Praha - Ostatky z masového hrobu z Dobronína na Jihlavsku už zkoumají genetici z Kriminalistického ústavu v Praze. Z kostí chtějí získat profily DNA a ty pak porovnají s genetickým materiálem jejich pravděpobodných příbuzných, kteří žijí v Německu. Výsledky této analýzy by měly definitivně potvrdit, zda byli v masovém hrobě na konci války opravdu pohřeni Němci. Po 65 letech je ale testování obtížné, možná se tak nepodaří identifikovat všechny oběti.
Experti z kriminalistického ústavu vybrané kosti důkladně očistí, z každé pak odeberou malý kousek, který rozdrtí na jemný prášek – právě z něj se pak snaží izolovat DNA. „Nejčastěji vybíráme dlouhé kosti, například stehenní nebo kost pažní, kde je největší předpoklad zachování genetické informace,“ vysvětluje genetik Martin Krátký.
Jelikož ovšem ležely kosti přes 60 let v zemi, tak se musí odborníci vypořadat s mnoha překážkami. Ne z každé kosti se totiž podaří získat vzorek DNA. Výsledky bádání ovlivňuje např. vlhkost, zda kosti neležely v jílové zemi, nebo možná kontaminace zemědělský hnojivem. Navíc jsou používané přístroje velmi citlivé, zmást by je tedy mohla i stopa od neopatrného návštěvníka laboratoře. Proto platí na místě výzkumu přísná hygienická opatření.
Mezitím zjišťují kriminalisté v Jihlavě možné příbuzné obětí, kteří žijí v Německu. Jedná se nejméně o 13 osob, které chtějí policisté požádat o vzorek slin. Nakonec se porovnají vzorky získané z kostí s genetickým materiálem z Německa. Získávání DNA z kostí potrvá zřejmě ještě několik týdnů, kriminalisté by chtěli případ uzavřít do konce března.
V masovém hrobu bylo zakopáno nejméně 13 těl
Policie našla u Dobronína na Jihlavsku v místě údajného hrobu Němců kosterní pozůstatky letos v srpnu. Koncem května 1945 tam údajně místní Češi zavraždili asi 15 německých obyvatel. Kriminalisté případ vyšetřují pro podezření z trestného činu vraždy. Podle antropologů byla u Dobronína zakopána těla nejméně 13 lidí. U šesti mrtvých určili experti i věk, pohyboval se od 30 do 60 let.
Jak tito lidé zemřeli, se ale zjistit nepodařilo, protože většina z nich byla rozdrcená nebo jinak poškozená. „Většina zranění vznikla až posmrtně, takže je s příčinou smrti spojovat nemůžeme,“ vysvětlila antropoložka Petra Urbanová. Pomocí 3D modelů se odborníci pokoušeli poznat stopy projektilů a dalších zranění. Žádné nábojnice ale v kostech nebyly. To by odpovídalo i příběhu pamětníků, který mluví o údajném ubití 15 Němců krumpáči a rýči.
