Praha – Ústavní právník Jan Kysela zatím nezaznamenal „silný nezpochybnitelný důvod, pro který by si mohl myslet, že volba prezidenta v daném termínu nemůže proběhnout“. V Událostech, komentářích ale zároveň podotkl, že bude záležet na tom, co konkrétně bude ve stížnostech k Ústavnímu soudu uvedeno. Stížnost na prováděcí zákon k přímé volbě podle něj termín voleb nijak neovlivní. Vliv na datum ale mohou mít konkrétní námitky proti postupu ministerstva vnitra nebo proti rozsahu přezkumu, který provedl Nejvyšší správní soud.
Podle Kysely by mohl Ústavní soud volbu prezidenta odložit. Stížnosti by ale v takovém případě musely být koncipovány tak, aby nesměřovaly jen proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), ale i proti rozhodnutí předsedy senátu o vyhlášení voleb. „V případě, že by si stěžovali jen na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tak to by podle mého soudu žádný dopad na termín voleb mít nemělo a ani nemohlo,“ domnívá se Kysela.
Kysela: Organizátor petice měl údaje opatřit, jinak se vydal riziku vyškrtnutí
Podání stížnosti k Ústavnímu soudu už avizovala advokátka Klára Samková. Co přesně bude obsahem její stížnosti, se ale zatím neví. „To, co jsem měl zatím možnost sledovat v médiích, se v zásadě točilo kolem z jejího hlediska vysokého počtu 50 tisíc občanů, což je nicméně údaj uvedený v Ústavě. Přezkoumávat Ústavu co do ústavnosti je možné jen ve zcela výjimečných případech a tenhle to podle mého soudu není… Odhadoval bych, že tuto stížnost soud spíše odmítne.“
To, že probíhá přímá volba, podle Kysely navíc vůbec neznamená, že se budou o post hlavy státu ucházet i občanští kandidáti: „Klidně by to mohli být jen kandidáti poslanečtí nebo senátorští. Pokud občanští kandidáti jsou, pak je do značné míry věcí úvahy ústavodárce, jestli to spojí s počtem pěti tisíc nebo padesáti tisíc podpisů.“ Požadavek na 50 tisíc podpisů sice podle Kysely není malý, ale řada kandidátů ho přesto dokázala splnit.
Jan Kysela: „Kdyby měl Ústavní soud přezkoumávat prováděcí zákon, tak je vcelku evidentní, že to nemůže do lednového termínu stihnout. Nicméně samotný přezkum zákona nutně s volbami nesouvisí. Dokud nebude o zákonu rozhodnuto, tak se má za to, že je ústavně konformní. I když by o něm Ústavní soud rozhodl po několika měsících poté, co se volby konaly, tak s volbami už to nemá nic do činění. Zákon ale nemůže být používán pro příště.“
Na adresu Tomia Okamury předseda volebního senátu NSS Vojtěch Šimíček uvedl, že v jeho případě byly smyšlené celé podpisové archy, některé dokonce sepsané jen jednou rukou. To ale odmítnutý kandidát popírá. Nikde podle něj není napsané, že adresa a jméno musí být napsané stejnou rukou jako podpis. „To, že je proces zatížený celou řadou pochybností, to je evidentní. Jestli jsou to pochybnosti, které mají ústavní relevanci, si netroufám jednoznačně říci,“ uvedl Kysela.
Vladimír Dlouhý zase poukazoval na to, že pro ztotožnění občana podle něj stačí jen jméno a datum narození, nikoliv trvalé bydliště. „Když zákonodárce zvolí určitý soubor údajů, tak ve chvíli, kdy není zcela iracionální, tak by asi mělo být na tom, kdo petici organizuje, aby je všechny opatřil. Když je neopatří, vydává se riziku, že údaj bude vedený jako neúplný a bude vyškrtnut,“ poznamenal Kysela.
