Nově zvolení poslanci se poprvé po volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím po měsíci obnovila činnost. Poslanci složili slib. Ustavující schůze byla po hodině přerušena kvůli lhůtě pro nominace do mandátového a imunitního výboru. Poslanci rozhodli o tom, že výbor bude mít šestnáct členů. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu ve středu.
Při první schůzi poslanci seděli v lavicích hlavního zasedacího sálu v abecedním pořadí. Návrh zasedacího pořádku podle příslušnosti k jednotlivým stranickým klubům bude plénum schvalovat až na další schůzi.
Ustavující schůzi řídí až do zvolení nového předsedy bývalý šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO), který jako první složil slib. Následoval Petr Fiala (ODS) jako nejstarší místopředseda dolní komory, který se stal znovu poslancem. Fiala poté od řečniště vyvolával ke složení slibu do Vondráčkových rukou další poslance podle abecedního pořadí.
Volba vedení sněmovny přijde na řadu při pokračování schůze ve středu. „Z jednacího řádu musí být čtyřiadvacetihodinová lhůta, takže volba předsedy se rozběhne ve středu ráno,“ vysvětlil nedávno předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Komise bude při ustavující schůzi volby zajišťovat.
Nový předseda sněmovny
V čele sněmovny stane s největší pravděpodobností předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V tajné volbě předsedy by měla být jedinou adeptkou. Hnutí ANO potvrdilo, že postaví vlastního kandidáta na šéfa dolní komory, argumentuje tím, že má nejsilnější klub. Podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové to bude dosluhující ministr Karel Havlíček.
O vedení poslanecké sněmovny ještě večer debatovala volební komise. V souvislosti s nominací Karla Havlíčka členové komise jednali o možné neslučitelnosti funkcí. Podle článku 32 ústavy totiž poslanec, který je členem vlády, nesmí být mimo jiné členem předsednictva dolní komory. Podle předsedy komise Kolovratníka ale samotná nominace možná je, vyžádá si ale raději stanovisko legislativního odboru sněmovny.
SPD pak trvá na tom, aby mělo ve vedení také svého zástupce. Měl by to být předseda Tomio Okamura. Podle plánů koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN, které mají v dolní komoře většinu, SPD zastoupení v čele komory mít nebude. Okamura zároveň zkritizoval i některé body programového prohlášení vznikající vlády.
„Je pro nás nepřijatelné, aby Piráti měli se čtyřmi poslanci zastoupení ve vedení, ale naopak SPD s dvaceti poslanci toto zastoupení nemělo,“ uvedl Okamura. Takzvanou pětikoalici obvinil z nedemokratického jednání.
Ještě před volbou předsednictva by měli poslanci potvrdit předsedu mandátového a imunitního výboru, kterého ale předtím, patrně v úterý, zvolí samotní členové. Ten má mimo jiné ověřit platnost volby poslanců, kteří v pondělí složili slib.
Až po ukončení schůze podá demisi nynější vláda ANO a ČSSD vedená Andrejem Babišem (ANO). Nový kabinet skládají koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů s hnutím STAN, které mají v nové sněmovně většinu 108 z 200 hlasů. Jejich kandidátem na premiéra je předseda ODS Petr Fiala.
Na ustavující schůzi poslanci nesedí podle příslušnosti k jednotlivým klubům, ale podle abecedy. V jedné lavici tak zasedli třeba zástupce Pirátů, KDU-ČSL a SPD.
Vedle sebe přes uličku v pondělí seděli i bratři Okamurovi. Oba reprezentují odlišné politické názory. Hayato Okamura bude poslancem nové koalice, jeho bratr jako lídr SPD zřejmě skončí v opozici.
