Praha – „V případě, že budou politici prezidentovi stále ustupovat, bude toho využívat,“ komentoval ústavní právník Jan Kysela proces jmenování vlády. „Od té doby, co je Miloš Zeman prezidentem, jsme svědky celé řady kroků a činností, které nasvědčují tomu, že jeho pojetí úřadu úplně nekoresponduje představě ústavodárce. Každopádně platí, že jak si kdo ustele, tak si lehne,“ upozornil Kysela na to, že by měli politici vtlačit Zemana do jeho původní role.
Podle Kysely mají být politici aktivní a nepřistupovat na to, co si prezident usmyslí. „Měli by ho vtlačovat do původní role, nepřikyvovat mu, ale spíše mu čelit,“ řekl Kysela. Kdyby Bohuslav Sobotka nebyl jmenován nebo by prezident nevyhověl jeho návrhům, dají se podle Kysely kombinovat politické a právní donucovací prostředky. „Jestli to budoucí vláda prezidentovi toleruje, je to její věc,“ dodal.
Kandidát na premiéra Bohuslav Sobotka předal prezidentu Miloši Zemanovi podepsaný originál koaliční smlouvy. Učinil tak jen pár hodin poté, co Zeman vznesl řadu výhrad k seznamu zvažovaných ministrů.
- Více k prezidentovým výhradám si můžete přečíst zde.
- Reakce kandidátů na ministry podrobněji zde.
Zeman: Návrh není něco, co musíte automaticky akceptovat
Několik týdnů se řeší otázka, zda může prezident navrženého kandidáta odmítnout. Zeman k tomu na tiskové konferenci uvedl, že vládu jmenuje prezident na návrh předsedy vlády. „Pokud jde o slovo návrh, v běžné češtině má naprosto jednoznačný význam. Návrh není něco, co musíte automaticky akceptovat.“ Zeman si prý prostudoval materiál Ústava ČR: komentář od Dušana Hendrycha z roku 1997, kde se prý píše, že prezident republiky má právo návrh předsedy vlády odmítnout.
Podle Kysely nejsou Zemanovy argumenty korektní. Prezident se podle něj opírá o jednu větu, která je vložena do úplně jiného kontextu. „Prezident není striktně vázán návrhem předsedy vlády na jmenování členů vlády, nicméně kontext věty říká, že klíčová je právě osoba premiéra,“ upozornil Kysela. „Dále se prezident opírá o dvouvěté stanovisko ředitele Ústavu státu a práva Bárty, které platí v případě, že se někdo domnívá, že pět minut poté, co předseda vlády doručí seznam ministrů, je prezident povinen tyto lidi jmenovat. Prezident samozřejmě musí ověřit, jestli neexistují nějaké zákonné překážky. Může to trvat týden, ale ne déle,“ řekl Kysela.
Koaliční strany deklarovaly, že prezidentovi ustoupit nehodlají:
Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD a kandidát na ministra zahraničí: "Varianty hledat nebudeme. Máme za sebou mandáty z voleb. Pro nás je rozhodující, jestli nám dá sněmovna důvěru. Pokud bychom přistoupili na to, že prezident by byl další entita, která by skládala vládu, posunujeme se do jakéhosi poloprezidentského systému. Vím, že Zeman je obdivovatelem Charles de Gaulla a jeho páté republiky. Ale koalice říká ne, nemáme zájem. Dokonce mám pocit, že s tím souhlasí opozice. Pan prezident to prostě zkouší. Drtivá většina ústavních právníků podporuje výklad ústavy, který máme my."
Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO: „Nepředpokládáme, že by se na tom seznamu mělo něco měnit. Potěšilo mě, že má Zeman v plánu se s ministry setkat a své pochybnosti s nimi prodiskutovat. Věřím, že po setkání budou jeho obavy a pochybnosti rozptýleny.“
Jan Bartošek, místopředseda KDU-ČSL: "Jsem rád, že prezidenta při vážnosti neopustil humor. Jsme přesvědčeni, že nebude nic bránit tomu, aby ministry jmenoval.
