Praha - Lidé dnes na Vyšehradě uctili památku Karla Čapka - největšího českého spisovatele minulého století. U hrobu se v den 71. výročí jeho smrti sešlo asi dvě stě většinou starších lidí. Čapkův význam nejen jako spisovatele, ale i novináře připomněl publicista Jiří Černý a ukázku z jeho knihy O věcech obecných aneb Zoón politikon přečetl herec Miroslav Saic. Setkání u Čapkova hrobu, které se už stalo tradicí, je pro většinu účastníků pietního aktu příležitostí pozastavit se také u hrobů jiných českých spisovatelů, kteří na tomto hřbitově odpočívají. Skupinky lidí se zastavovaly také u hrobu hudebního skladatele Antonína Dvořáka, ale i u hrobky nakladatele Jaroslava Pospíšila, na které je napsáno, že by v ní mohl odpočívat Čapkův bratr Josef, kdyby nezemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsenu.
Čapkovo dílo se stále vydává a čte po celém světě. K nejkrásnějším patří jeho povídky, ale nejznámější jsou snad jeho protiválečné romány či hry, které byly aktuální hlavně v předvečer druhé světové války. Neztratily však na významu ani dnes.
Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel v Praze 25. prosince 1938. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem meziválečné české společnosti. Celý svět převzal slovo robot, které se objevilo v divadelní hře R.U.R.
O dílo jeho i jeho bratra, malíře a spisovatele Josefa, pečuje Společnost bratří Čapků. Má stovky členů a pobočku i na Slovensku v Trenčianských Teplicích, kde jejich otec působil jako lékař a oba tam prožili dětství.
Společnost bratří Čapků, která pietní setkání u spisovatelova hrobu organizuje, existuje od roku 1947. Snaží se přispívat k tomu, aby se trvale a s větší mírou uplatňoval duchovní vliv Karla a Josefa Čapkových, jejich odkaz filozofický, mravní a sociální, myšlenky humanismu a demokracie v pojetí Tomáše Garrigua Masaryka.
