Praha – K 1. září vstupuje v platnost novela trestního řádu, která do praxe zavádí institut spolupracujícího obviněného. Člověk, který usvědčí svého komplice v závažné organizované trestné činnosti, do budoucna musí od soudu získat nižší trest, případně může být viny zcela zbaven. Vedle tohoto institutu začíná k dnešnímu dni platit také model dohody o vině a trestu, díky němuž se budou moci v některých případech pachatel s obětí dohodnout, aniž by došlo k soudnímu přelíčení.
Institut spolupracujícího obviněného se vztahuje na ty osoby, které při vyšetřování závažné trestné činnosti významně pomohou k rozkrytí organizované skupiny (např. mafiánského gangu). Spolupracujícímu zločinci bude odměnou snížený trest, v některých případech může soud od trestu zcela upustit.
Někteří soudci ovšem tento model kritizují s tím, že u něj odvěký princip zločinu a trestu zřetelně selhává. „Výrazně zvýhodňován je ten pachatel trestné činnosti, který se rozhodne udávat svoje kamarády. Já si nemyslím, že by bylo na místě upouštět od potrestání jakéhokoliv pachatele trestné činnosti,“ konstatoval předseda Okresního soudu v Kutné Hoře Petr Franc.
Podle vyjádření náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela v tom ovšem samo ministerstvo žádný etický problém nespatřuje a stejně se vyjádřila i prezidentka Unie státních zástupců a vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová: „Jak se ukazuje v Evropě, je to velmi účinný nástroj a jiné nástroje v tomto směru selhávají. Já v tom problém nevidím.“
Dohoda o vině a trestu představuje druhou novinku, která s dnešním dnem vstupuje do platných opatření českého právního řádu. Státní zástupce ji bude moci v případě méně závažných trestných činů sjednat mezi pachatelem a jeho obětí, podmínkou je ovšem situace, kdy se pachatel k činu dozná a oběť s mimosoudním vyrovnáním vysloví souhlas. Dohodu vždy musí posvětit soud.
Ministerstvo spravedlnosti si od tohoto opatření slibuje zefektivnění trestního řízení. „Je to jednak zkrácení soudního řízení, dále také úspora veřejných prostředků,“ podotknul ministerský náměstek František Korbel. Podle informací ministerstva je průměrná délka trestního řízení v Česku 400 dnů a úřad doufá, že po zavedení dohody o vině a trestu se zkrátí minimálně o 20 procent na 320 dnů.
Novela vzbuzuje rozpaky
Podle státních zástupců zná ovšem české právo už dnes jiné, snazší a levnější způsoby než dohodu o vině a trestu. Kupříkladu Lenka Bradáčová tvrdí, že se může stát, že budou státní zástupci přistupovat spíše k jiným alternativním řešením - uplatnění dohody na závažné trestné činy, kde by mohla norma prospět, totiž do českého práva zaneseno nebylo (na rozdíl od ciziny - viz informační box).
„Vytýkáme novele tento nedostatek, že se možnost sjednávat dohodu o vině a trestu nerozšířila i na zvlášť závažné zločiny, kdy by mohl tento institut sehrát velice významnou roli z ohledu ekonomiky řízení i odhalování závažné trestné činnosti,“ uvedla v ČT24 Bradáčová.
Přímo nesouhlas se pak ozývá od některých soudců a advokátů, podle nichž novela otevírá prostor pro korupci. „Já jsem odpůrce. Myslím, že se dostaneme do situace, kdy dojde k handrkování o vině a trestu se státním zástupcem,“ varuje právník Josef Lžičař.
Dohodu znají Slováci i Italové
Dohoda o vině a trestu není neznámý institut. Na Slovensku funguje už šestým rokem a je jí zde dokonce možné sjednat u všech trestných činů včetně těch, které se dotýkají mladistvých. Nestanovuje ani nutnou obhajobu. Dohodu o vině a trestu u všech trestných činů používá také Německo, v omezené podobě funguje i ve Francii a Itálii, kde je ji možné použít u trestných činů s hranicí do pěti let odnětí svobody. Obdoba funguje také v trestním řízení ve Spojených státech; pokud se obžalovaný přizná, získá ze strany žaloby určité ústupky.
Novela také rozšiřuje možnosti pro podmíněné zastavení trestního stíhání; kdyby se například obviněný v souvislosti s dopravní nehodou zavázal, že nebude řídit, případ nepůjde k soudu a navíc řidič nebude mít záznam ve výpisu z rejstříku trestů.
