Nejvyšší kontrolní úřad vytýká Finanční správě, že nedostatečně odhalovala možné daňové úniky. Ta to odmítá

Finanční správa zavedla v roce 2014 přílohu k daňovému přiznání, která má pomoci odhalovat daňové úniky přes propojené firmy, bez předchozí analýzy. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Finanční úřady podle něj také musely plátcům vracet desítky milionů korun za chybně vyměřenou daň. Generální finanční ředitelství (GFŘ) to odmítlo. Přílohu konzultovalo s poradci, podniky i akademiky a chyby jsou v poměru k celkové vybrané dani velmi nízké, uvedlo.

Video Zprávy ve 12
video

Nejvyšší kontrolní úřad vytýká Finanční správě, že nedostatečně odhalovala možné daňové úniky

NKÚ v závěrech kontroly vytýká Finanční správě například nedostatečné kroky při odhalování možných daňových úniků prováděných pomocí propojených firem. Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že „přes velký význam těchto údajů ministerstvo financí zavedlo pro jejich zjišťování pouze přílohu, tedy tiskopis k daňovému přiznání“ a dále, že GFŘ neanalyzovalo, zda taková data skutečně mohou pomoci, nebo půjde jen o zbytečnou administrativní zátěž. V roce 2016 se povinnost týkala 14 500 firem.

Podle stanoviska GFŘ je ale tento závěr zavádějící. Zavedení zmíněné přílohy bylo podrobeno veřejné diskusi se zástupci daňových poradců, akademické obce i velkých podniků. Ty proběhly před zavedením přílohy k převodním cenám, uvádí ředitelství. 

GFŘ: Příloha je tady právě proto, aby se administrativní zátěž snížila

V rámci diskuze se podle GFŘ probíralo několik variant včetně možnosti zavedení povinné dokumentace k převodním cenám, kterou má povinně zavedeno mnoho vyspělých států. „Protože Finanční správa chtěla co nejméně zatížit daňové poplatníky, byla zvolena varianta přílohy k převodním cenám, a nikoliv varianta povinné dokumentace,“ uvedl mluvčí ředitelství Petr Habáň. A dodal, že příloha byla zaváděna na základě pozitivních zkušeností a důkladných analýz.

Podle GFŘ přínos zavedení přílohy jednoznačně prokazují fakta, která měli k dispozici také kontroloři NKÚ. Například u subjektů podávajících přílohu v roce 2014 došlo oproti roku předchozímu k nárůstu základu daně o více než osm procent a ke snížení daňové ztráty o 35 procent, a to po očistění o ukazatel ekonomického růstu, tvrdí ředitelství. 

Kontrola NKÚ se dále zaměřila na chyby vzniklé při kontrolách Finanční správy v souvislosti s chybně vyměřenou daní, která za roky 2013 až 2016 včetně úroků z vratitelného přeplatku činila 180 milionů korun. Podle GFŘ je ale na uvedená čísla nutné nahlížet nejen optikou částek doměrků ve sledovaném období, které jsou v řádech miliard korun, ale i ve vztahu k celkovému inkasu daně, které ve sledovaném období činilo 565,5 miliardy korun.

Finanční správa se hájí tím, že tyto chyby v procentuálním vyjádření k celkovému inkasu daně činí pouze tři setiny procenta. Jedná se tedy o velmi malou chybovost, která podle GFŘ svědčí spíše o dobré práci Finanční správy v dynamicky se měnícím legislativním prostředí.

Statistiky o kontrolách Finanční správy v letech 2015 a 2016 označil NKÚ za nadhodnocené. Například v roce 2015 GFŘ uvedlo, že doměřilo na daních téměř 1,8 miliardy korun, po započtení takzvaných opravených prostředků to ale bylo jen 850 milionů. O rok později činil rozdíl 700 milionů korun, tvrdí NKÚ.

GFŘ zdůrazňuje, že již řadu let konzistentně používá stejnou metodologii v oblasti vykazování výsledků finančních úřadů, a to jak v počtu provedených kontrol, tak i v částkách, které vedly ke změně daňové povinnosti v důsledku daňových kontrol. „GFŘ vždy, a to i ve výročních zprávách, uvádí, že za konkrétní rok bylo provedeno ,n‘ kontrol s celkovým doměrkem ,xy korun‘,“ vysvětluje Generální ředitelství cel.

Jde podle něho o to, že z logiky věci totiž není možné po uplynulém období ihned ve výsledcích zohlednit výsledky opravných prostředků, resp. odvolacích řízení, neboť se mnohdy, obdobně jako samotné daňové kontroly, jedná o časově náročná řízení a je prakticky nemožné, aby byla tato řízení skončena ve stejném roce, jako byly skončeny daňové kontroly.

Pokud by však měla Finanční správa změnit metodologii výkaznictví tak, jak naznačuje NKÚ, byla by veřejnost s výsledky daňových kontrol seznamována s odstupem až několika let po jejich faktickém skončení, uvádí ředitelství.

„Také je potřeba zdůraznit, že v předchozích kontrolách NKÚ nebylo výkaznictví kontrolním orgánem nikterak zpochybněno nebo rozporováno,“ zdůrazňuje GFŘ.

 

Současné sídlo NKÚ ve výškové budově Tokovo v pražských Holešovicích
Zdroj: ČTK
Autor: Martin Štěrba

Podle NKÚ Finanční správa také v některých případech promeškala možné doměření daně

Kontrola NKÚ se zaměřila i na korunové dluhopisy (KD). Podle závěru NKÚ započala Finanční správa s jejich kontrolami až na základě podnětu veřejnosti a médií. „Důsledkem toho bylo, že nejméně u 15 prověřovaných subjektů uplynula lhůta pro možné doměření daně,“ uvedl úřad.

Podle GFŘ je to ale zjednodušený závěr. Vysvětluje, že dluhopis je dluhový cenný papír a emitent jejich vydáním získává dočasně další finanční zdroje. Chová se tedy obdobně jako půjčka, kdy emitent za nabídku dluhopisu získává za patřičný úrok finanční prostředky. Zákon o daních z příjmů podle ředitelství obsahuje nástroje, které správci daně umožní postihovat situace, kdy společník nekalým způsobem ze své společnosti odčerpává finanční prostředky. Bez ohledu na to, zda cestou vysokých úroků nebo formou zastřených vkladů.

„Až dosud však nikdy nebylo potřeba tento titul doměrku evidovat samostatně jenom proto, aby se Finanční správa mohla obhajovat před útoky z nečinnosti. Současně je však vhodné uvést, že podněty veřejnosti či médií jsou běžným zdrojem informací, využívaným v rámci kontrolní činnosti Finanční správy, a nelze ho hodnotit jako nesprávný,“ dodal mluvčí ředitelství Habáň.

GFŘ také tvrdí, že to, že správci daně kontrolují a v minulosti kontrolovali oprávněnost zahrnutí finančních nákladů z úvěrových finančních nástrojů do základu daně, potvrzuje i veřejně dostupná judikatura Nejvyššího správního soudu.

Veřejnost se o korunové dluhopisy začala zajímat na začátku roku 2017 v souvislosti s tehdejším ministrem financí a nynějším premiérem Andrejem Babišem (ANO), který nakoupil tyto obligace své tehdejší firmy za 1,5 miliardy korun. Výnos činí ročně asi 90 milionů, Babiš z něj neplatí daň. Podané trestní oznámení vyšetřovatelé loni na podzim odložili. Kvůli kauze korunových dluhopisů tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v květnu 2017 odvolal Babiše z funkce ministra financí.