Na českou diplomacii útočili hackeři ve službách cizího státu

Za červnovým kybernetickým útokem na ministerstvo zahraničí stojí cizí státní moc. Vyplývá to z informací Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Úřad to sdělil senátnímu výboru pro obranu a bezpečnost. Výbor následně vyzval vládu, aby kybernetické bezpečnosti věnovala veškerou pozornost a rozpočtové prostředky. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že útokem se bude po skončení vládních prázdnin zabývat Bezpečnostní rada státu, která řešila i minulé útoky.

Podle serveru Deník N za červnovým hackerským útokem na českou diplomacii s velkou pravděpodobností stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Ruské velvyslanectví ovšem označilo informaci Deníku N o možné zodpovědnosti GRU za spekulaci a záležitost nechtělo dále komentovat.

Deník N napsal, že útok na ministerstvu odhalili státní specialisté na kybernetickou bezpečnost. Hackeři při něm narušili vnější počítačovou síť ministerstva, ve které nejsou utajované informace. Senátní výbor v úterý se znepokojením konstatoval, že tento incident je „podle informací NÚKIB útokem cizí státní moci“.

Dávat více peněz na bezpečnost

Senátoři zároveň doporučili vládě, aby tyto incidenty brala s nejvyšší vážností. Kabinet také vyzvali, aby věnoval veškerou pozornost a rozpočtové prostředky na posílení kybernetické bezpečnosti nejen na úřadech, které jsou pod kybernetickým útokem, ale aby také přijal opatření, která umožní kybernetickým útokům zamezit.

Předseda výboru Pavel Fischer novinářům po jednání řekl, že podle informací NÚKIB jsou česká ministerstva pod kybernetickým atakem. „Je potřeba do obrany kybernetické infrastruktury investovat lidi, prostředky, finance a také úsilí,“ uvedl.

NÚKIB se prostřednictvím svého mluvčího Radka Holého nechtěl k případu vyjadřovat. „Usnesení výboru bereme na vědomí,“ řekl ČTK. Mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha ČTK napsal, že kontrarozvědka o útocích ví a dlouhodobě v této záležitosti s NÚKIB spolupracuje.

Babiš odmítl, že by se útoky týkaly obecně českých ministerstev. „Je potřeba, aby to pan ministr (zahraničí) řešil a aby NÚKIB konkrétně doporučil, jak tomu zabránit. Není to plošný problém, je to problém ministerstva zahraničních věcí,“ uvedl Babiš. Ministerstvo zahraničí vede Tomáš Petříček z ČSSD.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) odborníci kybernetický útok už delší dobu řeší. „Na řešení situace na ministerstvu zahraničních věcí se již několik měsíců intenzivně pracuje v součinnosti ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a Národní agentury pro komunikační a informační technologie,“ napsal Hamáček agentuře ČTK bez bližších podrobností.

V souvislosti s jednáním o státním rozpočtu ovšem Hamáček uvedl, že bude požadovat 600 milionů korun navíc na kybernetickou bezpečnost.

Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová sdělila, že kybernetická bezpečnost je pro úřad dlouhodobě prioritou. „Na jejím zlepšování pracujeme systematicky neustále,“ poznamenala.

Čeho hackeři už dosáhli

Dvěma podobným útokům čelilo ministerstvo zahraničí podle výroční zprávy BIS za rok 2017 už dříve. V jednom případě hackeři systém narušili asi začátkem roku 2016 a do odhalení o rok později měli přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh.

Získali tak údaje vhodné pro další útoky a seznam možných cílů napříč státními institucemi, uvedla BIS. Na úřad směřoval i další útok, u kterého je podle rozvědky z dostupných informací zřejmé, že má původ u ruských tajných služeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
18:50Aktualizovánopřed 35 mminutami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 2 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 4 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.