Finanční správu povede Tatjana Richterová, nahradí kritizovaného Janečka

Nahrávám video

Novou šéfkou Finanční správy ČR se stane Tatjana Richterová, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Richterová nastoupí k 28. prosinci a nahradí Martina Janečka. Ten bude od ledna šéfem Finančního úřadu pro Jihočeský kraj.

Richterová uspěla ve výběrovém řízení, ve kterém byli další dva uchazeči. Podle Schillerové bude mít nová šéfka za úkol pokračovat v každoročním vyšším výběru daní a zároveň by měla zlepšit komunikaci finanční správy, kterou v minulosti část politiků a podnikatelů kritizovala.

„Je třeba nastavit podmínky tak, aby v případě, že někdo bude chtít komunikovat s Finanční správou, aby pro něj byla srozumitelná,“ přiblížila Richterová.

V současné době je Richterová Janečkovou zástupkyní. V letech 1991 až 2010 působila na Finančním ředitelství v Ústí nad Labem coby referentka a později ředitelka finančního úřadu, uvádí se na stránkách Finanční správy ČR. Od roku 2011 pracuje na Generálním finančním ředitelství, postupně jako ředitelka finančního ředitelství, ředitelka finančního úřadu a nyní jako ředitelka sekce a zástupkyně generálního ředitele. Má vysokoškolské vzdělání – titul Ing. –  v oboru ekonomika odvětví.

Je to velice zkušená manažerka, odbornice, která je jednoznačně spojena s tím, že Praha přestala být daňovým rájem.
Alena Schillerová
ministryně financí

Janečka do čela Finanční správy jmenovala vláda koncem října 2014, kdy ministerstvo financí vedl nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Janeček sice zlepšil výběr daní, od opozice ale sklízel tvrdou kritiku.

„Finanční správa fungovala doteď jako daňový kombajn na malé živnostníky, ale unikají nám daleko větší peníze na úrovni korporací a velkých firem,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Zajišťovací příkazy, likvidace nevinných firem, excesy typu seznam všech novomanželů, aby se jim zpovídali, kdo všechno byl na jejich svatební hostině a jak to zaplatili,“ vyjmenoval problematické body člen rozpočtového výboru sněmovny Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle nové ředitelky ale prověrka ukázala, že úředníci zrovna v případě kauzy novomanželů postupovali vcelku správně. „Budeme instruovat naše pracovník, aby opravdu využili všech možných metod zejména v této oblasti a obtěžovali občany co nejméně,“ dodala Richterová.

Právě to má zajistit i projekt Moje daně, jehož start bude mít Tatjana Richterová na starosti. Umožní, aby lidé mohli on-line vyplňovat daňová přiznání a daně pak i snadněji platit.

Kritika zajišťovacích příkazů

Velkou kritiku si Janečkem vedený úřad vysloužil kvůli využívání takzvaných zajišťovacích příkazů, kterými mohou v případě podezření na daňový podvod úředníci daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Od usednutí Janečka do křesla generálního ředitele správy počet příkazů výrazně stoupl, z necelé pětistovky v roce 2013 na zhruba trojnásobek (loni jich bylo celkem 1420, v roce 2015 dokonce 1605), uvedla agentura ČTK.

Používání tohoto nástroje kritizovala řada postižených firem i daňových expertů, podle kterých finanční správa příkazy zneužívala a likvidovala tak řadu poctivých firem, které se do řetězových podvodů s DPH mohly dostat neúmyslně. Loni v listopadu v reakci na to finanční správa oznámila, že bude při vydání zajišťovacího příkazu u fungujících firem nabízet alternativní zajištění majetku. Chystá se i změna zákona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 5 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 7 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 17 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 23 hhodinami

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.