Aktuální vlna epidemie covidu ovlivní i jednání nově ustavené sněmovny. Ve středu má na programu první mimořádnou schůzi. Poslanci posoudí návrhy končícího Babišova kabinetu, které reagují na zavádění nových protiepidemických zákazů. Až později přijdou na řadu plány příští vlády jako úprava státního rozpočtu.
Novou sněmovnu čeká v týdnu první mimořádná schůze. Projedná návrhy reagující na covidová opatření
4 minuty
Události: Co čeká sněmovnu
Během tří týdnů si poslanci obsadili výbory i většinu postů ve vedení. Ustavená sněmovna se tak může věnovat běžné agendě, kterou je schvalování zákonů.
„Ošetřovné, takzvaná izolačka plus kompenzační bonus, předpokládám, že všechny tři se projednají ve středu. To nesnese odkladu vzhledem k situaci,“ prohlásila ministryně financí v demisi a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Kabinet v demisi chce znovu zavést ošetřovné, týká se rodičů, kteří musí zůstat doma s dítětem třeba kvůli uzavření třídy. Vyplácet se má zpětně od 1. listopadu. Lidé v karanténě by pak měli mít nárok v rámci takzvané izolačky na denní příspěvek 370 korun. A vrátit se má také kompenzační bonus pro živnostníky, tisícovka na den má platit zatím do konce roku.
„Očekávám, že v těchto případech půjde skutečně o hledání nějakého rozumného kompromisu, že ho najdeme. Nevylučuji, že tam nedáme nějaké drobné pozměňující návrhy,“ dodal místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
„Pořád jsme opoziční kluby, které nemají přístup k aparátům ministerstev, takže i z tohoto pohledu se tím chceme důkladně zabývat a podle toho zpracovat příslušné pozměňovací návrhy,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
S úpravou přijde i hnutí SPD. To chce rozšířit okruh lidí, kteří by mohli dosáhnout na krizové ošetřovné. „Aby na ošetřovné měli nárok i nejbližší příbuzní rodiče, kteří s ním nežijí ve společné domácnosti, protože například zdravotní sestry, které jsou potřeba v systému, by tímto způsobem neměly volbu, musely by být doma se svým malým dítětem,“ vysvětlil šéf SPD Tomio Okamura.
Platy ústavních činitelů
Na řádnou schůzi má pak SPD připravených už dvacet svých návrhů, a to například zmrazení platů ústavních činitelů. Takovou normu podává i hnutí ANO. Schválila ji už minulá sněmovna, jenže narazila v horní komoře.
„Tím, že to Senát zamítl, spadl návrh vlády pod stůl a automaticky od 1. ledna 2022 ústavním činitelům vzrostou platy o šest procent,“ podotkla Schillerová.
Podle nové šéfky Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) by si zákonodárci neměli rozhodovat o svých platech sami. „Neznám nikoho, kromě třeba živnostníků, kdo by si rozhodoval, jak vysoká bude jejich mzda,“ řekla.
Koalice Pirátů a STAN chce zase znovu otevřít téma stavebního zákona. I ten už prošel v minulém období sněmovnou, když ho prosadil menšinový kabinet ANO a ČSSD. Vznikající vláda ale tvrdí, že má řadu chyb.
„Nabíhají už jeho lhůty a prostě není vůle, aby fungoval ve schváleném znění, prostě ne, takže budeme minimálně odkládat jeho účinnost v některých oblastech,“ upřesnil předseda poslanců STAN Jan Farský.
„Máme zde nějaké senátní návrhy, myslím, že za koalici SPOLU mohu jednoznačně potvrdit například podporu uzákonění korespondenční volby ze zahraničí,“ uvedl šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný.
První řádná schůze nově ustavené sněmovny by se měla konat od 14. prosince. Kromě zmíněného zmrazení platů nebo stavebního zákona by se poslanci mohli dostat i k projednávání rozpočtu na příští rok.
