Ukrajinští uprchlíci by od 1. června měli mít možnost využívat pražskou MHD zdarma již pouze prvních pět dní po datu vydání víza nebo razítka z hranic. Následně si budou muset po předložení platného víza koupit zlevněný kupon pro lidi v hmotné nouzi. Záměr musí ještě projednat vedení města, které ale zatím rozhodnutí odložilo. Za více než dva měsíce trvání války na Ukrajině dostalo víza dočasné ochrany celkem 320 023 ukrajinských uprchlíků. Vnitro navrhuje nadále nevydávat víza a pobyty Rusům a Bělorusům.
Zvláštní jízdné pro lidi v hmotné nouzi platí od loňského srpna a měsíční kupón vyjde na 165 korun a čtvrtletní na 444 korun. Dosud mohou ukrajinští uprchlíci jezdit zdarma.
„Připravujeme změnu od 1. června, kdy by jízdné zdarma platilo pouze pět dnů od obdržení hraničního razítka nebo víza o strpění. Poté bude možné na vízum o strpění zakoupení předplatního kuponu se slevou stejně jako v případě lidí v hmotné nouzi. Jedná se o jízdné v rámci Prahy,“ uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Dokument, kterým by bylo jízdné pro Ukrajince upraveno, měli radní projednat původně již dnes a s platností od května, avšak materiál z programu jednání nakonec stáhli. Změna jízdného podle (v pondělí neschváleného) dokumentu vychází z rozhodnutí ministerstva financí, které vydalo cenový věstník, na jehož základě se jízdné mění.
O jízdném zdarma rozhodlo vedení města na konci letošního února, kdy začalo platit na území Prahy ve všech druzích MHD s výjimkou vlaků. Lidem začaly být vydávány takzvané jízdenky pro hosta s platností na tři měsíce ode dne vystavení.
Nevydávání víz Rusům a Bělorusům
Ministerstvo vnitra chce, aby Česko i po skončení nouzového stavu nevydávalo víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. Navrhuje proto, aby kabinet mohl omezit vstup a pobyt cizinců nařízením. Návrh zveřejněný na webu vlády zaslal resort na konci dubna do připomínkového řízení. Podle vnitra bude opatření zejména vyvíjet tlak na Rusko a Bělorusko a může napomoci k ukončení války.
Česko na počátku března vyhlásilo kvůli migrační vlně uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu nouzový stav. Na konci měsíce přijalo krizové opatření, podle kterého zastupitelské úřady nepřijímají žádosti o vízum a povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu od Rusů a Bělorusů. Výjimku ze zákazu mají rodinní příslušníci občanů ČR a Evropské unie žijící v Česku či lidé pronásledovaní totalitními režimy Ruska a Běloruska. Opatření je platné do konce nouzového stavu, tedy do 31. května.
Ministerstvo nyní navrhuje zakotvit opatření do zvláštních zákonů přijatých kvůli ruské invazi a následné migrační vlně. Opatření se podle něj osvědčilo, ale vyžaduje delší dobu trvání. „Lze mít důvodně za to, že takové omezení bude vytvářet tlak na uvedené státy, který může v celkovém důsledku napomoci ukončení agrese a návazně i samotné migrační vlny touto agresí vyvolané,“ uvedlo vnitro. Podle něj mohou navíc Rusové a Bělorusové v Česku ohrožovat bezpečnost země.
Zkrátila se lhůta pro nahlášení změny pobytu
Pomoc pražského centra pro uprchlíky, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud vyhledalo přes osmdesát tisíc lidí. Na začátku rusko-ukrajinského konfliktu se počty odbavených uprchlíků pohybovaly v tisících denně, nyní jde o stovky.
Česko v neděli udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu 1238 speciálních víz. Je to o téměř čtyři stovky více než před týdnem. Za více než dva měsíce trvání války na Ukrajině dostalo víza dočasné ochrany v České republice 320 023 ukrajinských uprchlíků.
Cizinecké policii se v neděli nahlásilo 1942 běženců. Od začátku ruské agrese na konci února se jich zaregistrovalo téměř 210 tisíc. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, kteří podle posledních údajů tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci převažují ze tří čtvrtin ženy.
