Laboratoře odhalily poprvé za dva týdny přes deset tisíc nakažených

Laboratoře v Česku v úterý odhalily 10 169 případů koronaviru. Poprvé za dva týdny přibylo více než deset tisíc nakažených. Minulé úterý byl nárůst zhruba o tisíc případů nižší. V nemocnicích je s covidem 2854 pacientů, z toho 506 v těžkém stavu. Opět vzrostlo incidenční číslo. Reprodukční číslo se vrátilo nad hodnotu jedna, to znamená zrychlování epidemie. Čtrnáct senátorů podepsalo ústavní stížnost kvůli povinnému očkování pro vybrané skupiny. Vláda zkrátila dobu izolace a karantény na pět dnů, do karantény budou muset po rizikovém kontaktu i očkovaní a lidé, kteří v předchozím půlroce covid prodělali. Testovat se budou muset všichni zaměstnanci.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Od začátku epidemie v březnu 2020 se v Česku potvrdilo již více než 2,5 milionu případů koronaviru. Z nákazy se dosud vyléčilo zhruba 2,4 milionu lidí, s covidem naopak zemřelo 36 397 lidí.

V prosinci epidemie zpomalovala, v posledních dvou dnech ale počty nově nakažených v mezitýdenním srovnání rostou. Reprodukční číslo se po měsíci vrátilo nad hodnotu jedna, což znamená zrychlování epidemie. Číslo ukazující, kolik jeden pozitivně testovaný v průměru nakazí dalších lidí, aktuálně činí 1,2.

Odborníci očekávají, že bude nových případů dále přibývat kvůli nakažlivější variantě koronaviru omikron. „Nárůst incidence by nastal v lednu i bez omikronu se samotnou deltou, ale za další stoupání bude už zodpovědný hlavně omikron, který deltu rychle nahrazuje a vytěsňuje,“ sdělil epidemiolog Rastislav Maďar. 

Nákaz variantou omikron rychle přibývá v Královéhradeckém kraji, kde sekvenační metoda testování dosud potvrdila sedm případů varianty, čtyři z nich tento týden. Podle mluvčí tamní hygieny Veroniky Krejčí jde o komunitní šíření. „Kromě dvou prvních případů není u ostatních žádná vazba na zahraničí. U dalších 93 případů je zatím podezření na omikron na základě diskriminačního PCR. Od úterý do středy stoupl počet podezření o jednu třetinu,“ řekla.

Podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) může vlna omikronu přinést až 50 tisíc nových případů denně a kolem sedmi tisíc nakažených v nemocnicích.

Z revidovaných údajů vyplývá, že v pondělí počet pacientů s covidem v nemocnicích stoupl nad tři tisíce. K úterý sice poklesl, ale tento údaj se může při dalších aktualizacích změnit. Nemocnice totiž nahlašují mnoho hospitalizovaných zpětně.

Incidence je nejvyšší v Praze

Laboratoře v úterý provedly přibližně 88 tisíc testů, asi o jedenáct tisíc více než před týdnem. Pozitivita vzrostla v případě preventivních testů. Koronavirus se prokázal u 6,54 procenta odebraných vzorků, před týdnem to bylo 6,03 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, naopak klesla pozitivita z 13,85 na 12,62 procenta. Podíl pozitivních u takzvané diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se snížil z 26,15 na 24,5 procenta.

Incidenční číslo vzrostlo v devíti krajích, ve čtyřech se snížilo a v Královéhradeckém kraji stagnovalo. Nejvyšší incidence je v hlavním městě, kde na sto tisíc obyvatel připadá v uplynulém týdnu 514 nakažených. Naopak relativně nejlepší situace je nadále v Karlovarském kraji, který má incidenci 221.

Epidemie zrychluje také v dalších zemích. Dosud největší počty nových nákaz zaznamenaly v posledních dnech například USA, Francie, Austrálie, Itálie, Británie, Řecko, Švédsko mělo rekordní přírůstek 30. prosince. Nejvyšší týdenní počet nakažených na sto tisíc obyvatel na světě má podle agentury AFP Kypr, incidence tam v úterý měla hodnotu 2505.

Podle serveru Our World in Data je Česko sedmou nejvíce zasaženou zemí světa podle poměrného počtu nakažených.

Zájem o posilující dávku

Zdravotníci v úterý aplikovali 85 134 dávek vakcíny proti covidu. Zájem byl tak nejvyšší za dva týdny. Většina lidí si přišla pro posilující dávku. První vakcinaci podstoupilo zhruba 4600 lidí. Ukončené očkování má v Česku 6,67 milionu lidí.

V úterý se ve věkové kategorii 18 až 29 let otevřela registrace na posilující dávku po pěti měsících od druhé vakcíny. „Včera (v úterý, pozn. red.) se k očkování zaregistrovalo přes 88 tisíc občanů, z toho 84 tisíc na posilovací dávku. Ve věku 18 až 29 let evidujeme 42 tisíc zájemců o posilovací dávku. Za leden se na booster zaregistrovalo už přes 200 tisíc lidí,“ napsali na Twitteru zástupci Chytré karantény. Od začátku ledna si posilující dávku nechalo aplikovat více než 145 tisíc lidí. Celkově už ji má přes 2,5 milionu lidí.

