Novou sněmovnu čeká v týdnu první mimořádná schůze. Projedná návrhy reagující na covidová opatření

Nahrávám video
Události: Co čeká sněmovnu
Zdroj: ČT24

Aktuální vlna epidemie covidu ovlivní i jednání nově ustavené sněmovny. Ve středu má na programu první mimořádnou schůzi. Poslanci posoudí návrhy končícího Babišova kabinetu, které reagují na zavádění nových protiepidemických zákazů. Až později přijdou na řadu plány příští vlády jako úprava státního rozpočtu.

Během tří týdnů si poslanci obsadili výbory i většinu postů ve vedení. Ustavená sněmovna se tak může věnovat běžné agendě, kterou je schvalování zákonů. 

„Ošetřovné, takzvaná izolačka plus kompenzační bonus, předpokládám, že všechny tři se projednají ve středu. To nesnese odkladu vzhledem k situaci,“ prohlásila ministryně financí v demisi a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Kabinet v demisi chce znovu zavést ošetřovné, týká se rodičů, kteří musí zůstat doma s dítětem třeba kvůli uzavření třídy. Vyplácet se má zpětně od 1. listopadu. Lidé v karanténě by pak měli mít nárok v rámci takzvané izolačky na denní příspěvek 370 korun. A vrátit se má také kompenzační bonus pro živnostníky, tisícovka na den má platit zatím do konce roku.

„Očekávám, že v těchto případech půjde skutečně o hledání nějakého rozumného kompromisu, že ho najdeme. Nevylučuji, že tam nedáme nějaké drobné pozměňující návrhy,“ dodal místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

„Pořád jsme opoziční kluby, které nemají přístup k aparátům ministerstev, takže i z tohoto pohledu se tím chceme důkladně zabývat a podle toho zpracovat příslušné pozměňovací návrhy,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

S úpravou přijde i hnutí SPD. To chce rozšířit okruh lidí, kteří by mohli dosáhnout na krizové ošetřovné. „Aby na ošetřovné měli nárok i nejbližší příbuzní rodiče, kteří s ním nežijí ve společné domácnosti, protože například zdravotní sestry, které jsou potřeba v systému, by tímto způsobem neměly volbu, musely by být doma se svým malým dítětem,“ vysvětlil šéf SPD Tomio Okamura. 

Platy ústavních činitelů

Na řádnou schůzi má pak SPD připravených už dvacet svých návrhů, a to například zmrazení platů ústavních činitelů. Takovou normu podává i hnutí ANO. Schválila ji už minulá sněmovna, jenže narazila v horní komoře. 

„Tím, že to Senát zamítl, spadl návrh vlády pod stůl a automaticky od 1. ledna 2022 ústavním činitelům vzrostou platy o šest procent,“ podotkla Schillerová.

Podle nové šéfky Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) by si zákonodárci neměli rozhodovat o svých platech sami. „Neznám nikoho, kromě třeba živnostníků, kdo by si rozhodoval, jak vysoká bude jejich mzda,“ řekla. 

Koalice Pirátů a STAN chce zase znovu otevřít téma stavebního zákona. I ten už prošel v minulém období sněmovnou, když ho prosadil menšinový kabinet ANO a ČSSD. Vznikající vláda ale tvrdí, že má řadu chyb.

„Nabíhají už jeho lhůty a prostě není vůle, aby fungoval ve schváleném znění, prostě ne, takže budeme minimálně odkládat jeho účinnost v některých oblastech,“ upřesnil předseda poslanců STAN Jan Farský. 

„Máme zde nějaké senátní návrhy, myslím, že za koalici SPOLU mohu jednoznačně potvrdit například podporu uzákonění korespondenční volby ze zahraničí,“ uvedl šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný.

První řádná schůze nově ustavené sněmovny by se měla konat od 14. prosince. Kromě zmíněného zmrazení platů nebo stavebního zákona by se poslanci mohli dostat i k projednávání rozpočtu na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...