Uprchlíci musí od pondělí hlásit změnu adresy pobytu v České republice do tří dnů namísto dosavadních třiceti. Stejně se zkrátila lhůta pro nahlášení u cizinecké policie po vstupu do Česka. Podle ministerstva vnitra to umožní například lépe využít ubytovací kapacity v jednotlivých obcích.
Do pomoci Ukrajině se zapojují i studenti slavistiky
Do procesu pomoci a integrace lidí prchajících z Ukrajiny se zapojily téměř dvě stovky studentů a pedagogů z oborů slavistiky nebo východoevropských jazyků. Část kateder proto přešla do speciálního režimu.
Největší poptávka je především ze strany Krajských asistenčních center, které dobrovolníky využívají jako tlumočníky. Část kateder se proto rozhodla přejít do speciálního výukového režimu. Například v Olomouci nebo Brně tak mohou studenti počítat s individuálními studijními plány, omluvením z výuky nebo rozkladem zkoušek.
Naproti tomu Ostravská univerzita a Univerzita Karlova přistupují k úlevám individuálně. Vše tak záleží především na domluvě mezi dobrovolníky a vyučujícími, případně vedením fakulty.
Na kolejích největších univerzit bydlí více než 1500 uprchlíků
Většina vysokoškolných kolejí má téměř zaplněné ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky. Aktuálně na nich bydlí více než 1500 běženců. Česká televize to zjistila oslovením deseti největších univerzit v zemi. Volných zbývá jen pár míst, další by se mohla uvolnit na letní měsíce, až skončí semestr. Většina univerzit zároveň hodlá s pomocí uprchlíkům pokračovat i po prázdninách.
Nejvíce uprchlíků bydlí na kolejích v Praze. Univerzita Karlova jim poskytla celkem 400 míst. Vyšší počty Ukrajinců ubytovává i ČVUT. Aktuálně je to 330, což je možné maximum. Na kolejích České zemědělské univerzity je 270 uprchlíků. Ti jako jediní připravují navýšení počtu lůžek, a to o 45.
Skupinu uprchlíků v Brně monitoruje policie
Skupina romských uprchlíků z Ukrajiny si vytvořila stanoviště před hlavním nádražím v Brně. Policie situaci monitoruje, řekl její mluvčí Pavel Šváb. Podle něj mají uprchlíci status dočasné ochrany, ale odmítli nabídnuté ubytování. Mluvčí kraje Alena Knotková uvedla, že v případě odmítnutí ubytování nemají dotyční na další nárok. Podle členky Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Alice Sigmund Herákové by měla vzniknout skupina na pomoc těmto lidem. Část lidí se podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) nechala k večeru převézt autobusem do bývalých kasáren v Židenicích.
Podle Švába lidé ze skupiny prošli procesem na některém z asistenčních center pro ukrajinské uprchlíky. „Mají status dočasné ochrany. O situaci u nádraží víme a na místě pracujeme. Snažíme se spolupracovat i s neziskovými organizacemi a OSPOD (odbor sociálně-právní ochrany dětí), protože jsou tam i malé děti,“ uvedl policejní mluvčí.
Ukrajinka studovala v Česku, teď pomáhá ostatním
Zapojit uprchlíky do běžného života se v Kralupech nad Vltavou daří rychleji než jinde. Do města mezi ukrajinskými běženci totiž přišly i vystudované psycholožky, učitelky a sociální pracovnice, jejichž služby se velmi hodí. Například Alina Straževská v minulosti získala titul v Česku, což jí nyní pomohlo okamžitě si najít práci na celý úvazek.
Straževská se sama ještě v březnu schovávala v krytu v Kyjevě. Pak odjela s dcerou, matkou i sestrou do Česka. Alina vystudovala psychologii a sociální práci na Masarykově univerzitě v Brně. Na Ukrajině pak žurnalistiku. Do Česka se vrátila po dvaceti letech. Práce má spoustu – místní charita provozuje šest sociálních služeb pro všechny lidi v nouzi. Za poslední měsíc se na ně obrátilo dvě stě Ukrajinek s dětmi.
„Na začátku jsem měla špatný pocit, že jsem tam nechala svůj stát a nedělám nic. Teď jsem s tím spokojená, protože vím, že pomáhám tím, čím umím,“ vysvětluje žena, která pracuje především se svými prchajícími krajany.
