O možnosti zkrácení povinné odpracované doby pro získání starobní penze jednala důchodová komise. Lidé by tak mohli důchod z veřejného systému dostat ne po 35 letech práce a placení odvodů, ale po kratším čase. Podle toho by se jim ale také částka mohla snížit.
„Dále se rozpracují varianty změkčování podmínek. Existuje celá řada variant… Dneska jsme z pera ministerstva práce diskutovali návrh změkčení podmínek doby pojištění a případného přiznávání a krácení nároku na důchod,“ oznámila po jednání komise její předsedkyně Danuše Nerudová.
Zkrácení povinné doby důchodového pojištění je jedna ze změn, kterou Česku radí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Resorty práce a financí si od ní nechaly vypracovat analýzu důchodového systému. Nyní k ní podávají připomínky, výsledná studie by měla dorazit na podzim.
Systém bude srozumitelný a jednodušší
Podle propočtů by mohlo v Česku přibývat lidí, kteří povinnost odpracovat 35 let nesplní a starobní penzi nezískají. „Dnes ze sta tisíc přiznaných důchodů ročně zhruba pět tisíc seniorů a seniorek na starobní důchod nedosáhne. Obavy existují,“ uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Podrobnosti k dalším výsledkům analýzy OECD, o nichž komise debatovala, nechtěla Nerudová zatím přiblížit. „Vypadá to, že se komise ubírala dobrou cestou, protože v základních obrysech jsou věci, že by reforma (penzí) měla způsobit, že systém bude srozumitelný a jednodušší, že by měly být zapojovány obecné daně,“ uvedla šéfka komise.
OECD už v minulosti Česku několikrát doporučila důchodový systém upravit. Radila třeba v budoucnu dál odsouvat věk nástupu do penze podle prodlužování života. Důchodová věková hranice se v Česku zvedá každý rok, a to obvykle o dva měsíce u mužů a o čtyři měsíce u žen. V 65 letech budou muži i ženy odcházet zhruba po roce 2036. Další pomalé odsouvání věku, které by se týkalo dnešních třicátníků či dvacátníků, vláda loni odmítla. Jednat by o tom měl příští kabinet znovu v roce 2024.
