnu jazyk mezi zuby,“ řekl senátor, který byl v roce 2007 a znovu mezi lety 2008 a 2009 i vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj.

Domnívá se, že důsledkem toho, že „Piráti, nebo kdo to podal, a ostatní se dovolávají Bruselu, ať to vyšetří“, může být vracení stovek milionů korun. „V tomto případě je to problém těch, kteří – z mého pohledu – žalují jinam. My můžeme všichni přijít o peníze,“ varoval.

Jestli se snad Andrej Babiš či Agrofert dopustili něčeho nezákonného, lze podle Jiřího Čunka zjistit i v Česku bez intervence ze strany Evropské komise.

„Jestli je skutek trestným činem, pak nechť se předloží soudu. Soudy když shledají, že to je pravda, ať podle toho vyřknou trest – ale ne, že se kauza dlouho vleče. To je trestní rovina. Naopak ve druhé rovině, v rovině dotační, se máme všichni semknout a dělat vše pro to, aby peníze, které přišly, neopustily Českou republiku,“ doporučil.

Problémy s výkladem ústavy nemá řešit soud, nýbrž zákonodárci, odmítl Čunek žalobu na prezidenta

Senátem ve čtvrtek nerezonovalo jen jméno Andreje Babiše, ale také prezidenta Miloše Zemana. Senátor Václav Láska (Senátor 21) oznámil, že sehnal dostatek podpisů k tomu, aby se dostala žaloba proti hlavě státu na senátní plénum. Čunkův podpis mezi potřebnou třicítkou podle jeho slov není.

Iniciátoři návrhu dali najevo, že především chtějí, aby Ústavní soud zpřesnil výklad ústavy tak, že by přestalo docházet ke střetům mezi Hradem a Strakovou akademií či dalšími institucemi kvůli různé interpretaci některých formulací.

Podle Jiřího Čunka to ale není úkol pro Ústavní soud. „Jsem přesvědčen, že máme 281 zákonodárců – 200 poslanců a 81 senátorů – a ti se mají shodnout na tom, jak má znít ústava, aby bylo jednání prezidenta minimálně v hlavních věcech naprosto jasné a zřetelné,“ ozřejmil svůj postoj.

Stačí podle něj, aby „se některá slova významově doplnila tak, aby bylo jasné, co je neprodleně, co je obvykle a podobně“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...