Praha - Systém elektronických zdravotních knížek IZIP měl usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem a také umožnit sdílení dat o léčbě konkrétního pacienta mezi různými lékaři. Projekt podporovala Všeobecná zdravotní pojišťovna, největší hráč na trhu se zdravím, za celou dobu fungování se ale nepodařilo projekt naplno rozjet a naopak přibývalo kritiky kvůli vysoké ceně celé služby.
Firmu IZIP založili v roce 2001 tehdejší poslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký spolu s lékařem Pavlem Hronkem. Zkušební provoz systému začal v roce 2002, naostro se pak spustil v listopadu 2004. Jeho vytvoření stálo 300 milionů korun, za posledních deset let pak VZP do projektu vložila 1,8 miliardy korun. V systému bylo – a stále je – zaregistrováno 2,5 milionu pacientů a několik tisíc lékařů, jen malé procento z nich ho ale fakticky využívalo.
Zpočátku projekt vzbuzoval obdiv; v roce 2005 se například stal nejlepším e-Content projektem na světě v kategorii e-Health. Postupem času ale stále více sílily kritické hlasy. Odpůrci IZIPu poukazovali zejména na jeho cenu a financování a také na to, že systém lékaři prakticky nevyužívali. Navíc začalo přibývat pochybností o skutečném cíli projektu.
Deník Mladá fronta DNES koncem roku 2010 uvedl, že si devět zaměstnanců firmy IZIP v předešlém roce rozdělilo na odměnách 59 milionů korun. ČT se navíc podařilo získat analýzu, podle které tekly veřejné peníze z VZP přes společnost IZIP do dalších společností, konkrétně do dvou firem MD Acces a Uniqsol. V orgánech obou firem přitom seděli stejní lidé jako v IZIPu.
Zamotaný akciový příběh
IZIP původně vznikl jako společnost s ručeným omezením, v roce 2006 se pak přeměnil na akciovou společnost. Podíly v ní měli i Cabrnoch s Ouzkým. V lednu 2011 rozhodla správní rada VZP o nákupu většinového podílu ve firmě IZIP – v té době vlastnila pojišťovna jen 5 % akcií. VZP nakupovala od neznámé švýcarské firmy eHI eHealth International AG, na kterou své akcie převedli Cabrnoch s Ouzkým i další akcionáři. Cabrnoch s Ouzkým ovšem své podíly nenahlásili vedení Evropského parlamentu, kam byli mezitím zvoleni.
Kdo skutečně vlastní podíl ve švýcarské firmě, není možné zjistit, jelikož jsou její akcie anonymní. V médiích se hovořilo o mezinárodní softwarové společnosti Asseco CE, to ale popřel švýcarský advokát Thomas Ladner, který firmu eHI eHealth International zastupuje. Asseco prý nakonec z nákupu 49 procent akcií vycouvalo.
VZP za nákup 46 procent akcií od švýcarské firmy zaplatila zhruba milion korun, ani pak však nemohla o firmě IZIP sama rozhodovat, jelikož je při zásadních krocích potřeba dvoutřetinová většina hlasů. Firma IZIP přitom změnila stanovy těsně před podpisem kupních smluv.
Heger podal kvůli IZIPu trestní oznámení
Konec projektu elektronických zdravotních knížek se přiblížil závěrem roku 2011. Tehdy se VZP s firmou IZIP předběžně dohodla, že projekt skončí letos v pololetí. Začátkem května se pak na ukončení projektu dohodli premiér Petr Nečas (ODS) a ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) – všechny smlouvy mají vypršet na konci letošního roku. Švýcarská firma eHI eHealth však dala najevo, že se bude vypovězení smluv bránit i arbitráží proti ČR.
Ministerstvo zdravotnictví provedlo ve VZP audit, ve kterém se zaměřilo právě na smluvní vztahy mezi pojišťovnou a společností IZIP. Na jeho základě pak podalo trestní oznámení na neznámého pachatele. Podle ministra Hegera totiž existuje důvodné podezření ze spáchání trestných činů při nakládání s veřejnými prostředky s celkovou škodou přesahující 450 milionů korun, které měly z pojišťovny za nejasných okolností odtéct právě do firem spojených s IZIPem.
