Pražské centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny se bude přesouvat z Kongresového centra na jiné místo. České televizi to řekl primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). Kam se centrum přesune, ale neupřesnil. Ve čtvrtek ministerstvo vnitra vydalo 7831 speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí na Ukrajinu. Celkem je od začátku války dostalo 187 786 lidí. Na cizinecké policii, kde mají lidé třicet dnů na nahlášení od příjezdu do Česka, se zaregistrovalo 102 341 lidí. Ve čtvrtek jich bylo 3711.
Pražské centrum pro uprchlíky se přesune z Kongresového centra, oznámil Hřib. Vnitro vydalo 188 tisíc speciálních víz
Události: Uprchlíci v Česku (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Majitelů víza je stále nejvíce v Praze, podle statistik ministerstva vnitra jich je k pátku 45 191. Ve Středočeském kraji je nahlášeno 26 869 lidí, v Jihomoravském 17 889. Dalších 13 242 uprchlíků je v Plzeňském kraji. V dalších krajích se jejich počty pohybují pod deseti tisíci, nejméně jich je ve Zlínském a Olomouckém kraji.
Jen centrum pomoci Ukrajincům v pražském Kongresovém centru odbavilo ve čtvrtek 2220 lidí. Je společné pro hlavní město a Středočeský kraj. Část žadatelů o pomoc muselo centrum ve čtvrtek poslat do jiných asistenčních středisek. Autobusy do nich převezly 227 uprchlíků.
Podle informací primátora Zdeňka Hřiba by se ale mělo centrum z Kongresového centra přesunout jinam. Kam, zatím primátor říct nechtěl, podle něj už má ale magistrát vytipovanou lokalitu. Pražské centrum dosud odbavilo celkem 43 830 lidí prchajících před ruskou invazí.
„Integrovaný záchranný systém se musí podívat, jak tam ten provoz naplánovat, aby se to dalo řízeně přesunout. Jakmile to bude definitivní, tak to zavčasu oznámíme, aby uprchlíci dostali jasnou informaci, kam mají chodit,“ upřesnil Hřib v rozhovoru.
Přesné datum stěhování a místo, kam se centrum přesune, v příštím týdnu projedná magistrátní krizový štáb. Podle ČTK ho Praha přesune zřejmě do Vysočan na náměstí Organizace spojených národů. Jedním z důvodů stěhování je předsednictví České republiky v Evropské unii, jehož akce se budou zčásti konat v budově Kongresového centra.
Vláda se ve středu dohodla s kraji na počtech uprchlíků, pro které budou zajišťovat ubytování. Kapacity docházejí nejen v Praze, ale i Středočeském a Jihomoravském kraji. Například v Praze jsou podle posledních informací kapacity pro zhruba 27 tisíc lidí, ve Středočeském kraji pro asi 17 tisíc.
Uprchlíky do jiných krajů převážejí hasiči. Podle mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavly Jakoubkové převezou zhruba 1300 lidí denně, celkem už zajistili převoz pro asi 19 tisíc lidí.
„Díky spolupráci s Českými drahami a Policií ČR máme již předem informaci, kolik uprchlíků překročilo hranice našeho státu, víme, z jaké jsou destinace a kam míří,“ sdělila ČTK Jakoubková. Data jsou podle ní zpracována v Národním asistenčním centru pomoci Ukrajině a následně předávána do krajských center. Podle aktuálního stavu jsou pak lidé rozvezeni přímo do jednotlivých krajů. Pokud v některém z krajů dojdou v danou chvíli kapacity, je jejich převoz zajištěn centrálně.
Na cizinecké policii nemusejí svůj pobyt ohlašovat děti do 15 let, podle posledních údajů ministerstva vnitra je jich mezi uprchlíky zhruba čtvrtina. Počet lidí nahlášených na cizinecké policii v posledním týdnu také klesá, důvodem ale může být prodloužení lhůty pro registraci ze tří na 30 dnů.
O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.
Na domy pro ukrajinské uprchlíky chce Bartoš využít pandemický fond EU
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) po jednání se zástupci Evropské komise uvedl, že by Česko chtělo využít miliardu eur (v přepočtu zhruba 24,9 miliardy korun) z mimořádného fondu obnovy Evropské unie na stavbu ubytování a další náklady spojené s péčí o lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.
Ministerstvo podle něj plánuje v dubnu spustit program podpory pro obce a kraje zajišťující bydlení pro Ukrajince. Dodal, že Česko by mohlo využít zhruba desetinu částky, kterou má k dispozici ve fondu určeném k oživení ekonomik zasažených covidovou krizí. Ten unijní exekutiva spojila s plněním řady kritérií včetně klimatických či digitálních a také reformních programů, na něž jsou peníze navázány.
„Myslím, že příchod toho většího množství lidí naplňuje podstatu toho fondu,“ řekl Bartoš, který o možnosti nového využití přidělených peněz hovořil například s eurokomisařkou pro kohezní politiku Elisou Ferreiraovou.
Baletní tanečníci z Kyjeva míří do Olomouce
Dočasné zázemí najde v Česku také soubor Kyjevského městského baletu, který čítá na tři desítky členů. Válka na Ukrajině je zastihla během jejich turné v zahraničí. Za stávající situace se tanečníci nemohou vrátit domů, z Francie dorazí do Olomouce. „Prostřednictvím sociální sítě jsem oslovil vedení baletu s nabídkou možného působení v Olomouci. Byli nadšení a šťastní. Stále řešíme logistiku i produkční otázky, protože se jedná o velké těleso,“ uvedl krajský radní Jan Žůrek.
První členové souboru dorazili do Olomouce v polovině týdne, do konce týdne by se do města mělo dopravit dalších přibližně pětadvacet tanečníků. Ubytování pro ně zajišťuje Olomoucký kraj. V jednání je rovněž vystoupení kyjevského baletu na olomouckém jevišti i na dalších scénách v České republice.
Zákony pro pomoc uprchlíkům podepsal prezident
Senát ve čtvrtek schválil a prezident Miloš Zeman vzápětí podepsal tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol. První zjednodušuje postupy udělování oprávnění k pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání. Zákon také upravuje vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Podle další schválené předlohy budou moci příchozí z Ukrajiny pracovat bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Uprchlíci získají příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5 tisíc korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat finanční příspěvek. Zatím se počítá s třemi tisíci korunami na osobu a měsíc, nejvýše však 9 tisíci korunami za měsíc.
Třetí zákon umožní školám zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna.