Novou sněmovnu čeká v týdnu první mimořádná schůze. Projedná návrhy reagující na covidová opatření

4 minuty
Události: Co čeká sněmovnu
Zdroj: ČT24

Aktuální vlna epidemie covidu ovlivní i jednání nově ustavené sněmovny. Ve středu má na programu první mimořádnou schůzi. Poslanci posoudí návrhy končícího Babišova kabinetu, které reagují na zavádění nových protiepidemických zákazů. Až později přijdou na řadu plány příští vlády jako úprava státního rozpočtu.

Během tří týdnů si poslanci obsadili výbory i většinu postů ve vedení. Ustavená sněmovna se tak může věnovat běžné agendě, kterou je schvalování zákonů. 

„Ošetřovné, takzvaná izolačka plus kompenzační bonus, předpokládám, že všechny tři se projednají ve středu. To nesnese odkladu vzhledem k situaci,“ prohlásila ministryně financí v demisi a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Kabinet v demisi chce znovu zavést ošetřovné, týká se rodičů, kteří musí zůstat doma s dítětem třeba kvůli uzavření třídy. Vyplácet se má zpětně od 1. listopadu. Lidé v karanténě by pak měli mít nárok v rámci takzvané izolačky na denní příspěvek 370 korun. A vrátit se má také kompenzační bonus pro živnostníky, tisícovka na den má platit zatím do konce roku.

„Očekávám, že v těchto případech půjde skutečně o hledání nějakého rozumného kompromisu, že ho najdeme. Nevylučuji, že tam nedáme nějaké drobné pozměňující návrhy,“ dodal místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

„Pořád jsme opoziční kluby, které nemají přístup k aparátům ministerstev, takže i z tohoto pohledu se tím chceme důkladně zabývat a podle toho zpracovat příslušné pozměňovací návrhy,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

S úpravou přijde i hnutí SPD. To chce rozšířit okruh lidí, kteří by mohli dosáhnout na krizové ošetřovné. „Aby na ošetřovné měli nárok i nejbližší příbuzní rodiče, kteří s ním nežijí ve společné domácnosti, protože například zdravotní sestry, které jsou potřeba v systému, by tímto způsobem neměly volbu, musely by být doma se svým malým dítětem,“ vysvětlil šéf SPD Tomio Okamura. 

Platy ústavních činitelů

Na řádnou schůzi má pak SPD připravených už dvacet svých návrhů, a to například zmrazení platů ústavních činitelů. Takovou normu podává i hnutí ANO. Schválila ji už minulá sněmovna, jenže narazila v horní komoře. 

„Tím, že to Senát zamítl, spadl návrh vlády pod stůl a automaticky od 1. ledna 2022 ústavním činitelům vzrostou platy o šest procent,“ podotkla Schillerová.

Podle nové šéfky Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) by si zákonodárci neměli rozhodovat o svých platech sami. „Neznám nikoho, kromě třeba živnostníků, kdo by si rozhodoval, jak vysoká bude jejich mzda,“ řekla. 

Koalice Pirátů a STAN chce zase znovu otevřít téma stavebního zákona. I ten už prošel v minulém období sněmovnou, když ho prosadil menšinový kabinet ANO a ČSSD. Vznikající vláda ale tvrdí, že má řadu chyb.

„Nabíhají už jeho lhůty a prostě není vůle, aby fungoval ve schváleném znění, prostě ne, takže budeme minimálně odkládat jeho účinnost v některých oblastech,“ upřesnil předseda poslanců STAN Jan Farský. 

„Máme zde nějaké senátní návrhy, myslím, že za koalici SPOLU mohu jednoznačně potvrdit například podporu uzákonění korespondenční volby ze zahraničí,“ uvedl šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný.

První řádná schůze nově ustavené sněmovny by se měla konat od 14. prosince. Kromě zmíněného zmrazení platů nebo stavebního zákona by se poslanci mohli dostat i k projednávání rozpočtu na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...