Novou sněmovnu čeká v týdnu první mimořádná schůze. Projedná návrhy reagující na covidová opatření

Nahrávám video

Aktuální vlna epidemie covidu ovlivní i jednání nově ustavené sněmovny. Ve středu má na programu první mimořádnou schůzi. Poslanci posoudí návrhy končícího Babišova kabinetu, které reagují na zavádění nových protiepidemických zákazů. Až později přijdou na řadu plány příští vlády jako úprava státního rozpočtu.

Během tří týdnů si poslanci obsadili výbory i většinu postů ve vedení. Ustavená sněmovna se tak může věnovat běžné agendě, kterou je schvalování zákonů. 

„Ošetřovné, takzvaná izolačka plus kompenzační bonus, předpokládám, že všechny tři se projednají ve středu. To nesnese odkladu vzhledem k situaci,“ prohlásila ministryně financí v demisi a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Kabinet v demisi chce znovu zavést ošetřovné, týká se rodičů, kteří musí zůstat doma s dítětem třeba kvůli uzavření třídy. Vyplácet se má zpětně od 1. listopadu. Lidé v karanténě by pak měli mít nárok v rámci takzvané izolačky na denní příspěvek 370 korun. A vrátit se má také kompenzační bonus pro živnostníky, tisícovka na den má platit zatím do konce roku.

„Očekávám, že v těchto případech půjde skutečně o hledání nějakého rozumného kompromisu, že ho najdeme. Nevylučuji, že tam nedáme nějaké drobné pozměňující návrhy,“ dodal místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

„Pořád jsme opoziční kluby, které nemají přístup k aparátům ministerstev, takže i z tohoto pohledu se tím chceme důkladně zabývat a podle toho zpracovat příslušné pozměňovací návrhy,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

S úpravou přijde i hnutí SPD. To chce rozšířit okruh lidí, kteří by mohli dosáhnout na krizové ošetřovné. „Aby na ošetřovné měli nárok i nejbližší příbuzní rodiče, kteří s ním nežijí ve společné domácnosti, protože například zdravotní sestry, které jsou potřeba v systému, by tímto způsobem neměly volbu, musely by být doma se svým malým dítětem,“ vysvětlil šéf SPD Tomio Okamura. 

Platy ústavních činitelů

Na řádnou schůzi má pak SPD připravených už dvacet svých návrhů, a to například zmrazení platů ústavních činitelů. Takovou normu podává i hnutí ANO. Schválila ji už minulá sněmovna, jenže narazila v horní komoře. 

„Tím, že to Senát zamítl, spadl návrh vlády pod stůl a automaticky od 1. ledna 2022 ústavním činitelům vzrostou platy o šest procent,“ podotkla Schillerová.

Podle nové šéfky Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) by si zákonodárci neměli rozhodovat o svých platech sami. „Neznám nikoho, kromě třeba živnostníků, kdo by si rozhodoval, jak vysoká bude jejich mzda,“ řekla. 

Koalice Pirátů a STAN chce zase znovu otevřít téma stavebního zákona. I ten už prošel v minulém období sněmovnou, když ho prosadil menšinový kabinet ANO a ČSSD. Vznikající vláda ale tvrdí, že má řadu chyb.

„Nabíhají už jeho lhůty a prostě není vůle, aby fungoval ve schváleném znění, prostě ne, takže budeme minimálně odkládat jeho účinnost v některých oblastech,“ upřesnil předseda poslanců STAN Jan Farský. 

„Máme zde nějaké senátní návrhy, myslím, že za koalici SPOLU mohu jednoznačně potvrdit například podporu uzákonění korespondenční volby ze zahraničí,“ uvedl šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný.

První řádná schůze nově ustavené sněmovny by se měla konat od 14. prosince. Kromě zmíněného zmrazení platů nebo stavebního zákona by se poslanci mohli dostat i k projednávání rozpočtu na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 4 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 5 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 9 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 11 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...