Praha - Dnešní hrozbu nepředstavuje invaze „spojeneckých“ vojsk, ale „invaze“ projevů radikalismu, nesnášenlivosti a extremismu. U příležitosti 43. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Po celé republice se dnes konají vzpomínkové akce. Největší z pietních shromáždění proběhlo před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě, lidé se sešli také v Liberci, Brně a dalších městech.
„Dnes už nehrozí invaze 'spojeneckých' vojsk, ale invaze projevů radikalismu, nesnášenlivosti a extremismu, jak jsme svědky v řadě zemí. Tento extremismus různého zabarvení může kdykoli, dnes i v blízké budoucnosti, ohrožovat svobodu a demokracii,“ uvedl Nečas.
S problémem politického extremismu se dnes potýká i sama Nečasova vláda, právě z něj je totiž viněn kontroverzní úředník ministerstva školství Ladislav Bátora, jehož působení v úřadu vyvolalo nejnovější roztržku v Nečasově vládní koalici. Zejména ale pravicový extremismus nedávno šokoval Evropu v souvislosti s teroristickým útokem v Norsku.
Pražský primátor připomněl, jak důležitý byl tehdy rozhlas
Tradičního pietního aktu na pražské Vinohradské třídě před budovou Českého rozhlasu se zúčastnil například pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nebo šéfka Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Svoboda připomněl, že se Pražané ve dnech, kdy začala okupace, scházeli před budovou rozhlasu, aby ji bránili. Činili tak přitom zcela spontánně, bez předchozí domluvy na sociálních sítích, které tehdy neexistovaly. „Dnešní mladá generace se svou potřebou být neustále online si už téměř neumí představit, jak významným, ba klíčovým médiem tehdy rozhlas byl,“ dodal Svoboda.
Němcová zdůraznila, že si Češi už dvacet let svobodně připomínají dnešní datum, což v době komunistické diktatury a sovětské okupace nemohli. „Od listopadu roku 1989 přišla na svět generace, která zná okupaci z 21. srpna 1968 pouze z vyprávění,“ řekla v projevu Němcová.
Vondra: Stát nesmí rezignovat na obranu
Ministr obrany Alexandr Vondra připomněl symbolický význam dnešního dne. „Neměli bychom se dívat na podobná výročí s rezignací, ale naopak si z nich vzít poučení. Stát, který rezignuje na vlastní obranu, nemůže dlouhodobě samostatně existovat,“ napsal Vondra v prohlášení.
Invaze vojsk východního bloku „znamenala zlomení síly a nadějí pražského jara a nástup normalizace,“ napsal v tiskovém prohlášení předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. „Jedním z našich hlavních úkolů je bojovat proti totalitním režimům a diktaturám levicovým i pravicovým,“ dodal.
Na osudový 21. srpen nezapomene ani Jiří Rusz z Chlumu u Třeboně. Jako 25letý pomáhal v Praze stavět Strojimport. Po práci se vydal ještě s několika kolegy na Václavské náměstí. Jenže tam se už střílelo. Pana Rusze zasáhla do hlavy malá střepinka. „Bylo to takové cvrnkutí, píchnutí,“ vzpomíná. S přesvědčením, že to bylo jen škrábnutí, žil celých čtyřicet let. Že žije se střepinou v hlavě, se ukázalo až po řadě zdravotních problémů včetně mozkové mrtvice. Neobvyklou památku na okupaci mu lékaři z hlavy vyoperovali teprve před třemi lety.
Armády pěti států východního bloku překročily před 43 lety československé hranice těsně před půlnocí 20. srpna 1968 a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100 000 vojáků, 2 300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 000 vojáků. Během tragických událostí, které zastavily společenskou reformu v zemi, umírali i lidé.
