Na ocenění za 3. odboj čekají tisíce lidí, dnes se dočkalo 35 z nich

Praha - Ministr obrany Martin Stropnický slavnostně předal 35 bojovníkům proti komunistickému režimu osvědčení za odbojovou činnost. S oceněním je spojeno odškodné ve výši 100 tisíc korun. Většina odbojářů na něj ale stále čeká. Ministerstvo ke konci dubna eviduje přes čtyři tisíce žádostí. Celkem už český stát uznal zásluhy více než 500 odvážných z let 1948 až 1989; 64 z nich získalo statut válečného veterána.

Bohumil Robeš působil na začátku 50. let v odbojové skupině „SODAN“. Spolu s dalšími skauty zde ve svých třiadvaceti letech fungoval jako spojka pro ostatní odpůrce režimu. „Měli jsme za úkol shromažďovat jména funkcionářů KSČ, kteří terorizovali obyvatele,“ vzpomíná na svou činnost dnes čtyřiaosmdesátiletý Robeš.

Komunisté ho za to původně poslali za mříže na pět let, kvůli své nezdolnosti však z vězení vyšel až po třinácti letech. „Jeho činnost je unikátní tím, co dělal po svém zatčení. Naprosto odmítl spolupracovat jakýmkoliv způsobem, odmítl se bavit vůbec s příslušníky bezpečnostních složek, urážel státní činitele komunistického režimu,“ vysvětluje důvod udělení státního ocenění Pavel Kruger z ministerstva obrany.

Za účasti kardinála Dominika Duky či exministra obrany Alexandra Vondry osvědčení za aktivní odbojovou činnost osobně převzala i Eva Matoušková. V roce 1949 v rámci protikomunistické skupiny „Skřel“ zajišťovala úkryt osobám ohroženým komunistickým režimem. „Kdyby na to znova přišlo, znova bych vytáhla do boje,“ svěřila se Matoušková. Dnes ji za to šéf resortu Martin Stropnický udělil plaketu.

Podle Stropnického je důležité zejména mladým připomínat osudy lidí, kteří za komunistického režimu často riskovali i své životy a třeba ukrývali pronásledované státní mocí. „Když dneska klikají na internetu, že se jim (ruský) prezident (Vladimir) Putin zdá demokratický, tak je dobré vědět, jaké to tady bylo v 50. letech a jaké to bylo v 70. a 80. letech, kdy už nešlo o život, ale šlo o kariéry, o možnost studovat a jakési životní pohodlí,“ prohlásil Stropnický po ceremoniálu.

Více než sto odbojářů se už ocenění nedočká

Z dnešních 35 odbojářů musela část lidí čekat na ocenění až tři roky. Více než sto podaných žádostí přitom skončilo v koši. Tito lidé totiž zemřeli dřív, než ministerstvo jejich žádost vyřídilo. V tomto případě jejich pozůstalí manželé či nejbližší příbuzní od státu za odbojovou činnost obdrží jen poloviční částku.

Pro Bohumila Robeše přišlo ocenění včas. Mnozí z jeho kamarádů se ani nedožili svobody. „Skuteční hrdinové zemřeli a já je viděl zmírat,“ poznamenal protikomunistický odbojář.

Za necelé tři roky platnosti zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který umožnil morálně i finančně ocenit bojovníky proti totalitnímu režimu v Československu, o uznání účasti v třetím odboji požádalo přes 4 000 lidí. V 515 případech etická komise odsvědčení schválila, více než 800 žádostí naopak zamítla a přes 200 jich zastavila. Zatím tak rozhodla ve zhruba 1 500 případech.

Stropnický po nástupu do funkce do čela této komise jmenoval vojenského historika Eduarda Stehlíka, jemuž se podle ministra podařilo množství vyřízených žádostí téměř zdvojnásobit. „Ani to nebylo nasazením více lidí, ale změnou přístupu,“ uvedl Stropnický, podle něhož dřívější práce komise „vykazovala známky nevůle“. Dokumenty se podle něj často zbytečně vracely z úřadu na úřad a mnoho žadatelů se výsledku vůbec nedožilo. „To se mi zdálo, že bylo potřeba odstranit jako neduh,“ dodal Stropnický.

„Máme zde spisy, které mají 1 300 stránek, ale máme také spisy, které mají 40 tisíc stran. Člověk musí veškeré materiály prozkoumat a až poté vynést stanovisko,“ vysvětlil složitost řešených případů ředitel odboru válečných veteránů Eduard Stehlík. Dřívejší liknavost je podle něj neomluvitelná. „Velice těžko nesu každý případ, kdy někdo ze žadatelů zemře, aniž by se dočkal ocenění,“ dodal vojenský historik.

Rychlejšímu zpracovávání žádostí má pomoci nová organizace posuzovatelských týmů na ministerstvu obrany. Místo šesti fungují tři přehlednější. V každém je po čtyřech historicích, dvou právnících a dvou administrativních silách. Měli by dokázat zdánlivě nemožné - v co nejkratší době zpracovat zbývajících čtyři tisíce žádostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 5 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 10 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 14 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 16 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.