Podle dat o očkování se do neděle celkově nechalo očkovat nebo se k vakcinaci přihlásilo 6,82 milionu lidí, což je asi 64,5 procenta české populace. Mezi lidmi staršími šedesáti let je proočkovanost více než 80 procent, u sedmdesátníků přes 90 procent. Stále ale zůstává asi 388 tisíc neočkovaných seniorů, kteří jsou rizikovou skupinou. Vážný průběh hrozí i mladším, například pokud jsou obézní nebo mají cukrovku. Třicátníků je očkováno asi 63 procent.

Ústavní stížnost kvůli povinnému očkování

Odborníci i politici vyzývají lidi, aby si pro očkování přišli, zvláště v době, kdy začíná převládat nakažlivější varianta omikron. Přeočkování totiž výrazně snižuje riziko vážného průběhu nemoci, který vyžaduje hospitalizaci.

Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) schválila vyhlášku, která má od března zavést povinné očkování pro seniory a vybrané profese. Ústavní stížnost kvůli ní podepsalo čtrnáct senátorů. Nařízení vakcinace je podle nich v rozporu s Listinou základních práv a svobod, vedlo by k nucenému odchodu části lidí z jejich zaměstnání, uvedli ve středu předkladatelé stížnosti. Současný kabinet Petra Fialy (ODS) má šanci to změnit ještě před rozhodnutím Ústavního soudu. Senátoři ale zdůraznili, že krok nejde proti vakcinaci.

Vláda zkrátila dobu izolace a karantény

Vláda na středečním zasedání schválila zkrácení izolací a karantén nařizovaných kvůli covidu-19 na pět dní. Opatření vstoupí v platnost v úterý 11. ledna. Dosud trvaly dva týdny, karanténu bylo možné ukončit po týdnu negativním testem. Kabinet upravuje tuto dobu po vzoru některých zemí kvůli variantě omikron, u které nastupují příznaky rychleji, takže by měli být lidé infekční kratší dobu.

Do izolace nastupují lidé s potvrzenou nákazou, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. V karanténě jsou lidé po rizikovém kontaktu s pozitivně testovaným člověkem. „Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti se šířením nákazy variantou omikron dospělo k tomu, že je možné a potřebné, a to i na základě zahraničních zkušeností, zkrátit karanténu a izolaci na pět dní,“ řekl Fiala.

Všichni zaměstnanci se budou muset testovat

Od 17. ledna bude platit opatření týkající se testování všech zaměstnanců. Budou se testovat pomocí antigenních samostestovacích sad, a to dvakrát týdně, nebo jednou za tři až pět dnů. Pokud antigenní test bude pozitivní, zaměstnanec zůstane pět dnů v karanténě, počínaje následujícím dnem po pozitivním odběru. 

Testování nebudou muset podle Válka podstupovat lidé, kteří pracují z domu nebo nejsou rizikem pro ostatní. Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě uvedlo, že výjimku budou mít ti, „kteří se v místě výkonu činnosti nesetkávají se třetími osobami“.

Předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) v Interview ČT24 připustil, že „pokud bychom trvali na čtrnáctidenní karanténě, může se do ní v jeden moment dostat velká část pracující populace a to je likvidační“. Nejde podle něj ale o upřednostňování ekonomického hlediska nad zdravotním, ačkoli nejsou k dispozici spolehlivé důkazy o tom, že omikron po pěti dnech už není infekční.

Není si jist, jestli se dá antigenní samotest považovat za důkaz, že zaměstnanec do karantény musí odejít. Z ministerstva zdravotnictví také nemá informace o tom, jestli se pozitivní samotest propíše do aplikace Tečka a bude pak moci být považován za potvrzení o prodělání nemoci.  Podpořil by také povinné očkování pro lidi starší šedesáti let a pro profesní skupiny, „které se starají o seniory a jsou s nimi v kontaktu“.

Nahrávám video

Do karantény budou muset i očkovaní

Do karantény budou muset po rizikovém kontaktu s pozitivně testovaným na koronavirus nastoupit i očkovaní a lidé do šesti měsíců po prodělání covidu. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Očkovaní dosud po rizikovém kontaktu nemuseli na test ani nastoupit povinnou karanténu a prodělání nemoci lidi z těchto podmínek vyvázalo na půl roku. Na konci listopadu hlavní hygienička metodický pokyn upravila tak, že lidé, kteří žijí s nakaženým ve společné domácnosti, musí na PCR test, ale do karantény ani do obdržení jeho výsledku nemusí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část lidí na vedra nehleděla. Běhali do vrchu nebo koncertovali

S horkou nedělí se potýkali pořadatelé a účastníci sportovních a kulturních akcí, tedy těch, které se navzdory tropům konaly. Například Janské Lázně v Krkonoších hostily dlouho plánované Mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu. V Hukvaldech se s vysokými teplotami museli vyrovnat hudebníci. Vedro nesvědčilo ani elektrokolům. Častěji než jindy pak byli v akci záchranáři.
Právě teď

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
12:47Aktualizovánopřed 24 mminutami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
09:38Aktualizovánopřed 31 mminutami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 8 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 12 hhodinami

VideoNový návrh řeší, jak platit asistenty pedagogů

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.
před 12 hhodinami
Načítání...