Praha – Na rozvoj vzdušných sil v naší armádě vyčlení ministerstvo obrany do roku 2021 7,3 miliardy korun. V této částce je započítána modernizace vrtulníkového letectva, nákup radarů, ale i další technologie. Naopak neobsahuje zhruba 1,3 miliardy ročně, které dává armáda za pronájem gripenů. Dnes materiál z pera ministerstva obrany odsouhlasila vláda.
„Představuje součet toho, co je v oblasti vzdušných sil do roku 2021 potřeba na zemi, co je potřeba ve vzduchu, co je potřeba z hlediska lidského nebo i materiálního,“ poznamenal na brífinku po jednání kabinetu ministr obrany Martin Stropnický. Dokument podle něj určuje, kolik bude stát armádu udržení současných schopností. „Jsou v tom akvizice i nákupy služeb,“ řekl ministr. Částka ale podle něj neobsahuje splátky za pronájem stíhaček Gripen, které činí 1,3 miliardy korun ročně.
Největší položky podle Stropnického budou představovat modernizace vrtulníků a nákup mobilních radarů. V materiálu se dále mluví o náhradě zastaralých letištních radiolokátorů, přistávacích systémů a modernizaci světlotechnického systému a další infrastruktury na vojenských letištích. Pokračovat dále bude kromě modernizace vrtulníkového letectva i rozvoj taktického a dopravního letectva.
Zbrojní analytik Jaroslav Štefec
„V současnosti jsou vzdušné síly skutečně malé a v podstatě nedokáží bránit ani administrativní centrum, což je Praha. Spíše jsou stavěné na air-policing (střežení vzdušného prostoru) a podobné služby, které jsou převážně mírové. Ale nejsou stavěné pro dobu krizí, a už vůbec ne pro dobu války.“
Armáda chce nové vrtulníky, zároveň modernizuje ruské stroje
Armáda plánuje nakoupit 12 víceúčelových vrtulníků, jejich zaplacení by podle ministra mohlo být rozloženo do více let. Zároveň letectvo modernizuje ruské stroje Mi-171Š, dosud jich bylo upraveno sedm. Dvacet sedm milionů dolarů (689,5 milionu korun) stály např. nové kulomety M-134D-H Minigun, modernizován byl i kokpit a vrtulníky jsou vybaveny komunikačním zařízením nebo pozorovacím systémem.
Zlepšena byla také i jejich ochrana - v případě hrozby například některý z pěti senzorů aktivuje klamné cíle. Stroj dostal dále novou balistickou ochranu nejen kokpitu, ale i podlahy nákladového prostoru nebo motoru. Větší část zařízení české armádě věnovaly Spojené státy. Vrtulníky by mohly sloužit třeba českým speciálním jednotkám.
Podle zbrojního analytika Jaroslava Štefce by armáda potřebovala i jiný typ bojových vrtulníků - v současnoti používá modernizované stroje Mi-24: „Tady bude potřeba se porozhlédnout po jiných strojích, protože tyto beznadějně zastarávají. Ale znamená to trochu posílit i stíhací letectvo,“ uvedl ve Studiu ČT24.
Armáda také uvažuje o náhradě dosluhujících letounů JAK-40. Jednomu podle generálního štábu končí životnost letos, druhému v roce 2017. Jaké stroje je nahradí, by mělo být podle armády jasno do konce roku. Uvažuje se o nákupu dvou menších strojů nebo dalších transportních letounů CASA. Letectvo také často zmiňuje potřebu třetího letadla do vládní letky.