Opozice je podobného názoru:
Leoš Heger, místopředseda TOP09: "Je velmi správné neustoupit tlaku prezidenta. Současná koalice postupuje správně. Sobotka dal demokraticky dohromady koalici, která má rozumnou většinu. Prezident dobře ví, že situace došla tak daleko, že už s tím nemůže nic udělat. I bývalí prezidenti měli výhrady k některým ministrům, ale nikdy se to neprojednávalo takhle veřejně, před očima celého národa, protože to budoucí vládu dehonestuje a budoucí ministry to staví do špatného světla. Tato debata jenom zdržuje to, aby vláda, která tu být neměla, už odešla.
Tomio Okamura, předseda hnutí Úsvit přímé demokracie: „Prezident má legitimní právo se vyjádřit ke kvalitě ministrů. Ministři by měli být odborníci, ne politické podržtašky nebo trafikanti. To v Úsvitu nesnášíme. My je ale kritizovat nebudeme, podíváme se na jejich konkrétní kroky a návrhy a uvidíme. Nežijeme v prezidentském systému. Strany mají právo navrhnout své ministry a sestavit vládu.“
Kysela: Zeman s lustracemi zkouší, kam až může zajít
A pak ještě jedna věc a tou je ta podmínka pana prezidenta, že pokud bude v prvním čtení ve sněmovně projednán služební zákon, nebude trvat na tom, aby předseda hnutí ANO Andrej Babiš disponoval negativním lustračním osvědčením.
„Kdybych chtěl, aby tato vláda nevznikla, využil bych platné zákonné překážky, která se jmenuje lustrační zákon. Jak víte, byl jsem to naopak právě já, kdo navrhl vstřícné gesto, aby v případě, když Poslanecká sněmovna přijme alespoň v prvním čtení služební zákon, tato překážka odpadla, protože v nové verzi služebního zákona se zřejmě, pokud se Sněmovna nedohodne jinak, tato překážka objevovat nebude…“ uvedl prezident ve svém projevu.
„Toto je jediná podmínka, která má právní povahu a prezident republiky na ní paradoxně netrvá, což je velmi zvláštní,“ komentoval ústavní právník Kysela. „V zásadě existují jenom dvě možnosti: buď z lustračního zákona plyne, že ministr má mít čisté lustrační osvědčení, a pak pan Babiš být ministrem prostě nemůže, protože mu to zákon zakazuje – pakliže nebude přijat zákon, který se stane účinným a tuto překážku odstraní. Nebo to z lustračního zákona neplyne, takže žádná právní překážka k tomu být ministrem neexistuje a jedná se o problém politický – tedy jde o to, zda si přejeme, aby někdo, kdo nemá čisté lustrační osvědčení, byl členem vlády,“ vysvětlil Kysela.
Pokud se prezident tváří tak, že je chybějící lustrační osvědčení překážkou právní, potom podle Kysely rozhodně nezmizí tím, že nějaký zákon projde prvním čtením, poněvadž není zaručeno, že bude definitivně schválen. „Pokud někdo za rok zruší daně, tak to neznamená, že je máme dnes přestat platit,“ vysvětlil Kysela.
Nová vláda má mít 17 postů včetně premiéra a dvou ministrů bez portfeje. Kdo všechno by v ní měl zasednout, najdete zde. Sociální demokracii připadne osm míst, hnutí ANO šest a lidovcům tři. ANO i KDU-ČSL budou mít po jednom vicepremiérovi. V padesátistránkové koaliční smlouvě strany slibují například zrušení většiny zdravotnických poplatků, vyšší růst důchodů i minimální mzdy. Zatím nechtějí zvyšovat daně. Co všechno obsahuje koaliční smlouva, najdete zde.
