Zadarmo na obědy může díky pomoci ministerstva školství a neziskových organizací chodit 5000 školáků. Nejčastější případy, kdy rodiny potřebují pomoc s úhradou školního jídla pro děti, jsou vážná nemoc, úmrtí nebo rozvod. Ukázal to nový průzkum, který si nechalo zpracovat ministerstvo. To letos dalo na obědy zdarma 30 miliónů korun.
Pomoc získalo skoro 900 jídelen. Peníze od ministerstva školství a dárců rozdělují tři neziskové organizace, které zároveň udělaly průzkumy, které vyvrátily mýtus, že by se jednalo o rodiče, kteří propíjejí peníze. Často jde o samoživitelky nebo někoho, kdo byl dlouho nemocný, kdo umřel. „Máme tam případ, kdy žákovi se zabili rodiče při autonehodě, o něj se začala starat jeho teta,“ uvedl výkonný ředitel jedné ze zapojených neziskových organizací Drab Foundation Andrew Stemberg.
Průměrný věk podporovaného dítěte je 11 let, věk zákonného zástupce pak 39 let. Nejčastěji žádají o pomoc školy z Moravskoslezského kraje, Ústeckého, Středočeského a Olomouckého. „Zájem pořád stoupá, školy se více ozývají,“ dodal Stemberg. „Starají se o nás, připomenou se s termínem, na který mi zapomeneme a pro nás to tak není velká zátěž,“ chválí si spolupráci s neziskovými organizacemi ředitel základní školy v Hradištku Ondřej Hynek.
Díky obědům se u školáků daří zlepšovat výsledky nebo psychiku. „Děti už nespí na lavicích, už nezlobí. Necítí se odstrčené, protože tam byly až takové situace, že děti šly do jídelny a ony čekaly v šatně a byly odstrčeny od kolektivu,“ říká autorka průlomové reportáže z roku 2013 Lea Surovcová.
Nově děti jezdí i na výlety, kde jim stravu také hradí. Ministerstvo školství proto zvažuje pokračování. Podobně pomáhá potřebným i program resortu práce a sociálních věcí.
Rodiče se stále stydí o pomoc požádat
Na hladové děti upozornila před třemi roky Česká televize v pořadu 168 hodin. Téma hladových dětí rozpoutal v září 2013 příběh matky tří synů Heleny Houdkové. Odložila tehdy ostych vystoupit v televizi a před kamerou promluvila o tom, jak synům na dlouhé čtyři roky nahradily teplé obědy rohlíky.
Diváky její osud oslovil a uspořádali pro ni sbírku, odrazila se ode dna a zvedla téma, o kterém se řada rodičů stále stydí mluvit. Ukázalo se přitom, že jde o celoplošný problém. Od té doby se do pomoci zapojila ministerstva, neziskovky, některé kraje i obce.
I když se o obědech pro chudé děti mluví tři roky, rodiče se také stále stydí o pomoc požádat. „Žádný z rodičů se sám nenahlásí. Děti jsou detekovány od učitelů a od nás,“ potvrzuje vedoucí školní jídelny ZŠ Mikulova z Prahy 4 Helena Trojanová.
Rodin, kterým po zaplacení nájmu a poplatků zbyde na měsíc jen několik stokorun a nemají tak na zaplacení obědů pro děti, žije přitom v Česku až na sto tisíc. Jeden školní oběd nepřekročí částku třicet korun. Je to malý dar, ale velká pomoc.
