Brno - Chlad, nepohodlí a často nevraživé pohledy kolemjdoucích. Každodenní realitu lidí bez domova si mohli v noci na dnešek vyzkoušet lidé ve 14 městech republiky. Akce Noc venku, která má upozornit na problém bezdomovectví, se v Česku uskutečnila poprvé v roce 2012 v Ostravě.
Jedenadvacetiletá studentka Kristina Klosová má svou postel. Přesto ji včera v noci dobrovolně vyměnila za dlažební kostky, aby si v Brně vyzkoušela jednu noc v kůži bezdomovce. Za tuto možnost mohla jako „vstupné“ zaplatit trvanlivými potravinami, které pak charita rozdá skutečným lidem bez domova.
Letos měli účastníci štěstí, počasí jim přálo. Noc ve spacích pytlích a na karimatkách a kartonech tak přečkali bez větších potíží. „Zima mi vůbec nebyla. Ale kdyby to bylo na měsíc, to už bychom asi mluvili jinak,“ svěřila se po probuzení Kristina Klosová.
Vcítit se do situace lidí bez přístřeší mohli zájemci i v Ostravě, Olomouci a dalších městech po celé republice. Nápad uspořádat Noc venku se zrodil v sedmdesátých letech minulého století ve Velké Británii. Před třemi lety pak v Londýně a dalších místech venku spalo na 650 lidí.
Když to není hra…
Muž středního věku, u kterého se nakumulovala celá řada problémů - tak podle sociálních pracovníků vypadá „prototyp“ člověka bez domova. Nejčastější příčiny, proč lidé padají na dno, jsou nejen finanční problémy, ale i ztráta zaměstnání, závislost nebo prostě fakt, že je člověk sám a nemá se v životě kam obrátit pro pomoc.
„Není pravda, že bezdomovci si většinou můžou za svou situaci sami. U někoho za to může nemoc, u jiných stáří,“ uvedla mluvčí brněnské charity Diana Tuyet-Lan Kosinová. Hlavním problémem je pak podle ní ztráta motivace nebo rezignace.
Kdo nechce zůstat úplně na ulici, může využít služeb azylových domů nebo nocleháren. Podmínkou je dobré chování, žádný alkohol a většinou ani zvířata. I proto má řada lidí bez domova problém tyto služby pravidelně využívat. „Přebývali zde většinou lidé středního věku. V poslední době ale hodně přibývá seniorů. Něco nevýhodně koupí, zadluží se. Měli jsme tu v létě 84letou paní, která u nás přespávala,“ uvedl vedoucí brněnské noclehárny Charity Pavel Kos.
V Brně je podle statistiky magistrátu kolem dvou tisíc bezdomovců. Z nich zhruba čtvrtina nemá střechu nad hlavou vůbec, ostatní bydlí v azylových domech, krizových centrech nebo jiných zařízeních. Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo v celé republice zhruba 11 500 lidí bez přístřeší, kteří vyhledávali pomoc a stáli o ni. Podle vládních dokumentů je ale v zemi zhruba 30 tisíc bezdomovců, úplná chudoba pak ohrožuje až 100 tisíc lidí.
I na tento fakt chtějí organizátoři Noci venku upozornit: o střechu nad hlavou může shodou nešťastných okolností přijít kdokoliv. „Chudoba je nemocí každé společnosti a bezdomovectví je u nás její nejdrastičtější formou. To, že člověk nemá kde spát, nemá se z čeho radovat, na co se těšit a ještě si v takové chvíli připadá naprosto opuštěný, je nejhorší možnost vyloučení ze společnosti,“ uvedl národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan Krupa.
