Exekuce často znamená vyhrocené emoce a někdy dojde i k fyzickému násilí. Nejvyšší soud teď upřesnil, kdy takzvaný vykonavatel soudního exekutora jedná jako úřední osoba a kdy ne. Právě pro případy napadení je tento status klíčový, úřední osoby totiž požívají větší zákonné ochrany a útočníkovi tak hrozí vyšší trest. Zároveň ale Nejvyšší soud upozornil, že s vyšší ochranou se pojí i vyšší odpovědnost.
Zaměstnanec soudního exekutora, který z jeho pověření provádí některé úkony – to je takzvaný vykonavatel soudního exekutora. Dosud ale panovaly pochyby v tom, zda a případně kdy jde o úřední osobu.
„Otázka, zda je vykonavatel soudního exekutora úřední osobou, či nikoli, má velký praktický dopad,“ upozornil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Tento formální status totiž zajišťuje úředním osobám větší zákonnou ochranu. Pokud například někdo úřední osobu napadne, čeká ho přísnější trest.
„Například při ublížení na zdraví proti neúřední osobě se pohybujeme v sazbě šest měsíců až tři roky. Pokud máme dáno, že vykonavatel je úřední osobou, tak se pohybujeme v trestní sazbě šest měsíců až tři roky," uvedl náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec.
„Myslím si, že vykonavatelé teď budou vycházet při plnění svých služebních povinností z principů zvýšené odpovědnosti, ale taky s pocitem, že pokud budou napadeni nebo jim bude vyhrožováno, budou pachatelé přísněji potrestáni. Naši zaměstnanci čelí poslední roky takové mediální kampani, na základě které si pak někteří dlužníci myslí, že si proti nim mohu dovolit naprosto všechno," řekl viceprezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. Podle něj evidují ročně desítky případů výhrůžek a napadení exekutorů.
Větší ochrana ale znamená i větší závazek. „Současně mají úřední osoby i zvýšenou trestní odpovědnost, protože právě v souvislosti s výkonem své pravomoci se mohou dopustit speciálních trestných činů, které nemohou ostatní spáchat,“ odkázal Tomíček na paragraf o zneužití pravomoci úřední osoby, kdy viníkům hrozí i mnohaleté tresty.
Upřesňující výklad Nejvyššího soudu tak má nejen víc chránit samotné vykonavatele, ale i ty, na které dopadla exekuce a vykonavatel by je poškodil svým chováním nebo by zneužil svých pravomocí.
Ze dvou výkladů jeden
Při hodnocení statusu exekutorských vykonavatelů existovaly dva konkurenční výklady, přičemž i NS se loni přiklonil k tomu protichůdnému. Trestní zákoník totiž exekutorským vykonavatelům zvláštní ochranu výslovně nepřiznává - na rozdíl od exekutorů, soudců, žalobců, policistů, poslanců nebo třeba lesní a rybářské stráže.
Podle soudkyně Věry Kůrkové by bylo absurdní, kdyby se diametrálně lišilo postavení samotného exekutora a jeho vykonavatele v některých situacích, kdy provádějí totožné úkony s totožnými důsledky.
I proto a na podnět Nejvyššího státního zástupce soud stanoviska sjednotil. „Samozřejmě soudní judikatura se určitým způsobem vyvíjí. Je třeba na jedné straně zvažovat principy právní jistoty a důvěry občanů v právo, ale na druhou stranu se právo musí vyvíjet a reflektovat společenské potřeby," vysvětlil předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.
Aktuální právní věta teď bude publikována v tzv. zelené sbírce, tedy Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.
