Praha - Strany parlamentní opozice v čele se sociální demokracií vyzývají premiéra Petra Nečase, aby v pátek nepodepisoval smlouvy s církevními reprezentanty. Ty mají stvrdit zákon o církevních restitucích a nastolit pravidla pro majetkové vyrovnání s jednotlivými náboženskými institucemi. Podle opozice by však měla vláda vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu o stížnostech sociální demokracie i Věcí veřejných, které restituce napadají. Vlastní stížnost dnes podali i komunisté.
Lhůta pro uzavření smluv o vypořádání mezi státem a dotčenou církví trvá do 30. září letošního roku. Podle dnešního vyjádření vicepremiérky Karolíny Peake je předseda vlády Petr Nečas s jednotlivými zástupci církví a náboženských společností podepíše už tento pátek.
Opozice, která přijetí stávající podoby církevního narovnání opakovaně bránila, proti záměru koaličního kabinetu protestuje. Podle sociální demokracie by vláda měla počkat až na rozhodnutí Ústavního soudu o tom, zda restituce ústavě neodporují.
„Byly podány tři ústavní stížnosti a na uzavírání těchto smluv je dost času. Přesto se dovídáme, že je v pátek má pan premiér podepsat,“ uvedl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. „Vyzývám premiéra, aby tak nečinil, protože smlouvy by poté byly obtížně vratné,“ dodal a upozornil na to, že není vůbec zřejmé, zda je vláda kompetentní uzavírat smlouvy s právnickými osobami, jimiž některé církve jsou.
Ústavní stížnost ČSSD:
Sedmačtyřicet poslanců sociální demokracie napadlo stávající podobu církevních restitucí u Ústavního soudu tento týden.
- ČSSD navrhuje zrušit zákon jako celek a žádá nový mechanismus odškodnění
- Částka, kterou mají církve dostat, je podle strany nejasná
- Restituovaný majetek není dostatečně doložen
- Některé církve by podle stížnosti neměly dostat nic, protože byly zaregistrované až po roce 1990
- ČSSD upozorňuje na to, že ani v minulosti církve se svým majetkem zcela autonomně nenakládaly; odvolává se na právo starého Rakouska (více ke stížnosti čtěte zde)
Sociální demokraté nejvyšší instanci žádají, aby stížnost projednala přednostně – ideálně do poloviny roku; pokud by Nečas smlouvu nepodepsal, teoreticky by tak do konce září zbýval čas na případnou nápravu výhrad vznesených ÚS.
Podle šéfa sociálnědemokratických poslanců Jeronýma Tejce kabinet jedná účelově, když chce smlouvy uzavřít v tak rychlém tempu. Strana má totiž obavy, že v případě podpisu smluv by už restituce nešlo zastavit – bez ohledu na stanovisko Ústavního soudu.
„Je to nejen jednání účelové, když se vládní koalice zřejmě obává rozhodnutí Ústavního soudu ve věci stížnosti, kterou jsme podali, ale je to jednání i nezodpovědné, protože pokud by Ústavní soud konstatoval, že zákon nebyl přijat v souladu s ústavou, pak by bylo velmi složité tyto smlouvy právně vypovídat,“ uvedl Tejc.
A za pravdu dává sociální demokracii i ústavní právník Jan Kysela: „Jsou to dva různé dokumenty, jedno je zákon, druhé jsou smlouvy. Zrušíte-li zákon, zrušíte vládě zmocnění k tomu, aby smlouvy uzavřela, ale pakliže je už uzavřela, tak se s nimi bez dalšího nic dít nedá, pokud byste nevymysleli způsob, jak je vyvinit a jak je zneplatnit.“
Do třetice všeho ústavního stěžování
Vlastní ústavní stížnost po poslancích ČSSD a VV s pomocí senátorů podala na církevní restituce také KSČM. Předseda strany Vojtěch Filip uvedl, že komunistickou stížnost „podpořili také poslanci z řad ČSSD“. Bez jejich pomoci by poslanci KSČM nedosáhli na požadovaný počet podpisů pro předložení stížnosti.
„Současně předpokládáme, že vláda vyčká na rozhodnutí soudu a přeruší jednání, která s církvemi vede o smlouvách, na základě kterých k vydání majetku dojde. Pokud by v nich i nadále pokračovala, bylo by to v rozporu s dobrými mravy,“ dodal Filip.
Vláda odmítá: Postupujeme podle zákona
Vláda ale výzvu opozice odmítla už po svém poledním jednání. „K tomu není žádný důvod, máme platný zákon, platnou legislativu a z ní vyplývá povinnost podepsat konkrétní smlouvy,“ konstatoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Byl to právě Ústavní soud, který apeloval na vládu, aby řešila otázku církevních restitucí. Dokud nerozhodne jinak, považujeme všechny schválené předpisy v této souvislosti za platné a pro nás zcela závazné,“ doplnila vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM).
Proti restitucím se přitom snaží zasáhnout i Věci veřejné; i jejich ústavní stížnost leží u nejvyšší instance a podle předsedy strany Víta Bárty je velká šance, že stížnosti uspějí. Nyní strana píše Nečasovi dopis. „Dnes jsme poslali výzvu premiéru Nečasovi, vládě ČR a všem církvím, aby nepodepisovali do projednání ústavní stížnosti žádné smlouvy mezi církvemi a státem,“ uvedl poslanec Otto Chaloupka.
Tři scénáře pro Ústavní soud
V souvislosti s osudem restitucí jsou ve hře tři scénáře (viz níže). Za předpokladu, že Nečas smlouvy v pátek podepíše, ovšem není zřejmé, jaký vliv by mělo rozhodnutí Ústavního soudu, které by restituce zrušilo.
Potvrzení: Pokud Ústavní soud restituce nezruší, naplnila by se současná podoba zákona. První majetky by mohly církve získat už během léta a poté po dobu dalších třiceti let.
„Proškrtání“: Podle senátorky a někdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové budou soudci muset ve svém rozhodování zohlednit tzv. prejudikaturu, to znamená starší související nálezy Ústavního soudu. „Je tam jeden předchozí judikát, který řekl, že církevní restituce jsou nutné, ovšem neřekl, v jakém rozsahu… Řeklo se, že dlouhodobá nečinnost státu v oblasti církevních restitucí je protiústavní,“ informovala Wagnerová ve vysílání ČT24. Že by ÚS zrušil zákon jako celek, nepovažuje za pravděpodobné, v úvahu připadá rušení některých ustanovení.
Plošné zrušení: Důvěru v rozhodování ÚS má i šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda; i on se domnívá, že ÚS zruší maximálně dílčí části zákona, ale nikoli restituce jako celek. Pokud by k tomu přeci jen došlo, celý proces majetkového vyrovnání státu s církvemi by se tím podle něj vrátil na začátek. „Vrátili bychom se do stavu roku 1991, to znamená vyplácení duchovních ze státního rozpočtu. Něco by už bylo vydáno a to už by se nepochybně nevracelo,“ uvedl Benda.