Kruh se uzavírá: Nová smlouva…
Všeobecná zdravotní pojišťovna má nicméně od 1. října 2012 se společností IZIP uzavřenou novou smlouvu. Pojišťovně totiž údajně hrozilo, že by od nového roku zůstala bez portálu, který potřebuje pro komunikaci s lékaři i pacienty. Smlouva mezi ní a firmou platí na dobu neurčitou a výpovědní doba je půl roku. VZP platí za provoz portálu každý měsíc pět milionů korun plus daň.
O nové smlouvě rozhodla správní rada pojišťovny. Odhalila se tím míra závislosti VZP na portálu IZIP kvůli předchozím krokům vedení pojišťovny. Kdyby totiž VZP chtěla portál provozovat bez IZIPu, výběrové řízení by trvalo rok, pojišťovna by byla od ledna 2013 bez portálu a ten by navíc stál 200 milionů korun, odhaduje ministerstvo. Prodloužení smlouvy s IZIPem bylo také prvním krokem, který má zabránit arbitráži ze švýcarské strany.
… i nový projekt (s IZIPem)
Ministerstvo zdravotnictví mezitím rozjelo úplně nový projekt elektronického zdravotnictví. Ze zdravotních knížek, které VZP deset let financovala, přitom podle ministerstva zdravotnictví nepůjde použít prakticky nic. Zachovat by se prý dala jedině funkce pacientské knížky, kdy člověk vidí, co mu je. I v tomto případě by ale bylo zřejmě výhodnější odkoupit produkt od konkurenčních pojišťoven, protože mají podstatně nižší náklady než VZP.
Ministerstvo vyhlásilo v polovině září soutěž na model, který by umožnil sdílet údaje o léčbě mezi lékaři, pojišťovnami a pacienty. Ještě do konce roku 2012 by mohl resort vypsat tendr, elektronické zdravotnictví by pak mohlo být spuštěno od ledna 2014. Paradoxem je, že mezi jedenácti přihlášenými firmami je znovu společnost IZIP.
Reakce Milana Cabrnocha:
Události posledních dnů jasně ukázaly, že mediální útok vedený proti elektronickým zdravotním knížkám pojištěnců VZP byl ve skutečnosti pouze záminkou k politickému ovládnutí veřejnoprávní a na státu dle zákona nezávislé Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje nový projekt elektronického zdravotnictví. Ze stávajícího IZIPu nepůjde prý “použít prakticky nic, snad jen funkce pacientské zdravotní knížky, kdy člověk vidí, co mu je”. Ve skutečnosti ale IZIP nic jiného než právě tato pacientská elektronická zdravotní knížka není a nikdy nebyl. Pokud stavíme zdravotnictví na svobodném rozhodování pacientů, pojištěnců, občanů, je zásadní právě to, aby člověk “viděl, co mu je” - tedy jaké jsou výsledky jemu provedených vyšetření, jaká je diagnóza, jaké léky užívá, co to všechno stojí.
Proklínaný IZIP vždy vadil především těm, kdo si přejí zachování starých pořádků ve zdravotnictví. Bylo mu vytýkáno jediné - že prý nefungoval. Tuto interpretaci zásadně odmítám! Ve skutečnosti IZIP vždy fungoval (na rozdíl například od státem provozovaného registru vozidel či “povinné” sKarty). Do zdravotních knížek bylo vždy možné zapisovat a vždy z nich mohl číst ten, kdo k tomu byl oprávněn. Systém nikdy nezkolaboval, nikdy neunikla ani se neztratila žádná data.
Skutečností současně je, že zdravotní knížky nebyly zdaleka využívány v takové míře, jak být mohly. Ve dvou a půl milionech knížek bylo “jenom” něco kolem 200 miliónů zdravotních záznamů. Proč nebyly knížky využívány? Je potřeba říci to naprosto otevřeně - protože je někteří lékaři využívat nechtěli, protože nechtěli svým pacientům poskytovat informace o jejich léčbě. A proč? To je na delší článek. Nejhalasnější kritici křičí, že zdravotní knížky nebyly využívány proto, že nebyly povinné. To je velké téma k diskusi a osobně pochybuji, že lidé a zdravotníci usilují právě o to, aby jim používání zdravotních knížek někdo nařizoval.
Ministr Heger podle svých prohlášení připravuje zcela jiný projekt. Jeho cílem má být elektronické předávání a sdílení informací o pacientech mezi lékaři - pacient je ze hry venku. Tento Hegerův projekt nemá s elektronickými zdravotními knížkami pojištěnců VZP nic společného. Staví před nás první a zásadní otázku - zda souhlasíme s tím, že si doktoři budou předávat informace o nás bez nás.
