Praha - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhl zahájit kárné řízení s předsedkyní Nejvyššího soudu (NS) Ivou Brožovou. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Důvodem je téměř čtyřicetimilionová pokuta, kterou Nejvyššímu soudu uložil finanční úřad, a její zatajení před ministerstvem. Oficiálně byl návrh na zahájení kárného řízení podán kvůli závažnému porušení zákona o majetku státu a porušení povinnosti při výkonu veřejné správy.
Brožová označila postup ministerstva za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Tvrdí, že chyba soudu byla pouze administrativní. NS pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice z let 2003 a 2004. V podobných případech podle Brožové ministerstvo financí postihy uložené finančními úřady promíjí. „V praxi jsou v resortu ministerstva spravedlnosti takto uložené postihy téměř všechny promíjeny,“ uvedla Brožová v oficiálním prohlášení. Ve čtvrtek patrně svolá mimořádnou tiskovou konferenci.
Podle Kuncové vydal Finanční úřad v Brně 11. června platební výměr, na základě kterého měl soud zaplatit odvody a penále téměř 40 milionů korun. Nejvyšší soud podal ministru financí Miroslavu Kalouskovi (KDU-ČSL) žádost o prominutí. Kalousek ovšem rozhodnutí finančního úřadu potvrdil.
Nejvyšší soud nyní peníze na zaplacení nemá, suma chybí také v rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které se podle Pospíšila ocitlo v tísnivé situaci. „Ministr spatřuje kárné provinění v tom, že se Brožová nijak nesnažila vysvětlit a zdůvodnit postup Nejvyššího soudu a nevyužila práva odvolat se. Dalším pochybením podle ministra bylo, že Brožová o celé záležitosti neinformovala ministerstvo, coby správce rozpočtové kapitoly, ačkoli věděla, že je (odvody a penále) nebude možné hradit z rozpočtu NS,“ řekla Kuncová. Podle ní to Brožová udělala až 14. listopadu, když žádala o navýšení rozpočtu pro soud.
„Vymáhaná částka, která dosahuje téměř čtyřiceti milionů korun, přinejmenším zkomplikuje provoz celého soudu. Z toho důvodu je postup paní předsedkyně naprosto nepochopitelný,“ uvedl Pospíšil. Povinnost informovat ministerstva Brožové prý přitom uložil už předchozí ministr Pavel Němec.
V kárném řízení rozhodují speciální senáty soudců o prohřešcích kolegů z justice. Škála možných trestů sahá od nízkých srážek z platu až po odejmutí taláru. První instancí pro projednání jsou vrchní soudy, druhou a poslední pak kárný senát Nejvyššího soudu. Případ Brožové bude podle Knötiga řešit Vrchní soud v Olomouci.
Brožová od roku 2006 vede spory s prezidentem Václavem Klausem, které již několikrát skončily u Ústavního soudu. Brožová k němu podala stížnost poté, co ji prezident odvolal z funkce, protože prý dobře neplní své povinnosti. Obrátila se na něj také, když Klaus jmenoval místopředsedou NS bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soud dal Brožové v obou případech za pravdu. Na svém postu zůstala, Bureš musel z funkce odejít.
Spor mezi Klausem, Burešem a Brožovou bude mít u Ústavního soudu ještě dohru. Prezident v srpnu podal návrh na zrušení části zákona o soudech a soudcích, která se týká způsobu fungování a řízení Nejvyššího soudu.
