Praha – Zákon o obecném referendu se pro Tomia Okamuru stal doslova předvolební mantrou. Teď je na světě – hnutí Úsvit předložilo jeho návrh ve sněmovně. Občané by podle něj měli právo hlasovat v referendu o čemkoli. Podle Jiřího Pospíšila (ODS) a Jiřího Dienstbiera (ČSSD) však nelze zákon v této podobě schválit, poněvadž se jedná o právní paskvil. Sociální demokracie má referendum ve svém programu a dostalo se i do koaliční smlouvy. Nicméně Okamurův návrh není podle Dienstbiera vůbec hlasovatelný a je plácnutím do vody.
„Námi předložený zákon po dlouhých 20 letech naplní ducha i dikci naší ústavy, která od počátku zákon o referendu vyžadovala a vyžaduje,“ prohlásil Okamura, který odkazuje na článek 2 Ústavy ČR. Okamura také řekl, že nikdo se kvůli možnosti přezkoumání Ústavním soudem nemusí obávat, že by občané v referendu zrušili například občanská práva.
Návrh zákona Okamura poslal zástupcům ostatních stran a požádal je o podporu. „Postoj stran budoucí vládní koalice k našemu návrhu je zcela zásadní pro naše hlasování o důvěře vládě,“ prohlásil Okamura. „Podpoříme takovou vládní koalici, která nám zákon pomůže schválit ve sněmovně i v Senátu,“ zdůraznil. Pokud se strany vládní koalice alespoň předběžně k přijetí návrhu zákona o referendu z pera hnutí Úsvit přihlásí, bude klub jednat o podpoře vlády i přes určité výhrady, které k ní má, dodal Okamura.
„Navrhujeme, aby bylo potřeba sto tisíc podpisů pod petici. Mělo by to fungovat jako kontrolní mechanismus, když se politici během volebního období chovají úplně jinak, než si lidé přejí. Předpokládám, že se budeme bavit o parametrech a hned v prvním čtení se ukáže, jestli si politici myslí, že tato země patří občanům,“ uvedl šéf Úsvitu. Ústavní soud by dle návrhu měl ale pravomoc přezkoumat, zda otázka v referendu neodporuje ústavním principům. Pokud by jim odporovala, měl by soud právo referendum zrušit.
Podle Jiřího Dienstbiera má ČSSD rovněž zájem na schválení ústavního zákona o referendu, Okamurův návrh se mu ovšem nelíbí. „V obou komorách parlamentu je jasná většina, aby druh tohoto zákona mohl být přijat. V tomto volebním období se nám to, věřím, konečně podaří prosadit. Ale ne dle tohoto návrhu. Je nekvalitní,“ uvedl.
Jiří Dienstbier (ČSSD), kandidát na ministra bez portfeje:
„ČSSD má referendum ve svém programu a pravidelně ho předkládá. Ale to, co je zde předloženo, je nekvalitní paskvil, návrh není vůbec hlasovatelný a je plácnutím do vody. Ohrožuje demokracii v tomto státě. Takže referendum ano, ale potřebujeme pořádně připravený kvalitní návrh ústavního zákona o referendu. Pak budeme všemi deseti hlasovat pro.“
Proti referendu jako takovému nemá nic ani Jiří Pospíšil (ODS), podle něj má ovšem smysl zejména na úrovni obcí a krajů. „My preferujeme zastupitelskou demokracii. Referendum připouštíme v případě omezení suverenity země Evropskou unií nebo třeba při přijetí eura. Nepodkopávejme parlamentní zastupitelskou demokracii, jako to už dělá excentrický prezident. Neoslabujme vlády referendy. Podporujeme referendum na úrovni obcí a krajů, kde to výrazný smysl má,“ dodal.
Jiří Pospíšil (ODS), poslanec, místopředseda strany:
„Tento zákon nelze v této podobě schválit. Je to právní paskvil. Vím, jak vypadají zákony o referendu v jiných zemích, a neznám v Evropě zákon o referendu, který by nebyl omezen o základní lidská práva, bezpečnost země, případně daně. Tyto věci musí být v zákoně.“
Referendum = snaha politiků vyhnout se odpovědnosti?
Otázkou je, nakolik se politici různými anketami zbavují zodpovědnosti, a nezakrývají tak dostatek odvahy sami se rozhodnout. Podle Dienstbiera možnost referenda politiky odpovědnosti nezbavuje. „Politici mají rozhodovat, ale občané mají právo vynutit si referendum na základě petice. Musí tam být samozřejmě pojistky, aby referendum nebylo zneužito. Samozřejmě tam musí být přezkum Ústavním soudem, aby ta otázka těmto principům neodporovala,“ uvedl Dienstbier, s jehož názorem Okamura souhlasil.
Tomio Okamura (Úsvit), poslanec:
„Chceme, aby občané měli v případě nutnosti poslední kontrolní slovo. Myslím, že k referendu dojde tak jednou za dva roky. Neplatí výtka, že se občané nedokáží rozhodovat. Za posledních dvacet let jsme měli v Poslanecké sněmovně nejvíce právníků, inženýrů a lékařů. A ze země, která měla přebytkový rozpočet, je zadlužená země a tito politici mají miliardy na účtech. Obyčejný člověk by nikdy nedovolil tyto excesy, dal by jim stopku.“
