Okamura chce zabránit excesům, dle ostatních jde o paskvil

Praha – Zákon o obecném referendu se pro Tomia Okamuru stal doslova předvolební mantrou. Teď je na světě – hnutí Úsvit předložilo jeho návrh ve sněmovně. Občané by podle něj měli právo hlasovat v referendu o čemkoli. Podle Jiřího Pospíšila (ODS) a Jiřího Dienstbiera (ČSSD) však nelze zákon v této podobě schválit, poněvadž se jedná o právní paskvil. Sociální demokracie má referendum ve svém programu a dostalo se i do koaliční smlouvy. Nicméně Okamurův návrh není podle Dienstbiera vůbec hlasovatelný a je plácnutím do vody.

„Námi předložený zákon po dlouhých 20 letech naplní ducha i dikci naší ústavy, která od počátku zákon o referendu vyžadovala a vyžaduje,“ prohlásil Okamura, který odkazuje na článek 2 Ústavy ČR. Okamura také řekl, že nikdo se kvůli možnosti přezkoumání Ústavním soudem nemusí obávat, že by občané v referendu zrušili například občanská práva. 

Návrh zákona Okamura poslal zástupcům ostatních stran a požádal je o podporu. „Postoj stran budoucí vládní koalice k našemu návrhu je zcela zásadní pro naše hlasování o důvěře vládě,“ prohlásil Okamura. „Podpoříme takovou vládní koalici, která nám zákon pomůže schválit ve sněmovně i v Senátu,“ zdůraznil. Pokud se strany vládní koalice alespoň předběžně k přijetí návrhu zákona o referendu z pera hnutí Úsvit přihlásí, bude klub jednat o podpoře vlády i přes určité výhrady, které k ní má, dodal Okamura.

„Navrhujeme, aby bylo potřeba sto tisíc podpisů pod petici. Mělo by to fungovat jako kontrolní mechanismus, když se politici během volebního období chovají úplně jinak, než si lidé přejí. Předpokládám, že se budeme bavit o parametrech a hned v prvním čtení se ukáže, jestli si politici myslí, že tato země patří občanům,“ uvedl šéf Úsvitu. Ústavní soud by dle návrhu měl ale pravomoc přezkoumat, zda otázka v referendu neodporuje ústavním principům. Pokud by jim odporovala, měl by soud právo referendum zrušit.

Nahrávám video

Podle Jiřího Dienstbiera má ČSSD rovněž zájem na schválení ústavního zákona o referendu, Okamurův návrh se mu ovšem nelíbí. „V obou komorách parlamentu je jasná většina, aby druh tohoto zákona mohl být přijat. V tomto volebním období se nám to, věřím, konečně podaří prosadit. Ale ne dle tohoto návrhu. Je nekvalitní,“ uvedl.

Jiří Dienstbier (ČSSD), kandidát na ministra bez portfeje:

„ČSSD má referendum ve svém programu a pravidelně ho předkládá. Ale to, co je zde předloženo, je nekvalitní paskvil, návrh není vůbec hlasovatelný a je plácnutím do vody. Ohrožuje demokracii v tomto státě. Takže referendum ano, ale potřebujeme pořádně připravený kvalitní návrh ústavního zákona o referendu. Pak budeme všemi deseti hlasovat pro.“

Proti referendu jako takovému nemá nic ani Jiří Pospíšil (ODS), podle něj má ovšem smysl zejména na úrovni obcí a krajů. „My preferujeme zastupitelskou demokracii. Referendum připouštíme v případě omezení suverenity země Evropskou unií nebo třeba při přijetí eura. Nepodkopávejme parlamentní zastupitelskou demokracii, jako to už dělá excentrický prezident. Neoslabujme vlády referendy. Podporujeme referendum na úrovni obcí a krajů, kde to výrazný smysl má,“ dodal.

Jiří Pospíšil (ODS), poslanec, místopředseda strany:

„Tento zákon nelze v této podobě schválit. Je to právní paskvil. Vím, jak vypadají zákony o referendu v jiných zemích, a neznám v Evropě zákon o referendu, který by nebyl omezen o základní lidská práva, bezpečnost země, případně daně. Tyto věci musí být v zákoně.“

Referendum = snaha politiků vyhnout se odpovědnosti?

Otázkou je, nakolik se politici různými anketami zbavují zodpovědnosti, a nezakrývají tak dostatek odvahy sami se rozhodnout. Podle Dienstbiera možnost referenda politiky odpovědnosti nezbavuje. „Politici mají rozhodovat, ale občané mají právo vynutit si referendum na základě petice. Musí tam být samozřejmě pojistky, aby referendum nebylo zneužito. Samozřejmě tam musí být přezkum Ústavním soudem, aby ta otázka těmto principům neodporovala,“ uvedl Dienstbier, s jehož názorem Okamura souhlasil.

Tomio Okamura (Úsvit), poslanec:

„Chceme, aby občané měli v případě nutnosti poslední kontrolní slovo. Myslím, že k referendu dojde tak jednou za dva roky. Neplatí výtka, že se občané nedokáží rozhodovat. Za posledních dvacet let jsme měli v Poslanecké sněmovně nejvíce právníků, inženýrů a lékařů. A ze země, která měla přebytkový rozpočet, je zadlužená země a tito politici mají miliardy na účtech. Obyčejný člověk by nikdy nedovolil tyto excesy, dal by jim stopku.“

Volba prezidenta
Zdroj: ČT24/ISIFA/ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 7 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.