Ministerstva vnitra, spravedlnosti a obrany nestanovila při rozdělování podpory na prevenci kriminality měřitelné cíle ani ukazatele, přínos podpory tak většinou nelze vyhodnotit. Konstatoval to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten prověřil peníze, které resorty rozdělily v letech 2015 až 2018, ze státního rozpočtu šlo přes 295 milionů korun na 1230 projektů.
Ministerstvo obrany závěry kontrolního úřadu nezpochybňuje. Ministerstvo vnitra považuje za zásadní závěrečné hodnocení kontroly NKÚ, že „peníze byly poskytovány a užity účelně“. Resort v reakci zopakoval, že dotace může směřovat pouze tam, kde o ně požádají. „Nejvíce dotací ministerstvo vnitra v posledních letech přidělilo do Ústeckého, Moravskoslezského a Libereckého kraje,“ sdělil mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška. Ministerstvo už v posledních letech přijalo opatření, která mají situaci při měření efektivity preventivních programů zlepšit, dodal.
Podle ministerstva spravedlnosti je úspěšnost probačních a resocializačních programů vyhodnocována až s časovým odstupem, často několika let. „Kritéria jsou obtížně stanovitelná, vzhledem k tomu, že se jedná o oblast psychologických změn v osobnosti pachatele, která se obtížně objektivizuje,“ uvedla Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Kamery i komunita
Podpora prevence kriminality směřuje například na kamerové systémy, komunitní práci s dětmi a mládeží, probační a resocializační programy nebo prevenci rizikového chování u vojáků. Nastavený systém ale podle kontrolorů neumožňuje změřit a vyhodnotit, jak konkrétně rozdělené peníze v prevenci kriminality pomohly.
Ministerstvo obrany se hodnocením efektivity preventivních programů intenzivně zabývá, sdělil mluvčí úřadu Jan Pejšek. „Dílčí opatření již byla splněna, další jsou průběžně připravována, včetně rozšíření vzdělávacích programů,“ doplnil. Podle něj je vyhodnocování účinnosti programů vzhledem ke složité měřitelnosti komplikované, přesto ministerstvo nástroje měření efektivity zapracuje do připravované koncepce.
Ministerstvo vnitra rozdělovalo na prevenci kriminality přes 78 procent prostředků. Obecné cíle projektů byly například „zvýšení pocitu bezpečí“ nebo „omezení možnosti páchání protiprávního jednání“, navíc ministerstvo podle NKÚ podporu nesměrovalo do regionů s nejvyšším počtem trestných činů. „Rozdělení peněz do jednotlivých regionů neodpovídalo ani indexu rizikovosti krajů, kterou zpracovává samo ministerstvo,“ uvedli kontroloři. Dodali, že důvodem byl údajně mimo jiné nízký zájem žadatelů, administrativní náročnost nebo čerpání peněz z jiného dotačního zdroje.
Ministerstvo spravedlnosti mělo v kontrolovaných letech v prevenci kriminality pět priorit zaměřených na probaci a resocializaci dospělých, podle NKÚ podpořilo ale jen tři z nich. „Jedním z důvodů bylo, že ministerstvo programy málo propagovalo. Počet žadatelů byl nízký a ministerstvo schválilo všechny žádosti o podporu,“ uvedli kontroloři. Více než polovinu celé podpory tak získaly dva projekty stejné obecně prospěšné společnosti.
Naplnit plánovaný počet klientů se nepodařilo u 15 z 31 probačních projektů programů ministerstva. Kontroloři zjistili, že náklady na jednoho klienta se pohybovaly od 907 do 39 600 korun a nejvyšší náklady měly programy, které čerpaly nejvíce peněz. „Maximální finanční limit na klienta nebo počet úspěšných klientů začalo ministerstvo spravedlnosti hodnotit až v srpnu 2018,“ sdělil kontrolní úřad.
U podpory ministerstev vnitra a spravedlnosti si stanovovali kritéria pro hodnocení výsledků sami příjemci. Ti je ale podle NKÚ nastavili často neměřitelně, například jako „zdravé trávení volného času dětí a mládeže z rizikové skupiny“, „změny chování cílové skupiny“ nebo „mediální ohlasy“.
Ministerstvo obrany použilo téměř 90 procent peněz prevence kriminality v souladu se zákonem o vojácích z povolání na volnočasové aktivity, bylo to například na vstupenky na kulturní a sportovní akce pro příslušníky resortu nebo rodiny vojáků z povolání. Na diagnostické a vzdělávací aktivity rozdělilo ministerstvo jen malou část peněz.
