Mimořádná sněmovní schůze má podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka nastolit základní hodnotový směr dalších kroků vůči Ukrajině. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích souhlasil, že Česká republika potřebuje jednoznačnou pozici. Je potřeba přemýšlet, co nastane, když se věci nebudou dařit tak, jak si všichni představujeme, řekl k situaci v zemi bránící se ruské agresi místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) prohlásil, že kabinet „chce zajistit další financování pokračování zabíjení na Ukrajině“.
Kupka vnímá rozpor mezi činy a slovy politiků ANO týkajícími se Ukrajiny. Havlíček to vysvětluje potřebou řešit možnou „variantu B“
Ministr dopravy Martin Kupka, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček a člen výboru pro bezpečnost Radek Koten v debatě o mimořádné schůzi k bezpečnostním rizikům (zdroj: ČT24)
Poslanci se v úterý na mimořádné schůzi věnovali bezpečnostním hrozbám pro Česko. Na programu se shodli lídři pěti vládních stran. Požadavek na svolání mimořádné schůze vznesl v pondělí šéf Pirátů Ivan Bartoš poté, co předseda ANO Andrej Babiš v neděli žádal v e-mailu od svých spolupracovníků informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti) – včetně toho, zda má děti. Událost se stala podle premiéra Petra Fialy (ODS) bezprostředním impulzem, koalice ale upozorňuje zejména na to, jak Babiš komentuje zahraničněpolitické události, ale i bezpečnost.
Michálek řekl, že vnímá jistou únavu po více než dvou letech Putinovy války. „A že samozřejmě je tady neustálý tlak, abychom přemýšleli o nějakém mírovém řešení, ruských mírových nabídkách a podobně, které ale považujeme za velmi problematické, pokud u nich nebude přítomna Ukrajina a pokud nebudou ty kroky učiněny ve spolupráci s Ukrajinou,“ upozornil.
Koalice se chce na mimořádném zasedání podle Michálka dohodnout s opozicí na řešení základního směru zahraniční politiky. „Který by potom byl respektován ze strany všech aktérů,“ dodal. Řekl, že návrh byl opozici zaslán v pondělí a středa bude věnována doladění finální verze takového usnesení. „Které nastolí základní hodnotový směr dalších kroků vůči Ukrajině,“ vysvětlil.
Také Kupka vnímá jako základní téma schůze vymezení jasného směru české politiky. „A pokud tady slyšíme relativizaci, a té se Andrej Babiš prokazatelně dopouští, tak chceme dát jasně najevo, že Česká republika potřebuje jednoznačnou pozici – i proto, aby byla vnímána dále tak bezpečně a dále tak dobře, jako jsme v poslední době na mezinárodním poli vnímáni,“ řekl. Za dobré by považoval, pokud ANO bude brát vážně svá slova o tom, že Česko je pevnou součástí NATO a má pevný postoj k útoku Ruska na Ukrajinu.
Havlíček prohlásil, že zatímco Piráti podle něj ještě před pár lety zpochybňovali účast České republiky v Severoatlantické alianci, ANO v té době vyslalo vojáky NATO do Pobaltí. „Zvýšili jsme výdaje na obranu z 0,9 na 1,4 procenta (HDP, pozn. red.), podpořili jsme dvě procenta v rámci NATO, podpořili jsme smlouvu mezi USA a Českou republikou a jasně jsme řekli, že NATO a vstup do NATO byl jeden z nejdůležitějších aktů v rámci naší historie,“ prohlásil Havlíček. Michálek reagoval, že Piráti mají už sedm let na webu zveřejněné jasné stanovisko k Alianci.
„Realistický pohled“
Havlíček zopakoval, že ANO podpořilo vše zásadní týkající se Ukrajiny. Jmenoval odsouzení ruského agresora, podporu ukrajinských uprchlíků, ekonomickou a vojenskou podporu napadené země, výcvik vojáků nebo podporu takzvaného lex Ukrajina. Kupka ocenil, že se ANO v tomto ohledu staví v hlasování za podstatné věci. „Ale tím spíš pak nechápu tu relativizaci, která následuje. Proč je tam tak obrovský rozpor mezi akty a mezi slovy, která potom přijdou?“ tázal se.
Havlíček vyjadřování ANO vysvětlil tak, že je potřeba přemýšlet, co nastane, když se věci nebudou dařit „tak, jak si všichni představujeme“. „Situace se nějakým způsobem vyvíjí a je bohužel taková, že Rusko se mírně posunuje, to je realita,“ upozornil. Podle něj je tak potřeba řešit možnou variantu B. „Nebo se budeme dívat na to, že tam neustále budeme dodávat další peníze a zbraně, což my schvalujeme v tuto chvíli, protože je třeba podpořit Ukrajinu, jenomže zcela zjevně to nevede k tomu, že by Ukrajina v tuto chvíli zvítězila,“ míní. „Je na tom něco divného, že jen nekýveme, že se snažíme hledat i nějaké další řešení?“ dodal.
Podle Kupky realistický pohled znamená udělat maximum pro to, aby se Ukrajina mohla bránit. Stejný názor má i Michálek. „A když s námi Ukrajina bude chtít koordinovat, jak uspořádat mírovou konferenci, tak to samozřejmě uděláme a opět pomůžeme. (…) Ale nikdy nedopustíme, aby se opakovalo, co se nám stalo v Mnichově, aby se o nějakém státu rozhodovalo bez jeho vědomí na základě dohody nějakých velmocí,“ zdůraznil Michálek. Havlíček souhlasil, že mírová jednání musí být v souladu s Ukrajinou. „Ale stejně tak u toho musí sedět Rusko,“ dodal.
Koten řekl, že SPD od začátku navrhuje jednání o míru. „Pokud se nebude jednat, tak toho nenechá ani jedna ze zúčastněných stran,“ míní. Pokračování války a další mrtví podle něj nejsou dobrou variantou pro Ukrajinu ani Rusko.
Koten také uvedl, že si pod jednáním o bezpečnosti Česka představuje jednání o potravinové a energetické bezpečnosti, dostupnosti léčiv a zdravotní péče. „Ale to se neděje. A tady v podstatě probíhá jen diskuse na téma uniklé informace ze soukromého e-mailu předsedy ANO a já si myslím, že jakékoliv zpochybňování někoho z některé strany, že představuje bezpečnostní riziko – já to naopak vnímám, že bohužel tato nekompetentní vláda představuje bezpečnostní riziko pro občany v České republice,“ prohlásil Koten. Podle něj se kabinet místo zmíněných otázek stará o jiné věci. „Chce nějakým způsobem zajistit další financování pokračování zabíjení na Ukrajině a mně to připadá v podstatě jenom jako přání války a nekonečné pokračování tohoto konfliktu,“ řekl.
Právě tato slova podle Michálka ukazují, že mimořádná schůze k bezpečnosti je potřeba. „Já se vážně ohrazuji proti tomu, že by naše vláda chtěla posilovat nebo pokračovat v zabíjení, to je úplný nesmysl. Kroky, které děláme, mají pomoci tomu, kdo se brání před agresí Putina – to je ten, kdo zabíjí civilisty, ten, kdo v tuto chvíli provozuje naprosto otevřeně teroristickou vládu v Rusku,“ zdůraznil Kupka. Upozornil, že myslet si, že míru lze dosáhnout podlézáním agresorovi, není řešení. Takové jednání podle něj slouží naopak k posílení agresora. Zopakoval, že je nutné poskytnout Ukrajině patřičnou pomoc. „Protože tady jde opravdu o mezinárodní rizika a další postup Ruska dál,“ akcentoval.
