Praha - Veřejný ochránce práv Otakar Motejl se ve své zprávě za třetí čtvrtletí opřel do soudních znalců a tlumočníků. Podle něj posudky často lidem protahují soudní řízení a jsou protichůdné, což vyplývá ze stížností, které jako ombudsman dostává. Navíc není zavedeno povinné celoživotní vzdělávání znalců ani jejich kontrola. Motejl proto urguje nový zákon, který by činnost soudních znalců a tlumočníků upravil. Na něj se čeká už čtyřicet let. Ombudsman svou zprávu dnes předal Poslanecké sněmovně.
Novela zákona z pera bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila už je připravená, zádrhel ale nastal výměnou Topolánkovy vlády za úřednickou. Ministerstvo spravedlnosti by ji mělo podle Motejla předložit co nejdřív. Resort ale chce připravit zákon zcela nový, který by měl být hotový do konce roku.
Podle Motejla má kvalita a včasné zpracování znaleckých posudků vliv na výsledek i délku řady soudních řízení. Při neodborných posudcích může docházet jak k prodlužování řízení, tak i k případným újmám účastníků řízení. Motejl se dále domnívá, že v některých případech se znalecké posudky vyrábí, aniž by byly třeba. Setkal se i s případy, kdy soud i několik měsíců nebyl schopen nalézt vhodného znalce s určitou specializací, který by byl schopen a ochoten posudek vypracovat. Jedná se například o soudní řízení týkající se odškodnění za pracovní úrazy či nemoci z povolání, která často trvají i deset a více let.
Motejl proto považuje za nezbytné přijetí nové právní úpravy znalecké a také tlumočnické činnosti. Od nové úpravy očekává zejména zpřesnění předpokladů pro jmenování znalcem, jednotnou a transparentní úpravu jmenovací procedury, upřesnění podmínek výkonu znalecké činnosti, kontrolu odbornosti znalců a dohled nad samotným výkonem jejich činnosti. Znalci by se také měli pojistit - aby byli odpovědni za škodu, kterou svým posudkem případně způsobí. V současnosti existuje osm seznamů soudních znalců, které jsou u krajských soudů. Motejl považuje za důležité, aby existoval jeden centrální.
Lidé nejvíce řeší sociální dávky
Za třetí čtvrtletí 2009 dostal veřejný ochránce práv celkem 1 614 podnětů, z nichž ale pouhá polovina spadala pod jeho působnost. Nejčetnějšími jsou trvale podněty z oblasti ve věcech důchodových a poskytování sociálních dávek, a podněty z oblasti staveb a regionálního rozvoje, z nichž největší počet se týká územního, stavebního a kolaudačního řízení. Na třetím místě se potom objevují podněty z oblasti vězeňství, policie a armády.
