Kupka vnímá rozpor mezi činy a slovy politiků ANO týkajícími se Ukrajiny. Havlíček to vysvětluje potřebou řešit možnou „variantu B“

44 minut
Ministr dopravy Martin Kupka, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček a člen výboru pro bezpečnost Radek Koten v debatě o mimořádné schůzi k bezpečnostním rizikům
Zdroj: ČT24

Mimořádná sněmovní schůze má podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka nastolit základní hodnotový směr dalších kroků vůči Ukrajině. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích souhlasil, že Česká republika potřebuje jednoznačnou pozici. Je potřeba přemýšlet, co nastane, když se věci nebudou dařit tak, jak si všichni představujeme, řekl k situaci v zemi bránící se ruské agresi místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) prohlásil, že kabinet „chce zajistit další financování pokračování zabíjení na Ukrajině“.

Poslanci se v úterý na mimořádné schůzi věnovali bezpečnostním hrozbám pro Česko. Na programu se shodli lídři pěti vládních stran. Požadavek na svolání mimořádné schůze vznesl v pondělí šéf Pirátů Ivan Bartoš poté, co předseda ANO Andrej Babiš v neděli žádal v e-mailu od svých spolupracovníků informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti) – včetně toho, zda má děti. Událost se stala podle premiéra Petra Fialy (ODS) bezprostředním impulzem, koalice ale upozorňuje zejména na to, jak Babiš komentuje zahraničněpolitické události, ale i bezpečnost.

Michálek řekl, že vnímá jistou únavu po více než dvou letech Putinovy války. „A že samozřejmě je tady neustálý tlak, abychom přemýšleli o nějakém mírovém řešení, ruských mírových nabídkách a podobně, které ale považujeme za velmi problematické, pokud u nich nebude přítomna Ukrajina a pokud nebudou ty kroky učiněny ve spolupráci s Ukrajinou,“ upozornil.

Koalice se chce na mimořádném zasedání podle Michálka dohodnout s opozicí na řešení základního směru zahraniční politiky. „Který by potom byl respektován ze strany všech aktérů,“ dodal. Řekl, že návrh byl opozici zaslán v pondělí a středa bude věnována doladění finální verze takového usnesení. „Které nastolí základní hodnotový směr dalších kroků vůči Ukrajině,“ vysvětlil.

Také Kupka vnímá jako základní téma schůze vymezení jasného směru české politiky. „A pokud tady slyšíme relativizaci, a té se Andrej Babiš prokazatelně dopouští, tak chceme dát jasně najevo, že Česká republika potřebuje jednoznačnou pozici – i proto, aby byla vnímána dále tak bezpečně a dále tak dobře, jako jsme v poslední době na mezinárodním poli vnímáni,“ řekl. Za dobré by považoval, pokud ANO bude brát vážně svá slova o tom, že Česko je pevnou součástí NATO a má pevný postoj k útoku Ruska na Ukrajinu.

Havlíček prohlásil, že zatímco Piráti podle něj ještě před pár lety zpochybňovali účast České republiky v Severoatlantické alianci, ANO v té době vyslalo vojáky NATO do Pobaltí. „Zvýšili jsme výdaje na obranu z 0,9 na 1,4 procenta (HDP, pozn. red.), podpořili jsme dvě procenta v rámci NATO, podpořili jsme smlouvu mezi USA a Českou republikou a jasně jsme řekli, že NATO a vstup do NATO byl jeden z nejdůležitějších aktů v rámci naší historie,“ prohlásil Havlíček. Michálek reagoval, že Piráti mají už sedm let na webu zveřejněné jasné stanovisko k Alianci.

„Realistický pohled“

Havlíček zopakoval, že ANO podpořilo vše zásadní týkající se Ukrajiny. Jmenoval odsouzení ruského agresora, podporu ukrajinských uprchlíků, ekonomickou a vojenskou podporu napadené země, výcvik vojáků nebo podporu takzvaného lex Ukrajina. Kupka ocenil, že se ANO v tomto ohledu staví v hlasování za podstatné věci. „Ale tím spíš pak nechápu tu relativizaci, která následuje. Proč je tam tak obrovský rozpor mezi akty a mezi slovy, která potom přijdou?“ tázal se.

Havlíček vyjadřování ANO vysvětlil tak, že je potřeba přemýšlet, co nastane, když se věci nebudou dařit „tak, jak si všichni představujeme“. „Situace se nějakým způsobem vyvíjí a je bohužel taková, že Rusko se mírně posunuje, to je realita,“ upozornil. Podle něj je tak potřeba řešit možnou variantu B. „Nebo se budeme dívat na to, že tam neustále budeme dodávat další peníze a zbraně, což my schvalujeme v tuto chvíli, protože je třeba podpořit Ukrajinu, jenomže zcela zjevně to nevede k tomu, že by Ukrajina v tuto chvíli zvítězila,“ míní. „Je na tom něco divného, že jen nekýveme, že se snažíme hledat i nějaké další řešení?“ dodal.

Podle Kupky realistický pohled znamená udělat maximum pro to, aby se Ukrajina mohla bránit. Stejný názor má i Michálek. „A když s námi Ukrajina bude chtít koordinovat, jak uspořádat mírovou konferenci, tak to samozřejmě uděláme a opět pomůžeme. (…) Ale nikdy nedopustíme, aby se opakovalo, co se nám stalo v Mnichově, aby se o nějakém státu rozhodovalo bez jeho vědomí na základě dohody nějakých velmocí,“ zdůraznil Michálek. Havlíček souhlasil, že mírová jednání musí být v souladu s Ukrajinou. „Ale stejně tak u toho musí sedět Rusko,“ dodal.

Koten řekl, že SPD od začátku navrhuje jednání o míru. „Pokud se nebude jednat, tak toho nenechá ani jedna ze zúčastněných stran,“ míní. Pokračování války a další mrtví podle něj nejsou dobrou variantou pro Ukrajinu ani Rusko.

Koten také uvedl, že si pod jednáním o bezpečnosti Česka představuje jednání o potravinové a energetické bezpečnosti, dostupnosti léčiv a zdravotní péče. „Ale to se neděje. A tady v podstatě probíhá jen diskuse na téma uniklé informace ze soukromého e-mailu předsedy ANO a já si myslím, že jakékoliv zpochybňování někoho z některé strany, že představuje bezpečnostní riziko – já to naopak vnímám, že bohužel tato nekompetentní vláda představuje bezpečnostní riziko pro občany v České republice,“ prohlásil Koten. Podle něj se kabinet místo zmíněných otázek stará o jiné věci. „Chce nějakým způsobem zajistit další financování pokračování zabíjení na Ukrajině a mně to připadá v podstatě jenom jako přání války a nekonečné pokračování tohoto konfliktu,“ řekl.

Právě tato slova podle Michálka ukazují, že mimořádná schůze k bezpečnosti je potřeba. „Já se vážně ohrazuji proti tomu, že by naše vláda chtěla posilovat nebo pokračovat v zabíjení, to je úplný nesmysl. Kroky, které děláme, mají pomoci tomu, kdo se brání před agresí Putina – to je ten, kdo zabíjí civilisty, ten, kdo v tuto chvíli provozuje naprosto otevřeně teroristickou vládu v Rusku,“ zdůraznil Kupka. Upozornil, že myslet si, že míru lze dosáhnout podlézáním agresorovi, není řešení. Takové jednání podle něj slouží naopak k posílení agresora. Zopakoval, že je nutné poskytnout Ukrajině patřičnou pomoc. „Protože tady jde opravdu o mezinárodní rizika a další postup Ruska dál,“ akcentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 39 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...